Úvodní  >  Štítky  >  Štítek satellites

Štítek: satellites

APOD HH 222: Mlhovina Vodopád

Co vytvořilo mlhovinu Vodopád? Původ se stále zkoumá. Tato struktura, oficiálně označená Herbig-Harův objekt 222, se nachází v oblasti NGC 1999 v komplexu Velkého molekulárního mračna v Orionu. Protáhlý proud plynu se táhne asi deset světelných let, ale vypadá podobně jako dlouhý vodopád na...

APOD Umělá kometa

Ano, ale dokáže to i ohon vaší komety? Ne, a to, co vidíte, není ohon komety. Na snímku z června je chytře překrytá časosběrná sekvence skupiny družic, které spolu obíhají Zemi. Jedná se o komunikační družice Starlink na nízké oběžné dráze Země, které před východem Slunce odrážejí sluneční...

APOD Družice přes Orion

Co jsou to ty čáry přes Orion? Většinou to jsou odrazy slunečního světla od četných družic Země. Oku se jeví jako řada následných bodů, které plují soumračnou oblohou, přičemž vzrůstající počet komunikačních družic Starlink společnosti SpaceX vyvolává mezi mnoha astronomy obavy. Je dobré,...

APOD Stopy družic Starlink nad Brazílií

Co jsou to ty čáry na obzorem? Nové družice Starlink, které odrážejí sluneční světlo. Společnost SpaceX v květnu vypustila 60 komunikačních družic Starlink a v listopadu vypustila dalších 60. Tyto družice, a komunikační společnosti v příštích letech plánují tisíce dalších, mohou...

APOD Země v noci

Dokážete najít svoji oblíbenou zemi nebo město? Světla měst na tomto celosvětovém nočním záběru činí tento úkol překvapivě splnitelný. Světla z lidské činnosti jsou zvláště dobře vidět v rozvinutých nebo zalidněných oblastech Země včetně pobřeží Evropy, východních Spojených...

APOD Geostacionární dálnice přes Orion

Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země a bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož to odpovídá době otáčení Země kolem své osy, tak je tato dráha známá jako geosynchronní. Pokud tato dráha leží v rovině rovníku, tak družice zdánlivě visí na obloze na pevném...

APOD Geostacionární družice za Alpami

Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...

APOD Srážka družic na nízké oběžné dráze Země

Jak často se srážejí družice? Ačkoliv maličké vesmírné trosky mohou příležitostně do družic narazit, tak první známá srážka dvou úplných družic nastala teprve před týdnem. Přestože už byly vypuštěny tisíce družic, tak malá frekvence srážek je způsobena rozlehlostí vesmíru. Ovšem minulý týden...

APOD Družice okolo Země

Kolem Země obíhá tisíce družic. Toto hejno robotů ve velkých výškách za miliardy dolarů je nyní životně důležité pro komunikaci, orientaci i pro zobrazovaní Země a vesmíru. Jedním z běžných typů oběžné dráhy je geostacionární dráha, kde se družice zdánlivě vznáší nad místem nad...

APOD Vysokoenergetická flotila

Velmi úspěšná série NASA vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří HEAO (High Energy Astrophysical Observatory) vypadá na pozadí planety Země jako flotila futuristických mezihvězdných křižníků. Na této starší ilustraci mají vesmírné dalekohledy označení A, B a C, ale jsou známy...

APOD HH 222: Mlhovina Vodopád

Co vytvořilo mlhovinu Vodopád? Původ se stále zkoumá. Tato struktura, oficiálně označená Herbig-Harův objekt 222, se nachází v oblasti NGC 1999 v komplexu Velkého molekulárního mračna v Orionu. Protáhlý proud plynu se táhne asi deset světelných let, ale vypadá podobně jako dlouhý vodopád na...

APOD Umělá kometa

Ano, ale dokáže to i ohon vaší komety? Ne, a to, co vidíte, není ohon komety. Na snímku z června je chytře překrytá časosběrná sekvence skupiny družic, které spolu obíhají Zemi. Jedná se o komunikační družice Starlink na nízké oběžné dráze Země, které před východem Slunce odrážejí sluneční...

APOD Družice přes Orion

Co jsou to ty čáry přes Orion? Většinou to jsou odrazy slunečního světla od četných družic Země. Oku se jeví jako řada následných bodů, které plují soumračnou oblohou, přičemž vzrůstající počet komunikačních družic Starlink společnosti SpaceX vyvolává mezi mnoha astronomy obavy. Je dobré,...

APOD Stopy družic Starlink nad Brazílií

Co jsou to ty čáry na obzorem? Nové družice Starlink, které odrážejí sluneční světlo. Společnost SpaceX v květnu vypustila 60 komunikačních družic Starlink a v listopadu vypustila dalších 60. Tyto družice, a komunikační společnosti v příštích letech plánují tisíce dalších, mohou...

APOD Země v noci

Dokážete najít svoji oblíbenou zemi nebo město? Světla měst na tomto celosvětovém nočním záběru činí tento úkol překvapivě splnitelný. Světla z lidské činnosti jsou zvláště dobře vidět v rozvinutých nebo zalidněných oblastech Země včetně pobřeží Evropy, východních Spojených...

APOD Geostacionární dálnice přes Orion

Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země a bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož to odpovídá době otáčení Země kolem své osy, tak je tato dráha známá jako geosynchronní. Pokud tato dráha leží v rovině rovníku, tak družice zdánlivě visí na obloze na pevném...

APOD Geostacionární družice za Alpami

Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...

APOD Srážka družic na nízké oběžné dráze Země

Jak často se srážejí družice? Ačkoliv maličké vesmírné trosky mohou příležitostně do družic narazit, tak první známá srážka dvou úplných družic nastala teprve před týdnem. Přestože už byly vypuštěny tisíce družic, tak malá frekvence srážek je způsobena rozlehlostí vesmíru. Ovšem minulý týden...

APOD Družice okolo Země

Kolem Země obíhá tisíce družic. Toto hejno robotů ve velkých výškách za miliardy dolarů je nyní životně důležité pro komunikaci, orientaci i pro zobrazovaní Země a vesmíru. Jedním z běžných typů oběžné dráhy je geostacionární dráha, kde se družice zdánlivě vznáší nad místem nad...

APOD Vysokoenergetická flotila

Velmi úspěšná série NASA vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří HEAO (High Energy Astrophysical Observatory) vypadá na pozadí planety Země jako flotila futuristických mezihvězdných křižníků. Na této starší ilustraci mají vesmírné dalekohledy označení A, B a C, ale jsou známy...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »