Dokážete najít kometu? Někde v té síti družicových stop se nachází kometa C/2025 R3 (PanSTARRS), jasný návštěvník procházející vnitřní Sluneční soustavou. Samotné družice na oběžné dráze se jeví pouze jako šmouhy kvůli dlouhé expozici kamery, v tomto případě přes 10 minut. Pouhým okem se družice...
Co vytvořilo mlhovinu Vodopád? Původ se stále zkoumá. Tato struktura, oficiálně označená Herbig-Harův objekt 222, se nachází v oblasti NGC 1999 v komplexu Velkého molekulárního mračna v Orionu. Protáhlý proud plynu se táhne asi deset světelných let, ale vypadá podobně jako dlouhý vodopád na...
Ano, ale dokáže to i ohon vaší komety? Ne, a to, co vidíte, není ohon komety. Na snímku z června je chytře překrytá časosběrná sekvence skupiny družic, které spolu obíhají Zemi. Jedná se o komunikační družice Starlink na nízké oběžné dráze Země, které před východem Slunce odrážejí sluneční...
Co jsou to ty čáry přes Orion? Většinou to jsou odrazy slunečního světla od četných družic Země. Oku se jeví jako řada následných bodů, které plují soumračnou oblohou, přičemž vzrůstající počet komunikačních družic Starlink společnosti SpaceX vyvolává mezi mnoha astronomy obavy. Je dobré,...
Co jsou to ty čáry na obzorem? Nové družice Starlink, které odrážejí sluneční světlo. Společnost SpaceX v květnu vypustila 60 komunikačních družic Starlink a v listopadu vypustila dalších 60. Tyto družice, a komunikační společnosti v příštích letech plánují tisíce dalších, mohou...
Dokážete najít svoji oblíbenou zemi nebo město? Světla měst na tomto celosvětovém nočním záběru činí tento úkol překvapivě splnitelný. Světla z lidské činnosti jsou zvláště dobře vidět v rozvinutých nebo zalidněných oblastech Země včetně pobřeží Evropy, východních Spojených...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země a bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož to odpovídá době otáčení Země kolem své osy, tak je tato dráha známá jako geosynchronní. Pokud tato dráha leží v rovině rovníku, tak družice zdánlivě visí na obloze na pevném...
Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...
Jak často se srážejí družice? Ačkoliv maličké vesmírné trosky mohou příležitostně do družic narazit, tak první známá srážka dvou úplných družic nastala teprve před týdnem. Přestože už byly vypuštěny tisíce družic, tak malá frekvence srážek je způsobena rozlehlostí vesmíru. Ovšem minulý týden...
Kolem Země obíhá tisíce družic. Toto hejno robotů ve velkých výškách za miliardy dolarů je nyní životně důležité pro komunikaci, orientaci i pro zobrazovaní Země a vesmíru. Jedním z běžných typů oběžné dráhy je geostacionární dráha, kde se družice zdánlivě vznáší nad místem nad...
Velmi úspěšná série NASA vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří HEAO (High Energy Astrophysical Observatory) vypadá na pozadí planety Země jako flotila futuristických mezihvězdných křižníků. Na této starší ilustraci mají vesmírné dalekohledy označení A, B a C, ale jsou známy...
Dokážete najít kometu? Někde v té síti družicových stop se nachází kometa C/2025 R3 (PanSTARRS), jasný návštěvník procházející vnitřní Sluneční soustavou. Samotné družice na oběžné dráze se jeví pouze jako šmouhy kvůli dlouhé expozici kamery, v tomto případě přes 10 minut. Pouhým okem se družice...
Co vytvořilo mlhovinu Vodopád? Původ se stále zkoumá. Tato struktura, oficiálně označená Herbig-Harův objekt 222, se nachází v oblasti NGC 1999 v komplexu Velkého molekulárního mračna v Orionu. Protáhlý proud plynu se táhne asi deset světelných let, ale vypadá podobně jako dlouhý vodopád na...
Ano, ale dokáže to i ohon vaší komety? Ne, a to, co vidíte, není ohon komety. Na snímku z června je chytře překrytá časosběrná sekvence skupiny družic, které spolu obíhají Zemi. Jedná se o komunikační družice Starlink na nízké oběžné dráze Země, které před východem Slunce odrážejí sluneční...
Co jsou to ty čáry přes Orion? Většinou to jsou odrazy slunečního světla od četných družic Země. Oku se jeví jako řada následných bodů, které plují soumračnou oblohou, přičemž vzrůstající počet komunikačních družic Starlink společnosti SpaceX vyvolává mezi mnoha astronomy obavy. Je dobré,...
Co jsou to ty čáry na obzorem? Nové družice Starlink, které odrážejí sluneční světlo. Společnost SpaceX v květnu vypustila 60 komunikačních družic Starlink a v listopadu vypustila dalších 60. Tyto družice, a komunikační společnosti v příštích letech plánují tisíce dalších, mohou...
Dokážete najít svoji oblíbenou zemi nebo město? Světla měst na tomto celosvětovém nočním záběru činí tento úkol překvapivě splnitelný. Světla z lidské činnosti jsou zvláště dobře vidět v rozvinutých nebo zalidněných oblastech Země včetně pobřeží Evropy, východních Spojených...
Vypusťte družici na kruhovou dráhu asi 42 000 kilometrů od středu Země a bude obíhat jednou za 24 hodin. Jelikož to odpovídá době otáčení Země kolem své osy, tak je tato dráha známá jako geosynchronní. Pokud tato dráha leží v rovině rovníku, tak družice zdánlivě visí na obloze na pevném...
Proč se ty hvězdy nehýbou? Jak se Země otáčí, tak hvězdy na obloze typicky vycházejí a zapadají. Ty, které jsou dál od severního nebo jižního pólu opisují kolem pólu kružnice. Pokud se pečlivě podíváte na zrychlené video nahoře, tak ovšem zjistíte, že některé světelné body...
Jak často se srážejí družice? Ačkoliv maličké vesmírné trosky mohou příležitostně do družic narazit, tak první známá srážka dvou úplných družic nastala teprve před týdnem. Přestože už byly vypuštěny tisíce družic, tak malá frekvence srážek je způsobena rozlehlostí vesmíru. Ovšem minulý týden...
Kolem Země obíhá tisíce družic. Toto hejno robotů ve velkých výškách za miliardy dolarů je nyní životně důležité pro komunikaci, orientaci i pro zobrazovaní Země a vesmíru. Jedním z běžných typů oběžné dráhy je geostacionární dráha, kde se družice zdánlivě vznáší nad místem nad...
Velmi úspěšná série NASA vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří HEAO (High Energy Astrophysical Observatory) vypadá na pozadí planety Země jako flotila futuristických mezihvězdných křižníků. Na této starší ilustraci mají vesmírné dalekohledy označení A, B a C, ale jsou známy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
