Nejhmotnější mladou hvězdokupou v Malém Magellanově mračnu je NGC 346, která se nachází v největší hvězdotvorné oblasti naší malé satelitní galaxie vzdálené asi 210 000 světelných let. Hmotné hvězdy v NGC 346 samozřejmě žijí krátkým, ale velmi energetickým životem. Jejich větry a záření...
Nejhmotnější mladou hvězdokupou v Malém Magellanově mračnu je NGC 346, která se nachází v největší hvězdotvorné oblasti naší malé satelitní galaxie vzdálené asi 210 000 světelných roků. Hmotné hvězdy NGC 346 mají pochopitelně krátký, ale velmi energetický život. Jejich větry a záření opracovávají...
Co je Malé Magellanovo mračno? Ukázalo se, že je to galaxie. K lidem, které zajímalo, co ten malý mlhavý obláček na jižní obloze je, patřil i portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan se svou posádkou, který měl při své plavbě kolem zeměkoule počátkem let 1500 spoustu času studovat neznámou noční...
Na této nádherné noční obloze se nad obzorem diagonálně zvedá jižní Mléčná dráha i spolu s difuzním světlem hvězd a tmavými mlhovinami. Tato dech beroucí mozaika je 100 stupňů široká s rozeklaným terénem argentinskié oblasti Patagonia v popředí. Na snímku je kromě pohledu na naši...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan a jeho posádka měli při své plavbě kolem světa spoustu času studovat jižní oblohu. Výsledkem je, že dva nebeské skvosty snadno viditelné na jižní polokouli jsou známy jako Oblaka Magellanova. O těchto kosmických mračnech se nyní ví, že to jsou...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl se svou posádkou při své první cestě kolem světa spoustu času studovat jižní oblohu. Výsledkem je, že dvě podivuhodnosti na nebi, které mohou pozorovatelé na jižní polokouli vidět, se nazývají Magellanova mračna. O těchto kosmických mračnech se nyní...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotné hvězdy, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je právě zde vidět, že...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl se svou posádkou při prvním obeplouvání planety Země spoustu času ke studiu jižní oblohy. Výsledkem je, že dva snadno viditelné divy oblohy na jižní polokouli jsou pro pozorovatele známy jako Mračna Magellanova. O těchto kosmických mračnech se nyní...
Satelitní galaxie Mléčné dráhy Malé Magellanovo mračno (Small Magellanic Cloud - SMC), je div jižní oblohy vzdálený zhruba 210 000 světelných let v souhvězdí Tukana. Mezi kupami v SMC a mlhovinou NGC 346 se nachází dalekohledem Hubble Space Telescope nahoře zobrazená hvězdotvorná oblast o...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotných hvězd, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je zde právě...
Nejhmotnější mladou hvězdokupou v Malém Magellanově mračnu je NGC 346, která se nachází v největší hvězdotvorné oblasti naší malé satelitní galaxie vzdálené asi 210 000 světelných let. Hmotné hvězdy v NGC 346 samozřejmě žijí krátkým, ale velmi energetickým životem. Jejich větry a záření...
Nejhmotnější mladou hvězdokupou v Malém Magellanově mračnu je NGC 346, která se nachází v největší hvězdotvorné oblasti naší malé satelitní galaxie vzdálené asi 210 000 světelných roků. Hmotné hvězdy NGC 346 mají pochopitelně krátký, ale velmi energetický život. Jejich větry a záření opracovávají...
Co je Malé Magellanovo mračno? Ukázalo se, že je to galaxie. K lidem, které zajímalo, co ten malý mlhavý obláček na jižní obloze je, patřil i portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan se svou posádkou, který měl při své plavbě kolem zeměkoule počátkem let 1500 spoustu času studovat neznámou noční...
Na této nádherné noční obloze se nad obzorem diagonálně zvedá jižní Mléčná dráha i spolu s difuzním světlem hvězd a tmavými mlhovinami. Tato dech beroucí mozaika je 100 stupňů široká s rozeklaným terénem argentinskié oblasti Patagonia v popředí. Na snímku je kromě pohledu na naši...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan a jeho posádka měli při své plavbě kolem světa spoustu času studovat jižní oblohu. Výsledkem je, že dva nebeské skvosty snadno viditelné na jižní polokouli jsou známy jako Oblaka Magellanova. O těchto kosmických mračnech se nyní ví, že to jsou...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl se svou posádkou při své první cestě kolem světa spoustu času studovat jižní oblohu. Výsledkem je, že dvě podivuhodnosti na nebi, které mohou pozorovatelé na jižní polokouli vidět, se nazývají Magellanova mračna. O těchto kosmických mračnech se nyní...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotné hvězdy, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je právě zde vidět, že...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl se svou posádkou při prvním obeplouvání planety Země spoustu času ke studiu jižní oblohy. Výsledkem je, že dva snadno viditelné divy oblohy na jižní polokouli jsou pro pozorovatele známy jako Mračna Magellanova. O těchto kosmických mračnech se nyní...
Satelitní galaxie Mléčné dráhy Malé Magellanovo mračno (Small Magellanic Cloud - SMC), je div jižní oblohy vzdálený zhruba 210 000 světelných let v souhvězdí Tukana. Mezi kupami v SMC a mlhovinou NGC 346 se nachází dalekohledem Hubble Space Telescope nahoře zobrazená hvězdotvorná oblast o...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotných hvězd, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je zde právě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
