Žlutá hvězda ve středu tohoto zaprášeného teleskopického pohledu je T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd typu T Tauri. Hned vedle je žluté kosmické mračno, které je historicky známo jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555). Je na okraji neviditelného molekulárního mračna, více než 400...
Žlutá hvězda u středu tohoto pozoruhodného teleskopického pohledu je T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd typu T Tauri. V okolí je prachové žluté kosmické mračno, které je historicky známo jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555). Je vidět, že hvězda i mlhovina na okraji molekulárního...
Tato nádherná, symetrická planetární mlhovina katalogizovaná jako MWP1 se nachází v severním souhvězdí Labutě (Cygnus), asi 4500 světelných let daleko. Je to jedna z největších planetárních mlhovin, měří asi 15 světelných let. Podle rozpínání mlhoviny je její věk 150 tisíc let, v životě...
První přímý snímek extrasolární planety, která obíhá hvězdu podobnou našemu Slunci byl potvrzen. Ta je vzdálená 500 světelných let v souhvězdí Štíra (Scorpius) a mateřská hvězda katalogizovaná jako 1RXS J160929.1-210524 je jen o něco méně hmotná a chladnější, než Slunce. Tato hvězda je ovšem...
Tato hvězda se nachází pouhých 500 světelných let daleko v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jen o něco méně hmotná a chladnější než Slunce. Je ale mnohem mladší, má jen několik miliónů let ve srovnání se Sluncem už ve středním věku 5 miliard let. Tento ostrý infračervený snímek ukazuje...
Ta oranžová hvězda ve středu tohoto pozoruhodného teleskopického pohledu je T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd T Tauri. Kolem je prachové žluté kosmické mračno historicky známé jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555/1554). Hvězda i mlhovina jsou vidět na okraji molekulárního mračna...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché vnější vzory...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché, vnější...
Žlutá hvězda ve středu tohoto zaprášeného teleskopického pohledu je T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd typu T Tauri. Hned vedle je žluté kosmické mračno, které je historicky známo jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555). Je na okraji neviditelného molekulárního mračna, více než 400...
Žlutá hvězda u středu tohoto pozoruhodného teleskopického pohledu je T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd typu T Tauri. V okolí je prachové žluté kosmické mračno, které je historicky známo jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555). Je vidět, že hvězda i mlhovina na okraji molekulárního...
Tato nádherná, symetrická planetární mlhovina katalogizovaná jako MWP1 se nachází v severním souhvězdí Labutě (Cygnus), asi 4500 světelných let daleko. Je to jedna z největších planetárních mlhovin, měří asi 15 světelných let. Podle rozpínání mlhoviny je její věk 150 tisíc let, v životě...
První přímý snímek extrasolární planety, která obíhá hvězdu podobnou našemu Slunci byl potvrzen. Ta je vzdálená 500 světelných let v souhvězdí Štíra (Scorpius) a mateřská hvězda katalogizovaná jako 1RXS J160929.1-210524 je jen o něco méně hmotná a chladnější, než Slunce. Tato hvězda je ovšem...
Tato hvězda se nachází pouhých 500 světelných let daleko v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jen o něco méně hmotná a chladnější než Slunce. Je ale mnohem mladší, má jen několik miliónů let ve srovnání se Sluncem už ve středním věku 5 miliard let. Tento ostrý infračervený snímek ukazuje...
Ta oranžová hvězda ve středu tohoto pozoruhodného teleskopického pohledu je T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd T Tauri. Kolem je prachové žluté kosmické mračno historicky známé jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555/1554). Hvězda i mlhovina jsou vidět na okraji molekulárního mračna...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché vnější vzory...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché, vnější...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
