Kdy můžete najednou vidět černou díru, tulipán a labuť? V noci, při správném načasování a pokud je váš dalekohled namíříte správným směrem. Složitá a krásná mlhovina Tulipán rozkvétá asi 8000 světelných roků daleko v souhvězdí Labutě (Cygnus). Ultrafialové záření z mladých energetických hvězd na...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Na teleskopickém pohledu pěkného pole hvězd v rovině naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labuti (Cygnus) je jasná emisní oblast. Červeně zářící mračno zářivého mezihvězdného plynu a prachu se populárně nazývá mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma...
Tento teleskopický pohled na jasnou emisní oblast míří mimo rovinu naší Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu populárně zvaného mlhovina Tulipán je také v katalogu astronoma Stewarta Sharplesse z roku 1959...
Tento teleskopický pohled s jasnou emisní oblastí pohlíží do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). Mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu, které se populárně nazývá mlhovina Tulipán, je též v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Na tomto teleskopickém pohledu je jasná emisní oblast v rovině naší Mléčné dráhy, v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). To zářivé mračno plynu a prachu se nazývá mlhovina Tulipán a lze je též nalézt v katalogu z roku 1959, který sestavil astronom Stewart Sharpless, jako...
Tento teleskopický pohled mimo rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus) rámuje jasnou emisní oblast. Má populární název mlhovina Tulipán a je to zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu, který se dá také najít v katalogu, který v roce 1959...
Na této barevné mozaice se přes střed na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě podél severní Mléčné dráhy táhnou skoro 9 stupňů vlákna plynu a prachu. Tento krásný kout nebe zdobí trojice mlhovin s populárními názvy Motýl, Srpek a Tulipán. Vlevo se vedle jasné hvězdy gama Cygni nachází Motýlí...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Kdy můžete najednou vidět černou díru, tulipán a labuť? V noci, při správném načasování a pokud je váš dalekohled namíříte správným směrem. Složitá a krásná mlhovina Tulipán rozkvétá asi 8000 světelných roků daleko v souhvězdí Labutě (Cygnus). Ultrafialové záření z mladých energetických hvězd na...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Toto teleskopické zorné pole na výšku míří do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). To nejjasnější mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a nachází se také v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Na teleskopickém pohledu pěkného pole hvězd v rovině naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labuti (Cygnus) je jasná emisní oblast. Červeně zářící mračno zářivého mezihvězdného plynu a prachu se populárně nazývá mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma...
Tento teleskopický pohled na jasnou emisní oblast míří mimo rovinu naší Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu populárně zvaného mlhovina Tulipán je také v katalogu astronoma Stewarta Sharplesse z roku 1959...
Tento teleskopický pohled s jasnou emisní oblastí pohlíží do roviny naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus). Mračno zářícího mezihvězdného plynu a prachu, které se populárně nazývá mlhovina Tulipán, je též v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Na tomto teleskopickém pohledu je jasná emisní oblast v rovině naší Mléčné dráhy, v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). To zářivé mračno plynu a prachu se nazývá mlhovina Tulipán a lze je též nalézt v katalogu z roku 1959, který sestavil astronom Stewart Sharpless, jako...
Tento teleskopický pohled mimo rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy do na mlhoviny bohatého souhvězdí Labutě (Cygnus) rámuje jasnou emisní oblast. Má populární název mlhovina Tulipán a je to zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu, který se dá také najít v katalogu, který v roce 1959...
Na této barevné mozaice se přes střed na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě podél severní Mléčné dráhy táhnou skoro 9 stupňů vlákna plynu a prachu. Tento krásný kout nebe zdobí trojice mlhovin s populárními názvy Motýl, Srpek a Tulipán. Vlevo se vedle jasné hvězdy gama Cygni nachází Motýlí...
Tento rozsáhlý (1° široký) teleskopický pohled zabírá rovinu naší Mléčné dráhy v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě (Cygnus). Je zaměřen na jasnou vodíkovou emisní oblast zaznamenanou v katalogu z roku 1959 astronomem Stewartem Sharplessem jako Sh2-101. Mlhovina vzdálená asi 8000...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
