
Česká astronomická společnost předá 25. 11. 2026 na Štefánikově hvězdárně v Praze od 18 hodin ocenění – čestnou Kopalovu přednášku 2026 – Mgr. Janě Kašparové, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově za její dlouholetý přínos k výzkumu slunečních erupcí, rozvoji metod jejich pozorování a numerického modelování. Ocenění je zároveň uznáním jejího širokého odborného působení, které zahrnuje mezinárodní vědeckou spolupráci, vedení a vzdělávání studentů i popularizaci astronomie.

Ve srovnání s jinými souhvězdími může Cassiopea působit nenápadně. Přesto by ale byla škoda, kdybychom ji v našem seriálu vynechali. Patří mezi ta souhvězdí, jejichž název zná široká veřejnost a mnoho lidí je dokáže na obloze najít – ale snad právě proto bychom mohli podlehnout pokušení se mu příliš nevěnovat. V tom případě bychom se ale ochudili!

Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila první velkou dávku dat z vesmírného dalekohledu Euclid. Pojmenovala ji DR1-Foundation a zahrnuje světlo z více než miliardy objektů zachycených za třináct měsíců pozorování na části oblohy o ploše odpovídající asi 9500 Měsícům v úplňku. Jedná se přitom jen o 5 % celé oblohy a od startu mise v polovině roku 2023 jde o první rozsáhlé zveřejnění dat. Co vlastně Euclid vidí a co už z nového balíku dat dokážeme vyčíst?

Dovolujeme si vás pozvat na zahájení výstavy o hvězdárnách rozesetých v české, moravské i slezské krajině. Výstava se představí v pátek 20. listopadu v 11:30 v nádražní budově stanice Lovosice.

Listopad 2026 je ve znamení kulatých výročí z historie průzkumu Měsíce, Marsu a Jupiteru. Před deseti lety, 11. listopadu 2016, obnovila sonda Juno provoz po technické poruše a pokračuje v průzkumu největší planety Sluneční soustavy dodnes. Před šedesáti lety odstartovala k Měsíci sonda Lunar Orbiter 2, která mapovala místa pro budoucí přistání, a vyletěla také Gemini 12, poslední loď programu Gemini. Ve stejném měsíci před třiceti lety vyrazily dvě sondy k Marsu. Mars Global Surveyor splnil svůj úkol s velkým přesahem, kdežto ruský Mars 96 skončil selháním nosné rakety Proton jen o den později.

Ve středu 18. listopadu 2026 v 11:16:07 SEČ překoná Voyager 1 hranici, kterou světlo urazí za jeden den. Žádný lidský výtvor se zatím nedostal tak daleko od domova. Taková kulatá vzdálenost je skvělou záminkou, abychom se k misi věčných poutníků Voyager vrátili. Připomeneme, co obě sondy před desítkami let objevily u velkých planet, a podíváme se i na to, jaký přínos a odkaz má dnes jejich cesta ke hvězdám. Nezapomeneme na jejich předchůdce Pioneery ani na New Horizons, které také míří mimo naši Sluneční soustavu. NASA vyzývala lidi, ať Voyager symbolicky pozdraví světelnými záblesky, které k němu dorazí za onen světelný den. Klidně to můžeme zkusit i dnes večer, ať už se zrovna nad západním obzorem po setmění rozzáří hvězdy, nebo ne.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2026. Měsíc bude v úterý v první čtvrti a v pátek večer bude nedaleko Saturnu. Ráno pokračuje parádní představení, kde blízkou konjunkci Marsu s Jupiterem doplňuje velmi jasná Venuše a také slabší Merkur. V noci na středu 18. listopadu nastává maximum meteorického roje Leonid, Měsíc ráno nebude rušit. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Unikátní zážitek přinesla Starship, která dokázala přistát z oběžné dráhy na startovní věži základny Starbase. Raketa Vulcan opět selhala. Před 60 lety nastal výrazný meteorický déšť Leonid.

V druhej polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita Leoníd, jedného z najznámejších meteorických rojov. Maximum pravidelnej aktivity sa v roku 2026 očakáva v noci zo 17. na 18. novembra. Hoci predpovede nenaznačujú meteorickú búrku, ktorými sa Leonidy preslávili, po západe Mesiaca ponúknu vhodné podmienky na sledovanie veľmi rýchlych meteorov.

Dnes považujeme za samozřejmé, že se všechno netočí kolem Země. Přijde nám to tak logické, že se můžeme až pousmát při představě, že kdysi byl všeobecně uznávaný model Sluneční soustavy, v němž Země zaujímala střed. Tento geocentrický model přitom převládal po staletí – mnohem déle, než zatím známe ten současný, heliocentrický. Zkusme se proto v tomto díle Astronomie v obrazech na chvíli přenést do minulosti a být ke starověkým učencům o něco chápavější.