Sluneční soustava
S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“
Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.Uhlovodíky na Hyperionu
Americká sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně kráterů naplněných uhlovodíky. Proti dřívějším předpokladům se zdá, že základní látky, nezbytné pro život, jsou v naší Sluneční soustavě rozšířenější.Ceres a Vesta – co nového?
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie dvou největších těles hlavního pásu planetek, který se rozkládá v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Snímky by měly astronomům pomoci při plánování činnosti sondy DAWN při výzkumu dvou nejhmotnějších planetek Ceres a Vesta.Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů
Hlavní pás planetek mezi Marsem a Jupiterem se podobá pohozenému starému materiálu ve Sluneční soustavě, který nebyl použit na stavbu planet. Jeho výzkum můžeme přirovnat k objevování dávné historie předmětů, které po dlouhé době nalezneme zapomenuté na půdě. Zaprášená tělesa v pásu planetek jsou pozůstatky z dávné doby formování Sluneční soustavy. Každá planetka má svoji vlastní historii, která vypovídá o tom, jak to tehdy bylo, když Sluneční soustava teprve vznikala.Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.Další dva aktivní měsíce Saturnu
Zdá se, že se ve sluneční soustavě rozšíří rodina sopečných a eruptivních měsíců planet. Nejen Jupiterův měsíc Ió nebo třeba Saturnův Enceladus, ale také další Saturnovy měsíce Tethys a Dione chrlí do vesmíru částice.Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007
Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.Zanikla v Americe původní civilizace po dopadu komety?
První civilizace v Severní Americe, označovaná jako Clovis, vzkvétala před nějakými 13.000 roky. Kromě jiného ovládali kamenné zbraně, kterými lovili i velké šelmy (např. americké lvy). Podle některých teorií její zánik způsobila kosmická katastrofa – s největší pravděpodobností dopad komety.Ostrovy a poloostrovy na Titanu
V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.Neočekávané struktury v Saturnově prstenci
Saturnův největší a nejhustější prstenec B je složen z chuchvalců (shluků) částic, oddělených prázdnými mezerami. To jsou poslední závěry vědců, vyslovené na základě dlouhodobých pozorování pomocí kosmické sondy Cassini. Tyto chuchvalce v Saturnově prstenci B neexistují dlouhodobě izolovaně, ale neustále se srážejí, jak zjistili překvapení vědci. Na obrázku ve falešných barvách jsou části prstenců vyznačeny odlišnými barvami na základě měření zákrytů různých hvězd za prstenci planety, prováděných v ultrafialovém světle.Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu
Astronomové zjistili, že pod rudým povrchem Marsu se ukrývají světlá místa bohatá na křemičitany. Marťanská půda byla analyzovaná přístroji na roveru Spirit. Jedná se o nejlepší důkaz, že v minulosti bylo na Marsu mnohem více vody, než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, právě přítomnost vody vyžadují. Při měření pomocí alfačásticového rentgenového spektrometru a chemického analyzátoru byl v půdě zjištěn téměř čistý křemen (90 %).Vulkány na Jupiterově měsíci Io
Jak už jsme informovali v dřívějších článcích, americká kosmická sonda New Horizons prolétla 28. 2. 2007 kolem planety Jupiter. Tento průlet posloužil především jako gravitační manévr (gravitační prak) pro urychlení sondy a úpravu její dráhy tak, aby v červenci 2015 mohla uskutečnit průzkum trpasličí planety Pluto. Samozřejmě byl tento průlet v blízkosti Jupiteru využit k prověrce přístrojů sondy a k získání poměrně velkého množství informací o samotné planetě, jejích měsících, prstenci, magnetosféře apod. Nové informace byly získány například při snímkování zajímavého měsíce Io.Objasní oscilace tajemství slunečního nitra?
Jádro Slunce zadržuje tajemství vzniku Slunce i planet před 4,6 miliardami let, protože horní vrstvy nám zakrývají pohled do jeho nitra. Nyní po 30 letech hledání astrofyzikové našli na povrchu stopy vln jen několik metrů vysokých, které by mohly pomoci objasnit tajemství slunečního jádra. Měření ukazují, že jádro rotuje mnohem pomaleji než teoretici předpokládali.Denní i noční Venuše současně
Detaily denní i noční atmosféry na Venuši (v různých výškách nad povrchem) a navíc zároveň zachytila evropská sonda Venus Express. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.Jupiterův systém v novém světle
Americká kosmická sonda New Horizons, směřující k trpasličí planetě Pluto, poskytla nová data o soustavě planety Jupiter a ohromila vědce doposud nevídanými pohledy na atmosféru obří planety, její prstence, měsíce a magnetosféru.Velká skvrna končícího cyklu na Slunci
Končící sluneční cyklus se s námi loučí jednou ze svých posledních velkých
slunečních skvrn. Skvrna typu D se objevila ve středu 25.4.2007 na
východním okraji slunečního disku asi 10 stupňů jižně od rovníku,
doprovázena rozsáhlým fakulovým polem. Během 25. a 26.4. bylo v této
oblasti zaznamenáno několik slabých erupcí. Dá se předpokládat, že se
skvrna může dále zvětšovat a bude doprovázena erupční aktivitou.
Obrázek: snímek Slunce se sluneční skvrnou pořízený 27.4.2007 na Hvězdárně Valašské
Meziříčí.
Sunshine – zhodnocení filmu slunečním fyzikem
Sunshine - scénář Alex Garland, režie Danny Boyle, Velká Británie, 2007
Krátký (převzatý) popis filmu: Padesát let v budoucnosti naše Slunce začíná vyhasínat a tím ohrožuje samotnou existenci života na Zemi. Proto se k naší hvězdě vydává kosmická loď Icarus 2 s osmičlennou posádkou a obrovskou jadernou náloží, která by se měla pokusit Slunce znovu zažehnout. V těsné blízkosti Slunce ale posádka zachytí nouzový signál lodě Icarus 1, která před šesti lety zmizela beze stopy při pokusu o dokončení stejné mise...
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 97 z 26.4.2007