Jiskření oranžového Slunce

Uznání a copyright: Alan Friedman (Averted Imagination)

Naše Slunce se stalo docela rušným místem. Před pouhými dvěma týdny bylo Slunce zachyceno s četnými bouřlivými oblastmi včetně oblastí aktivních slunečních skvrn AR 2036 nahoře a AR 2036 ve středu. Slunce se z neobvykle tichého slunečního minima, které trvalo několik let, vynořilo teprve před čtyřmi lety. Snímek nahoře byl pořízen v jedné jediné barvě světla zvaného H-alfa, invertováno a falešně zbarveno. Většinu povrchu Slunce pokrývá koberec spikulí. Postupné zjasnění směrem k okrajům Slunce je způsobeno rostoucí absorpcí poměrně chladného slunečního plynu a nazývá se ztemnění okraje. Těsně nad okrajem Slunce je několik filamentárních protuberancí, které se na povrchu Slunce jeví jako světlé čáry. Možná, že ze všeho vizuálně nejzajímavější jsou magneticky provázané aktivní oblasti, které obsahují poměrně chladné sluneční skvrny, které jsou vidět jako bílé tečky. Nyní při slunečním maximu, v nejaktivnější fázi 11-ti letého magnetického cyklu, zkroucené smyčky sluneční magnetického pole vytvářejí četné sluneční "jiskry", ke kterým patří i eruptivní sluneční protuberance, koronální výtrysky hmoty a vzplanutí, která emitují mračna částic, které mohou dopadnout na Zemi a vyvolat polární záře. Jedno takové vzplanutí před dvěma léty uvolnilo takovou spoustu nabitých částic do Sluneční soustavy, že po zásahu planety Země došlo k přerušení provozu družic a přenosových soustav elektřiny.