Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. únor 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. únor 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Střed Vozky

Uznání a copyright: Rogelio Bernal Andreo (Deep Sky Colors)

Starobylé souhvězdí Vozky (Auriga) jede na severní zimní obloze vysoko a je bohaté na hvězdokupy a mlhoviny. Tato hloubková teleskopická mozaika zabírá na obloze skoro 24 úplňků (12 stupňů), byla pořízena v lednu a ukazuje ta nejpopulárnější místa, která ve Vozkovi navštěvují kosmičtí turisté. Toto husté pole se nachází v rovině naší Mléčné dráhy ve směru opačném od galaktického centra. Potřebujete instrukce? Skoro dole je u hranice Vozky s Býkem jasná modrá hvězda Elnath, též známá jako jednak beta Tauri a také gama Aurigae. Zcela vlevo a asi 300 světelných let daleko pokrývají rušné smyčky filamentů zbytku supernovy Simeis 147 asi 150 světelných let. Vpravo se nachází emisní mlhovina IC 410, která je ovšem podstatněji dále, asi 12 000 světelných let. Hvězdotvorná oblast IC 410 je slavná svojí zanořenou hvězdokupou NGC 1893 a mračny prachu a plynu ve tvaru pulců. Mlhovina Planoucí hvězda IC 405 je jen o něco dále. Její červená, spletitá mračna zářícího vodíku dostávají energii od žhavé hvězdy typu O AE Aurigae. Mnoha pozorovatelům s triedry jsou dobře známy dvě otevřené hvězdokupy Charlese Messiera M36 a M38 v zorném poli nahoře.

Štítky: Emisní mlhovina, M38, Flaming star, Simeis 147, Ic410, Ic417, M36, Ic405


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »