Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

Bolid
Autor: ITMN

Spatřili jste velmi jasný meteor, jinak též bolid, podobně jako 9. 12. 2014? Pak je tu pro vás velmi jednoduchý a intuitivní způsob pro nahlášení této události, který vznikl v kooperaci AMS (American Meteor Society), IMO (International Meteor Organization) a sítě EDMONd. Tento článek je průvodcem, který vám ukáže, jak se může i hlášení laické veřejnosti bez širších astronomických znalostí, stát velmi cenným pro studium těchto výjimečných úkazů.

Úvod

Projekt hlášení bolidů vznikl z iniciativy AMS, tvůrcem projektu je Mike Hankey a kol. z American Meteor Society. V kooperaci s IMO pak dostal projekt nový, celosvětový rozměr. V současné době jsou k dispozici jazykové mutace tohoto hlášení, od původní angličtiny přes například francouzštinu, dánštinu, němčinu, češtinu, chorvatštinu až po arabštinu a japonštinu. Databáze si klade za cíl přehledné shromáždění vizuálních hlášení o jasných bolidech z celého světa s možností jejich třídění podle času, místa, případně podle průvodních jevů (doprovodný zvuk, rozpad).

Základní údaje hlášení

Po vstupu na úvodní stránku hlášení (viz. odkaz níže) se základními pokyny, musí pozorovatel zadat přesné umístění stanoviště, na kterém spatřil úkaz. Má dvě možnosti, jak tento údaj zadat do hlášení. První z nich je přesná adresa místa pozorování, druhou pak výběr pozice z portálu Google maps. V případě využití první možnosti dostane pak pozorovatel možnost upřesnit místo pozorování v grafickém rozhraní, opět na portálu Google maps.

1.Úvodní pokyny 2.Zadání místa pozorování - adresa

3.Zadání místa pozorování - mapa 4.Zadání místa pozorování - upřesnění

Po zadání pozice pozorovacího stanoviště přichází na řadu další, neméně důležitý údaj. Jedná se o čas pozorování (v místním čase, pro ČR tedy SEČ nebo SELČ) a také o délku trvání úkazu, kterou je možné zadat jak v předdefinovaném rozmezí, tak také přímo v sekundách.

5.Zadání času pozorování 6.Opakované potvrzení času pozorování

Určení směru letu bolidu

Důležitými údaji hlášení o pozorování bolidu jsou údaje o pozici začátku a konce dráhy bolidu. Okna pro zadání těchto parametrů jsou přizpůsobena laické veřejnosti, není tedy nutné zadávat azimutální souřadnice, ale je možné tyto údaje zadat graficky (posuvníkem). Pro zkušenější pozorovatele samozřejmě zůstává možnost zadat azimut i výšku začátku a konce úkazu pomocí obloukové míry (stupňů). Azimut je počítán běžným způsobem od severu přes východ na jih (sever = 0°, východ = 90°, jih = 180°, západ = 270°), výška pak také běžným způsobem (obzor = 0°, nadhlavník = 90°). Veškeré údaje je tedy možné zadat ve vztahu k pozemním objektům, např. k budovám nebo stromům, a to s pomocí rozhraní portálu Google maps.

7.Zadání směru letu 8.Směr pohledu pozorovatele 9.Směr pohledu pozorovatele - mapa

10.Určení azimutu počátku 11.Určení azimutu počátku - mapa

12.Určení výšky počátku 13.Určení výšky počátku - posuvník 14.Určení výšky počátku - rekapitulace

15.Určení azimutu konce 16.Určení azimutu konce - mapa

17.Určení výšky konce 18.Určení výšky konce - posuvník

Upřesňující údaje o bolidu

Po zadání základních údajů o dráze letu bolidu je nutné vyplnit podrobnější popis jevu. V prvním okně je možné zadat jasnost bolidu, přičemž není nutné znát magnitudovou škálu, ale je možné vyjít z pomocných symbolů některých jasných těles naší Sluneční soustavy (Měsíc, Slunce). Zároveň je možná definovat (převládající) barvu bolidu, případně popsat změnu barev v průběhu letu. Ve druhém okně je k dispozici popis zvukových efektů během jevu a po skončení jevu, případně je možné dopsat podrobný popis zvukových efektů (dunění, vysokofrekvenční zvuk, atd.). Poslední okno vám umožní popsat stopu po průletu bolidu (pokud se vyskytla), včetně délky v úhlové míře a doby trvání a také koncovou explozi a případně také fragmentaci (rozpad) bolidu během letu.

19.Jasnost a barva bolidu 20.Doprovodné zvukové efekty 21.Stopa, fragmentace, exploze

Identifikační údaje pozorovatele

Posledními údaji, které je nutné vyplnit, jsou kontaktní údaje na pozorovatele a také subjektivní ohodnocení pozorovacích zkušeností. Databáze vás následně informuje o uložení všech údajů do databáze a vy si následně můžete prohlédnout např. další hlášení o úkazu, který jste sami pozorovali.

22.Identifikační údaje pozorovatele 23.Oznámení o uložení údajů do databáze

24.Souhrn hlášení úkazu 25.Detail hlášení v databázi 26.Přehled jednotlivých úkazů a počet hlášení

Realizační tým projektu vám přeje mnoho štěstí a mnoho jasných bolidů!

Formulář hlášení:

Nahlásit bolid

Odkazy:

AMS

IMO

EDMOND




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hlášení bolidu


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »