Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Právě vyšla kniha Stručná historie času
redakce Vytisknout článek

Právě vyšla kniha Stručná historie času

Obal knihy Stručná historie času.
Obal knihy Stručná historie času.
Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking, v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Co se stane astronautovi v černé díře?
Do češtiny přeložil Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
Další informace o publikaci na http://www.nva.cz.

Pražské nakladatelství Argo a Dokořán společně vydávají v edici Aliter překlad slavné "The Brief History of Time" - vědecko-populární knížky od neméně proslulého britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga. První vydání vyšlo před více než dvěma desetiletími. Kniha se okamžitě stala bestselerem svého žánru a už v r. 1987 vydala tehdejší Mladá Fronta český překlad pod názvem "Stručná historie času". Hawking je autorem zásadní objevů na poli astrofyziky černých děr a kosmologie. Ve svém oboru je uznávanou autoritou, jež ráda provokuje nekonformními názory a občas i jejich změnou.

Ve své první knížce pro laiky rozebírá Hawking své názory na vesmír a hovoří o zásadní roli gravitace v jeho vývoji. Přes kosmologii se rychle dostává k otázkám víry a náboženství. I zde má vyhraněné názory a svými pregnantními formulacemi snadno a rád kolegy-fyziky konsternuje a provokuje. Nebylo proto velkým překvapení, že se kniha setkala s rozporuplnými přijetím - od nadšených ovací až po značně rezervované mlčení. Tak či onak, počtem jazyků, do nichž byla přeložena a množstvím prodaných výtisků patrně předčila všechny populární knížky podobného zaměření.

Postupně byla Hawkingova knížka přetavena do několika variant, jejichž překlady mohou naši čtenáři nalézt na pultech knihkupectví. Jedná se například o výpravnou "Stručná historie času v obrazech" (2002) nebo naopak zkrácenou "Stručnější historie času" (2006). Podle knižní předlohy vznikly televizní pořady ("Vesmír Stephena Hawkinga", 1998) a prodávají se i celé seriály na DVD. Zároveň knihkupci zaznamenali během uplynulého desetiletí neobyčejný boom vědecko-populárních knížek, filmů a televizních pořadů o vesmíru. Stručná historie tento veskrze záslužný byznys do značné míry nastartovala.

"Jakkoli jsou nové varianty Stručné historie důvtipně podané, výpravné a barevné, myslím si, že její klasickou podobu (hladký text s pouze černobýlími pérovkami)nemohou překonat. Mimo jiné z toho důvodu, že v pozdějších vydáních bral Hawking ohled na nejrůznější komentáře, připomínky a výtky svých kolegů ohledně některých příliš zjednodušujících a kategorických tvrzení, jimiž je původní vydání prošpikováno," říká Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd, který všechna česká vydání Stručné historie přeložil. Pozdější verze obsahují umírněnější formulace, které jsou přesnější, avšak neilustrují tak dobře Hawkingův přístup a povahu.

V Argu si uvědomili, že první vydání "Stručné historie času" bylo již dávno vyprodáno a vzhledem k tomu, že od něj uplynula příliš dlouhá doba, jednoduchý dostisk nebyl možný. Čtenáři však nyní mají možnost zakoupit si nový překlad, který v tomto předvánočním období právě putuje na pulty knihkupectví. K dokreslení celkové atmosféry vzniku knížky, souvislostí a lidských aspektů Hawkingova výzkumu a jeho neobyčejného životního osudu je však přeci jen třeba zabrousit i do angličtiny. Poutavá a pozoruhodná "Music to Move the Stars" od Jane Hawkingové zatím přeložena nebyla.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »