Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nový typ oblaku

Nový typ oblaku

Asperatus nad Novým Zélandem
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.

Původně se předpokládalo, že tento nový oblak se tvoří nejčastěji nad oceánem a tudíž bude pozorovatelný hlavně v přímořských oblastech. Podle poslední studie to ale vypadá, že jej bude možné sledovat i nad vnitrozemím. Aby mohl takový oblak vzniknout, musí v ovzduší panovat podmínky, jaké nastávají těsně před bouřkou. V té době je vysoká vlhkost vzduchu, bez které by k vytvoření oblaku dojít nemohlo. Pro nový druh oblačnosti, která byla poprvé zaznamenána ve Skotsku, bylo navrhnuto pojmenování Asperatus. Tento latinský výraz se dá přeložit jako hrubý, bouřlivý, zvlněný, což velmi dobře odpovídá vzhledu oblaku. Pozorovatelé jej nejčastěji přirovnávají k pohledu na zvlněnou vodní hladinu zespodu.

Kromě Skotska byl spatřen také z dalších míst, například z Austrálie, Grónska, Walesu nebo americké Iowy a je pravděpodobné, že hlášení bude přibývat. Podmínky pro jeho vznik jsou vhodné třeba nad Skandinávií, obecně vzato pak v blízkosti rozsáhlých vodních ploch. Již se objevilo několik pozorování, podle kterých byl Asperatus zaznamenán i z České republiky. Podle pořízených fotografií se v některých případech opravdu jedná o oblačnost, která odpovídá popisu z jiných částí světa. Větší šance na spatření je v oblastech, kde se často vyskytují bouřky.

Zdroje:
Atlas oblaků
Nový druh mraku vypadá jako mořská hladina
Asperatus, nový druh mraku, se objevuje i v Česku
'Asperatus', a new variety of cloud? (fotogalerie)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »