Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nový typ oblaku

Nový typ oblaku

Asperatus nad Novým Zélandem
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.

Původně se předpokládalo, že tento nový oblak se tvoří nejčastěji nad oceánem a tudíž bude pozorovatelný hlavně v přímořských oblastech. Podle poslední studie to ale vypadá, že jej bude možné sledovat i nad vnitrozemím. Aby mohl takový oblak vzniknout, musí v ovzduší panovat podmínky, jaké nastávají těsně před bouřkou. V té době je vysoká vlhkost vzduchu, bez které by k vytvoření oblaku dojít nemohlo. Pro nový druh oblačnosti, která byla poprvé zaznamenána ve Skotsku, bylo navrhnuto pojmenování Asperatus. Tento latinský výraz se dá přeložit jako hrubý, bouřlivý, zvlněný, což velmi dobře odpovídá vzhledu oblaku. Pozorovatelé jej nejčastěji přirovnávají k pohledu na zvlněnou vodní hladinu zespodu.

Kromě Skotska byl spatřen také z dalších míst, například z Austrálie, Grónska, Walesu nebo americké Iowy a je pravděpodobné, že hlášení bude přibývat. Podmínky pro jeho vznik jsou vhodné třeba nad Skandinávií, obecně vzato pak v blízkosti rozsáhlých vodních ploch. Již se objevilo několik pozorování, podle kterých byl Asperatus zaznamenán i z České republiky. Podle pořízených fotografií se v některých případech opravdu jedná o oblačnost, která odpovídá popisu z jiných částí světa. Větší šance na spatření je v oblastech, kde se často vyskytují bouřky.

Zdroje:
Atlas oblaků
Nový druh mraku vypadá jako mořská hladina
Asperatus, nový druh mraku, se objevuje i v Česku
'Asperatus', a new variety of cloud? (fotogalerie)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »