Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nedaleko Košic nalezeny úlomky meteoritu

Nedaleko Košic nalezeny úlomky meteoritu

Úlomky meteoritu Košice
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal 35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a hmotnost na několik tun.

Již tehdy někteří astronomové předvídali, že celý nezanikl a jeho části dopadly na zem. Bohužel v tu dobu nebyla kvůli nepříznivému počasí v provozu většina evropské bolidové sítě, takže získaných dat bylo velmi málo. Soudilo se proto, že meteority se zřejmě nepovede najít. Naštěstí se podařilo získat materiály i z jiných zdrojů a to svědectví pozorovatelů, údaje ze seismologických stanic a hlavně záznamy z bezpečnostních kamer. Díky tomu bylo možné vypočítat místo, kde by se mohly nalézat meteority.

Jako první se o to pokusili maďarští seismologové. Po zpracování svých dat dospěli k názoru, že oblast dopadu by se měla nacházet východně od Košic. Protože některá média se zmínila o tom, že meteority mají značnou cenu, pátrali po nich nejen vědci, ale i ziskuchtivá veřejnost. Některé způsoby určení místa dopadu byly docela úsměvné. Například psychotronik Miroslav Svrček z Bytče použil k hledání kyvadlo a pomocí něj údajně zjistil, že meteority dopadly do vodní nádrže Ružín, asi 20 km severozápadně od Košic.

Naopak velmi fundovaně se k problému postavil Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Na základě všech použitelných dostupných dat vypočítal lokalitu, kde by se měly nalézat pozůstatky meteoroidu. Tento světově uznávaný odborník na meziplanetární hmotu určil, že meteorit pravděpodobně dopadl asi 10 km západně od Košic, do blízkosti obce Vyšný Klátov. Do vypočítané oblasti o rozloze přibližně dvaceti kilometrů čtverečních se poprvé vydalo několik hledačů 20. března a zakrátko se mohli radovat z úspěchu. Již po necelé hodině hledání západně od Vyšného Klátova našel Juraj Tóth z Univerzity Komenského první úlomek, druhý pak nalezla košická studentka biofyziky Jana Budzová. Nálezy byly nějakou dobu před veřejností utajeny, aby místo neponičili amatérští hledači meteoritů. Během následujících šesti dní oblast důkladně prozkoumala skupina 22. astronomů a studentů. Členové týmu v součtu věnovali prohledávání lokality 588 hodin a jejich snaha byla korunována velkým úspěchem. Dohromady našli 64 fragmentů meteoritu o celkové hmotnosti 3,92 kg. Největší nalezený úlomek měřil 11,8 cm a vážil 2,19 kg, nejmenší měl pouze 8 mm a vážil 0,57 gramu.

Jedná se o šestý známý nález meteoritu na Slovensku. Předchozí čtyři byly nalezeny během 19. století, pátý pak náhodně objevil řidič kombajnu během sklizně v srpnu 1994 u obce Rumanová. Úlomky únorového bolidu momentálně zkoumají pracovníci slovenské Akademie věd v Bratislavě, kteří již oznámili, že se jedná o nejběžnější typ kamenného meteoritu, tzv. chondrit typu H5. Meteorit zřejmě dostane název Košice, ale toto označení musí být nejprve oficiálně schváleno a zkatalogizováno.

Oficiální tisková zpráva

Použité zdroje:
 [1] Na Slovensku našli zbytky meteoritu
 [2] Astronómovia našli pri Vyšnom Klátove zvyšky meteoritu
 [3] Chcú utajiť miesto dopadu meteoritov
 [4] Česi tvrdia, že vedia, kam asi dopadol meteor
 [5] Maďari označili miesto dopadu meteoritu
 [6] Astronómovia našli vo Vyšnom Klátove zvyšky meteoritu
 [7] Vo Vyšnom Klátove našli 64 úlomkov meteoritu
 [8] Na východní Slovensko dopadl meteorit, vědci našli jeho úlomky
 [9] Slovensko má raritu: Zvyšky meteoritu s rodokmeňom
[10] Nový meteorit s rodokmenem se jmenuje Košice

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »