Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nedaleko Košic nalezeny úlomky meteoritu

Nedaleko Košic nalezeny úlomky meteoritu

Úlomky meteoritu Košice
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal 35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a hmotnost na několik tun.

Již tehdy někteří astronomové předvídali, že celý nezanikl a jeho části dopadly na zem. Bohužel v tu dobu nebyla kvůli nepříznivému počasí v provozu většina evropské bolidové sítě, takže získaných dat bylo velmi málo. Soudilo se proto, že meteority se zřejmě nepovede najít. Naštěstí se podařilo získat materiály i z jiných zdrojů a to svědectví pozorovatelů, údaje ze seismologických stanic a hlavně záznamy z bezpečnostních kamer. Díky tomu bylo možné vypočítat místo, kde by se mohly nalézat meteority.

Jako první se o to pokusili maďarští seismologové. Po zpracování svých dat dospěli k názoru, že oblast dopadu by se měla nacházet východně od Košic. Protože některá média se zmínila o tom, že meteority mají značnou cenu, pátrali po nich nejen vědci, ale i ziskuchtivá veřejnost. Některé způsoby určení místa dopadu byly docela úsměvné. Například psychotronik Miroslav Svrček z Bytče použil k hledání kyvadlo a pomocí něj údajně zjistil, že meteority dopadly do vodní nádrže Ružín, asi 20 km severozápadně od Košic.

Naopak velmi fundovaně se k problému postavil Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Na základě všech použitelných dostupných dat vypočítal lokalitu, kde by se měly nalézat pozůstatky meteoroidu. Tento světově uznávaný odborník na meziplanetární hmotu určil, že meteorit pravděpodobně dopadl asi 10 km západně od Košic, do blízkosti obce Vyšný Klátov. Do vypočítané oblasti o rozloze přibližně dvaceti kilometrů čtverečních se poprvé vydalo několik hledačů 20. března a zakrátko se mohli radovat z úspěchu. Již po necelé hodině hledání západně od Vyšného Klátova našel Juraj Tóth z Univerzity Komenského první úlomek, druhý pak nalezla košická studentka biofyziky Jana Budzová. Nálezy byly nějakou dobu před veřejností utajeny, aby místo neponičili amatérští hledači meteoritů. Během následujících šesti dní oblast důkladně prozkoumala skupina 22. astronomů a studentů. Členové týmu v součtu věnovali prohledávání lokality 588 hodin a jejich snaha byla korunována velkým úspěchem. Dohromady našli 64 fragmentů meteoritu o celkové hmotnosti 3,92 kg. Největší nalezený úlomek měřil 11,8 cm a vážil 2,19 kg, nejmenší měl pouze 8 mm a vážil 0,57 gramu.

Jedná se o šestý známý nález meteoritu na Slovensku. Předchozí čtyři byly nalezeny během 19. století, pátý pak náhodně objevil řidič kombajnu během sklizně v srpnu 1994 u obce Rumanová. Úlomky únorového bolidu momentálně zkoumají pracovníci slovenské Akademie věd v Bratislavě, kteří již oznámili, že se jedná o nejběžnější typ kamenného meteoritu, tzv. chondrit typu H5. Meteorit zřejmě dostane název Košice, ale toto označení musí být nejprve oficiálně schváleno a zkatalogizováno.

Oficiální tisková zpráva

Použité zdroje:
 [1] Na Slovensku našli zbytky meteoritu
 [2] Astronómovia našli pri Vyšnom Klátove zvyšky meteoritu
 [3] Chcú utajiť miesto dopadu meteoritov
 [4] Česi tvrdia, že vedia, kam asi dopadol meteor
 [5] Maďari označili miesto dopadu meteoritu
 [6] Astronómovia našli vo Vyšnom Klátove zvyšky meteoritu
 [7] Vo Vyšnom Klátove našli 64 úlomkov meteoritu
 [8] Na východní Slovensko dopadl meteorit, vědci našli jeho úlomky
 [9] Slovensko má raritu: Zvyšky meteoritu s rodokmeňom
[10] Nový meteorit s rodokmenem se jmenuje Košice

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »