Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová exoplaneta podobná Zemi

Nová exoplaneta podobná Zemi

Červený trpaslík Gliese 581
Červený trpaslík Gliese 581
Američtí astronomové ohlásili objev další exoplanety, obíhající kolem červeného trpaslíka Gliese 581. Díky tomu se rozrostl planetární systém této hvězdy na šest těles a stal se tak momentálně spolu se systémem u hvězdy HD 10180 rekordmanem v počtu planet. Prvenství si ale zřejmě dlouho neudrží, protože to vypadá, že u HD 10180 byla nalezena již sedmá, byť ještě nepotvrzená planeta.

Nově objevená exoplaneta dostala označení Gliese 581 g a jeden z objevitelů, Steve Vogt, jí dokonce dal i jméno. Pojmenoval ji Zarmina podle své ženy, ale tento název je samozřejmě zcela neoficiální. Objevena byla pomocí měření radiálních rychlostí. Tato metoda bohužel neumožňuje stanovit hmotnost tělesa přesně, dá se pomocí ní zjistit jen dolní odhad hmotnosti. V tomto případě je spodní hranice 3,1 násobek hmotnosti Země, ale ve skutečnosti se může jednat až o 4,3 násobek. Při určování velikosti tělesa se musíme spolehnout jen na teoretické modely, ze kterých vyplývá, že by se měla pohybovat v rozmezí od 1,3 do 2 násobku velikosti Země. Samozřejmě záleží na materiálu, ze kterého je exoplaneta složena.

Kolem své mateřské hvězdy oběhne Gliese 581 g jednou za 36,6 dne po téměř kruhové dráze s velkou poloosou 0,146 AU (cca 22 miliónů km). V článcích se píše, že se nachází v obyvatelné zóně, to znamená v takové vzdálenosti od hvězdy, kde jsou vhodné podmínky pro existenci života, podobného pozemskému. Jak je to možné, když uvedená vzdálenost je téměř 7x menší, než v jaké obíhá Země kolem Slunce? Je to díky tomu, že Gliese 581 je červený trpaslík s velikostí a hmotností jen asi jako třetina Slunce. Má tudíž i výrazně menší svítivost a obyvatelná zóna leží mnohem blíže.

Jaké panují podmínky na povrchu exoplanety můžeme jen odhadovat. Podle přibližných hodnot hmotnosti a velikosti se dá předpokládat, že gravitace bude jen o něco větší než na Zemi, asi tak 1,1 až 1,7 násobně. Průměrná teplota by se mohla pohybovat mezi -33 až -15°C. Planeta má vázanou rotaci, takže je ke své hvězdě natočena trvale jen jednou stranou. Pokud by snad na ní existovala nějaká forma života, nejvhodnější podmínky by měla zřejmě na hranici mezi osvětlenou a neosvětlenou částí, u tzv. terminátoru. Potencionální pozorovatel, nacházející se na "denní" straně planety, by viděl mateřskou hvězdu stále na stejném místě oblohy a byla by asi 3x větší než naše Slunce, pozorované ze Země. Nebyla by ale tak jasná a obloha by kvůli tomu měla narudlou barvu. Sytě rudou až načernalou barvu by měly vodní plochy, pokud by se na povrchu nacházely.

Hvězda Gliese 581 je vděčným objektem pro objevitele planet mimo naší sluneční soustavu. Nachází se v souhvězdí Vah a její vzdálenost je asi 20 světelných let. První exoplanetu u ní objevili astronomové v roce 2005, další podobná tělesa byla nalezena v letech 2007 a 2009. Zajímavým objektem je Gliese 581 e, u kterého se hmotnost odhaduje pouze na 1,94 násobek Země. Je to exoplaneta s nejnižší odhadovanou hmotností u hvězdy hlavní posloupnosti. Vzhledem k tomu, že nově objevená Gliese 581 g je v tomto směru hned na druhém místě, může se mateřská hvězda pochlubit tím, že dvě nejméně hmotné exoplanety náleží k jejímu planetárnímu systému. Zároveň pět ze šesti objevených těles může mít hmotnost nižší než desetinásobek Země a patřit tak mezi kamenná, případně ledová tělesa.

Vybrané zdroje:

Doplnění: Krátce po zveřejnění tohoto článku se objevily informace, že exoplaneta Gliese 581 g i zároveň s ní objevená Gliese 581 f nebyly dosud potvrzeny a je možné, že ve skutečnosti vůbec neexistují. Z Encyklopedie exoplanet už byly odstraněny, případně byl jejich status upraven na "nepotvrzené". Objev měl formálně potvrdit tým evropských astronomů, který měl k dispozici novější data ze spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). Ten však v nich nenašel nic, co by nasvědčovalo existenci těchto exoplanet. Na důkladné prověření bude zapotřebí ještě více času, ale není vyloučeno, že se opravdu jednalo o nějakou chybu měření. Změna radiální rychlosti, jakou měla způsobovat exoplaneta Gliese 581 g, je totiž pouze 1,29 m/s a citlivost spektrografu HARPS se pohybuje kolem 1 m/s.

Zdroj: Gliese 581 g neexistuje? První exoplaneta s podmínkami k životu byla vyhozena z katalogu!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »