Ranní Štír a planety

Na snímku s tříminutovou expozicí (viz níže) jsou hvězdy bodové díky pohonu montáže. Poté byla pořízena 40 sekundová expozice krajiny a oba snímky byly vhodně proloženy, aby vše zůstalo tak klidné, jak to zdánlivě vnímáme při pohledu na nebe. Na snímku vlevo můžete zobrazit velký obrázek s popisky. Použit byl Canon 30D na montáži GSO s pohonem i bez pohonu, bez filtrů, ISO1600, objektiv Canon 17-85mm@24mm f5,6. Obloha od výšky 10° byla v podstatě nezakalená a pouze slabě světelně znečištěná, jak je v našich končinách zvykem. Javorník, jižně od Kořenova na pomezí Jizerských hor a Krkonoš 10. května 2011.

Jak bylo zmíněno v úvodu, ráno byly vidět ještě planety - Venuše a Jupiter. Obě se vešly do zorného pole triedru 15×70, neboť byly vzdáleny jen půl druhého stupně. Podařilo se mi však dokonale vyvrátit blud o ranní viditelnosti pěti planet, který proběhl médii, především novinkami.cz. Ve skutečnosti byl dobře viditelný jen Saturn nad západem a velmi obtížně nevysoko nad východem Venuše a to v době, kdy již bylo normálně světlo a oblaka nad Krkonošemi měla červánkové odstíny. Jupiter byl pouze objektem pro triedr a Merkur jsem nezahlédl ani při usilovné snaze. Mars jsem ani nemusel zkoušet, jak byl slabý.

A kde můžete hledat onen nedostižný jedový trn Štíra? Pokusil jsem se vám jej ukázat - a věřte, hodně jsem se u toho zapotil, ale to je skoro na samostatný článek, protože foťák fotil a fotil a já jej mohl zastavit jen jeho vypnutím, takže trefit se a přitom si zkontrolovat co vám ukazuji, bylo hektické. No, ukazoval jsem ledacos, to mi můžete věřit.

Štíra jsem celého spatřil poprvé při výpravě za zatměním Slunce do Turecka. Byl to tehdy nádherný pohled, ačkoli jaro teprve začínalo. Nad mořem se klenul celý Škorpión a kdesi dole pod ním plula těsně nad vlnami i bájná "kulovka" Omega Centauri. Byla jasná jako M13 v tu samou chvíli poblíž zenitu...

Nejlepšího Štíra jsem však zažil při svých dvou výpravách do Chorvatského vnitrozemí. Obloha vysoko nad hlavou je zde ještě nezasažena světelným znečištěním a také jižní obzor bývá velmi dobrý. Navíc máte k dobru asi pět stupňů zeměpisné šířky. Antares (nejjasnější hvězda Štíra - pozn. redakce) zářil tak vysoko, že jsem vám jej musel ukázat.

Posílám pozdrav za Klub astronomů Liberecka a přeji podobně krásná rána, jako bylo to mé dnešní.

Souhvězdí Štíra nad českým obzorem - fotograficky
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Poznámka redakce: Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí spojnice souhvězdí a popisky objektů nacházejících v něm či v jeho blízkosti. V článku Petra Horálka jste měli možnost podobný interaktivní obrázek spatřit vytvořený v astronomickém programu. Dnes díky Martinu Gembecovi si můžete scenérii prohlédnout "naživo". Najdete tam bohatý přehled objektů vzdáleného nebe, které jsou vidět pouhýma očima a kolikrát si toho člověk není vědom jen proto, že Mléčná dráha ve městech snadno zmizí...

Související:
[1] Hon na bodec Štíra (Petr Horálek)
[2] VII. expedice SAROS (2): První dny příjemných ran (Petr Horálek)
[3] Ze srdce Evropy až pod Jižní kříž (Marcel Bělík)