Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Philae na kometě: den poté

Philae na kometě: den poté

Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Zatímco včera jsme mohli zvěstovat radostnou novinu, že Philae přistál úspěšně na povrchu komety, nikdo netušil, jaký je jeho další osud. Dnes už víme více a můžeme se na to v krátkém shrnutí podívat.

Především je třeba říci, že mise se zdařila. Philae je nyní v klidu na povrchu a komunikuje s Rosettou. Také víme jistě, že solární panely nebyly poškozeny, ovšem množství energie, které dodávají je výrazně nižší, než se očekávalo. Důvodem je právě místo přistání, v kterém se Philae nyní nachází. Animace z přístroje OSIRIS na sondě Rosetta odhalila, že modul Philae správně rotoval a byl připraven k dosednutí podobně jako kočka (ale na všechny tři nohy). Vybrané místo k přistání trefil perfektně. Níže uvedený snímek ukazuje Philae jako malou tečku jak klesá na jádro komety.

Kometa ze 40 metrů Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Kometa ze 40 metrů
Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Souhrn známých informací

  • Philae přistál na kometě v podstatě třikrát
  • Místo přistání je známo pouze přibližně
  • Data z modulu proudí normálně
  • Podařilo se vyfotografovat okolí Philae
  • Modul sedí na povrchu našikmo, jednou nohou volně v prostoru
  • Další aktivity se omezí na vše, co nemůže způsobit převržení sondy
  • Máme detailní snímky povrchu i z původně plánovaných míst

Již včera jsme mohli vidět úchvatně detailní snímky povrchu jádra komety s rozlišením kolem jednoho centimetru (40 sekund před přistáním). Povrch je zasypaný prachem a úlomky všech možných velikostí. Také některé kameny jsou zčásti posypány prachem. Není ale jasné, zda z předchozí aktivity komety, nebo pomalou sublimací hmoty. To platí pro původní místo přistání. V nynějším je situace známa jen podle detailních záběru sondy.

Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast Autor: ESA
Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast
Autor: ESA
K místu přistání: Philae se poprvé trefil přesně do vyhlédnuté oblasti Agilkia (místo J), ovšem nepodařilo se mu zde udržet a odrazil se rychlostí asi 0,38 m/s a vyskočil asi 450 metrů nad povrch komety po dobu asi dvou hodin. Mezitím poskočil do jiného místa, mimochodem poblíž lokality vybrané k přistání pod písmenem B. Zde se ještě jednou odrazil rychlostí 0,03 m/s a ještě 7 minut trvalo, než definitivně dosedl do míst, kde je teď. Podle všeho je v okrajových partiích kráteru, jak je naznačeno modře na obrázku.

Přistávací modul nesedí zcela rovně a není pevně ukotven. Jedna přistávací noha visí volně do prostoru a dvě jsou podepřeny, ale modul sedí poměrně šikmo.
Nedaleko modulu jsou vidět jakési svahy nebo útesy, které způsobují, že modul je ve stínu mnohem delší dobu, než bylo plánováno pro běžný průběh mise. Solární panely dodávají proud správně, ale pouze po dobu 90 minut.

Je zřejmé, že není možné nyní vykonat všechny plánované operace. Poloha přistávacího modulu není známa zcela přesně, nohy nejsou možná stabilně podepřeny a především není modul ukotven, aby například mohl provést plánované vrty. Nelze použít ani jiné mechanismy k jeho nadzvednutí a neplánuje se ani případné vystřelení harpun. Zkrátka vše, co by mohlo ohrozit Philae se prozatím odkládá. Důležité je poznat blíže okolí a stabilitu a podle toho případně v budoucnu jednat. Nyní se bude dělat alespoň ta věda, která neohrozí stabilitu sondy.

Jak bylo řečeno na tiskové konferenci: „Není to zkrátka o množství chyb, které se staly, ale o množství úspěchů, které se podařily“.

Zdroje a doporučujeme:
ESA
Twitter ESA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zákryt Regula Měsícem

Snímek Měsíce a Regula před zákrytem.

Další informace »