Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Mlhovina Mravenec

Nově zveřejněné snímky mlhoviny Mz3 zvané pro svůj tvar Mravenec, které pořídil HST, ukazují 10x více detailnější pohled na laloky horkého plynu proudící z umírající, Slunci podobné hvězdy. Tyto snímky jsou velkou výzvou pro současnou teorii zániku takové hvězdy, protože vědci nyní musí vysvětlit, jak sféricky symetrická hvězda může při svém zániku vytvořit tak nesféricky symetrický objekt, jakým mlhovina bezesporu je. První možností je přítomnost velmi blízko obíhajícího společníka, jehož silné gravitační pole tvaruje odvrhovanou hmotu. Společník by měl obíhat ve vzdálenosti srovnatelné se vzdáleností Země od Slunce. V takovém případě by mohl být dokonce pohlcen a obíhat uvnitř plynného obalu umírající hvězdy. Druhou možností je pokřivení silného magnetického pole hvězdy v poslední fázi vývoje. Unikající elektricky nabitý plyn by se pohyboval podél siločar tohoto pole. Mlhovina Mravenec není jediná, která vykazuje takové znaky, ačkoliv u žádné jiné planetární mlhoviny nejsou tak výrazné.
Zdroj: Hubble Heritage Project ze dne 1. února.
PK

Pavel Koten Kosmonautika

MGS splnil úkoly

Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která je již několik let oběžnicí rudé planety, splnila hlavní úkoly své výpravy. Jejím cílem bylo mapování planetypo dobu jednoho marsovského roku (tedy dvou roků pozemských). Nyní začíná prodloužená část mise, která je prozatím plánována do dubna roku 2002. Ke konci ledna zaznamenala sonda více než 8500 obletů planety, během kterých pořídila přes 58000 snímků, 490 miliónů laserových měření k určení topografie povrchu a 97 miliónů spektrálních měření. Vědci tvrdí, že díky sondě máme dnes před sebou úplně jinou planetu, než jak jsme Mars znali ještě před několika lety. Dokonce je nyní Mars po některých stránkách lépe zmapován než samotná naše Země. Z velké řady významných přínosů uveďme nalezení vážných důkazů pro existenci vody v dávné historii planety, první reálný odhad množství vody zbývající v polárních čepičkách, zjištění sklonu terénu směrem od jižního k severnímu pólu, který pravděpodobně určoval směr proudění vody a mnoho dalších objevů.
Zdroj: NASA Press release 01-14 ze dne 31. ledna.
PK

redakce II Sluneční soustava

Magnetosféra Země

Americká družice IMAGE získala první globální snímky zemského magnetického pole, které obsahují i informace o předpokládaném, ale dosud nepozorovaném "ohonu" elektricky nabitého plynu. Magnetosféra, oblast zemského magnetického pole, řídí chování elektricky nabitých částic v blízkosti Země a chrání naši planetu před slunečním větrem. Před vypuštěním družice IMAGE bylo složité získat celkový pohled na tuto rozsáhlou oblast, protože magnetosféra zasahue až do vzdálenosti Měsíce na noční straně Země. Už před 30 lety byla předpovězena existence ohonu podobné struktury plazmatu, která se táhne směrem ke Slunci, ale předchozí sondy nebyly schopny jej detekovat. Předpokládá se, že se jedná o zpětný tok plazmatu, ke kterému dochází když sluneční vítr zasáhne magnetosféru a pokřiví její tvar. Kromě toho objevila družice i některé další, dosud zcela neznámé znaky v magnetosféře, jako třeba prázdná místa bez plazmatu.
Zdroj: NASA Press release 01-08 ze dne 25. ledna.

redakce II Sluneční soustava

Tisíce meteoritů z Antarktidy

Světové sbírky meteoritů byly opět rozšířeny japonskou expedicí do Antarktidy, která jich zde během tří týdnů hledání nalezla 3 554 kusů. Šest členů týmu hledalo meteority v období mezi 19. prosincem a 10. lednem v blízkosti pohoří Jamato, které je vzdáleno 300 km od japonské stanice na pokraji Antarktidy. Vědci doufají, že v tomto velkém množství nejrůznějších meteoritů budou identifikovány některé vzácné případy, které budou užitečné při hledání odpovědí na otázky vzniku sluneční soustavy či přítomnosti života na jiných planetách. Dosud japonské expedice na tento ledový kontinent nalezly kolem 13 000 meteoritů, což je asi polovina všech, které zde byly kdy nalezeny.
Zdroj: Space.Com ze dne 23. ledna.

redakce II Sluneční soustava

Kanály na Marsu mohl vytvořit led

Podle práce, kterou publikovala Baerbel K. Lucchitta, mají kanály v jedné oblasti Marsu řadu stejných charakteristik jako ty, které byly vytvořeny ledovými proudy tekoucími pod povrchem Antarktidy a ústící do volného oceánu. Obecně se dosud předpokládalo, že tyto kanály byly vytvořeny tekoucí vodou. Kanály v Kasei Vallis a Ares Vallis jsou tvarově podobné s antarktickými, zvláště tam, kde obtékají kamenou či ledovcovou překážku v jejich cestě. Typickým příkladem je ledový proud Rutford v Antarktidě. Na některých místech Marsu je zřejmé, že kanály byly vytvořeny při proudění "nahoru", což je podle autorky nemožné vysvětlit tekoucí vodou ale tekoucím ledem ano. Ačkoliv byly studovány kanály ve zmíněných oblastech, není důvod proč by podobným způsobem nevznikly i kanály jinde na Marsu. Rovněž rozměry kanálů mohou být důkazem pro ledový původ, protože některé z nich by vyžadovaly veletoky až 10 000 krát mohutnější než největší pozemské řeky.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 18. ledna.

redakce II Kosmonautika

Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě

Kosmická sonda Stardust přešla na dráhu, která ji navede do blízkosti komety Wild 2. Stalo se tak 15. ledna, kdy prolétla v těsné blízkosti Země a využila jejího gravitačního pole pro změnu vlastní dráhy a rychlosti. Oběžná doba sondy kolem Slunce se prodloužila ze 2 na 2,5 roku. Sonda toho dne ve 12:13 SEČ prolétla ve výšce 6012 km nad jižním výběžkem afrického kontinentu rychlostí kolem 10 km/s. Několik pozemských pozorovatelů zaznamenalo blízký průlet sondy kolem naší planety fotograficky. O 15 hodin později prolétla sonda ve vzdálenosti necelých 100000 km od Měsíce, čehož bylo využito pro testování navigační kamery, která byla nedávno znovu uvedena do provozu. Podařilo se odstranit nečistotu, která vedla k pořizování neostrých snímků. Kamera získala 25 snímků Měsíce. S kometou Wild 2 se Stardust setká v lednu roku 2004.
Zdroj: stardust.jpl.nasa.gov.

redakce II Kosmonautika

Mir zanikne 6. března

Krátce po "oslavě" 15. narozenin základního modulu bude proveden řízený zánik ruské kosmické stanice Mir. Za tímto účelem odstartuje 18. ledna nákladní loď Progress M1-5, která zánik bude řídit. Aby se ušetřilo drahocenné palivo, nebude Progress používat hlavní raketový motor, ale menší trysky. Cesta ke kosmické stanici tak bude trvat čtyři místo obvyklých dvou dnů. Pokud by se automatické spojení nepodařilo, je v záloze připravena posádka zkušených kosmonautů Genadij Padalka a Nikolaj Budarin, kteří by v takovém případě k Miru letěli a spojení provedli ručně. Setrvačníky kontrolující polohu a orientaci stanice budou vypnuty 10. února. A konečně 4. a 5. března zažehne své trysky nákladní loď a sníží rychlost Miru o 28 m/s. Následující den proběhne poslední zážeh, který ubere dalších 17,3 m/s a navede kosmickou stanici nad Tichý oceán, kde vstoupí do atmosféry. Předpokládá se, že některé části neshoří v atmosféře a dopadnou na zemský povrch.
Zdroj: Space.Com ze 12. ledna.

redakce II Hvězdy

Pozůstatek supernovy z roku 386

Výroční zasedání Americké astronomické společnosti, které se v těchto dnech odehrává v San Diego, přináší jako obvykle velkou řadu zpráv a novinek. Například tým vědců pracujících s rentgenovou observatoří Chandra oznámil objev pulsaru v pozůstatku supernovy, jejíž explozi zaznamenaly čínští astronomové v roce 386. Po pulsaru v Krabí mlhovině je to teprve druhý pulsar, u kterého přesně známo jeho stáří. Pulsar, který rotuje 14x za sekundu, je tedy starý 1615 let. Objev vznesl další otázky ohledně vývoje pulsarů, zejména v období krátce po jejich vzniku. Nedávno totiž tým okolo japonské družice ASCA určil za základě současných teorií stáří tohoto pulsaru na 24 000 let. Objevitelé se snaží tento nesoulad vysvětlit tím, že pulsar rotuje od svého vzniku stále stejnou rychlostí. To je ale v protikladu se stávající teorií, podle které se rotace pulsarů průběžně zpomaluje.
Zdroj: Spaceflight Now z 11. ledna.

redakce II Kosmonautika

Druhý start Shenzhou

Čína vypustila do vesmíru druhou kosmickou loď Shenzhou (Boží loď). Start se uskutečnil ve středu v ranních hodinách místního času z kosmodromu Jiuquan. Na oběžnou dráhu vynesla kosmickou loď raketa Dlouhý pochod 2-F. První let čínské kosmické lodi se uskutečnil před více než rokem a trval "jenom" 21 hodin. Tentokrát byl měla loď Shnezhou obíhat kolem naší planety několik dní, možná až týden. Čínští odborníci budou v průběhu letu provádět složitější testy. Na palubě jsou i živá zvířata což ukazuje, že jsou testovány i systémy na podporu životních podmínek, vliv beztížného stavu na živé organismy a jejich znovupřizpůsobení se gravitaci po přistání. Čína plánuje ještě několik dalších testovacích letů dříve než proběhne pilotovaný let. O jeho datu se stále spekuluje.
Zdroj: Space.Com z 9. ledna.

redakce II Hvězdy

Nový model výbuchu supernovy

Nová pozorování pozůstatku supernovy SN 1987a odhalila detaily, které nejsou zcela v souladu se stávajícím modelem výbuchu jedné třídy supernov. Na snímcích pořízených HST byly nalezeny výtrysky hmoty šířící se z nové neutronové hvězdy, která vznikla při explozi. Už dřívější pozorování přinesla nepřímé důkazy pro existenci těchto výtrysků. Podle současného modelu se jádro velmi hmotné hvězdy po vyčerpání nukleárního paliva zhroutí do neutronové hvězdy a většina energie je přitom odnesena neutriny, které spustí explozi supernovy. Ovšem výsledkem takové exploze je symetrický pozůstatek hvězdy, což je v protikladu s nesymetrií tohoto případu. Původ výtrysků ovšem není známý, pouze se uvažuje, že by mohly pocházet z některých magnetických či rotačních procesů. SN 1987a je první supernova, která mohla mohla být sledována skutečně detailně, protože se nachází ve Velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti 168 000 sv. r.
Zdroj: Spaceflight Now z 9. ledna.

redakce II Sluneční soustava

Deset nových měsíců Jupitera

Hned deset nových měsíců Jupitera objevil tým astronomů pracujících s širokoúhlou kamerou na 2,2m dalekohledu observatoře Mauna Kea na Havajských ostrovech. Měsíce s provizorním označením S/2000 J2 - J11 byly objeveny na přelomu listopadu a prosince. Všechny měsíce jsou velmi malé, podle jasnosti a odhadu albeda se předpokládá, že nejsou větší než 5 km v průměru. Devět z nich se pohybuje na retrográdních drahách s průměrnou vzdáleností mezi 21 a 24 milióny km od Jupitera, desátý má dráhu prográdní se střední vzdáleností 13 miliónů km. Všechny dráhy jsou eliptické se sklonem mezi 15 a 30 stupni. K zpřesnění drah jsou nutná ještě další pozorování. Celkem bylo v loňském roce objeveno 12 měsíců Jupitera, jeden z nich byl později identifikován jako ztracený objev z roku 1975. Současný počet měsíců planet Sluneční soustavy je následující - Saturn 30 ks, Jupiter 28 ks a Uran 21 ks.
Zdroj: Spaceflight Now z 8. ledna.

redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Ganymedem

Kosmická sonda Galileo uskutečnila další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o Ganymed. Galileo se k němu přiblížil na minimální vzdálenost 2 337 km. Přiblížení bylo zajímavé tím, že měsíc se v té době nacházel ve stínu planety. Sonda měla za úkol pozorovat hlavně polární záře v řídké atmosféře měsíce vznikající při její interakci s elektrony z jupiterových radiačních pásů. Za normálních podmínek je polární záře přesvětlena slunečním zářením. Vědci využijí této možnosti pro studium složení atmosféry měsíce a jeho magnetického pole. Kromě Ganymeda se sonda zaměřila i na vzdálená pozorování Jupitera a dalších měsíců. Část těchto pozorování probíhá ve spolupráci se sondou Cassini, která prolétne kolem Jupitera zítra v mnohem větší vzdálenosti než Galileo.
Zdroj: Galileo Millenium Mission status z 28. prosince.

redakce II Úkazy

Ursidy mohou překvapit

Ursidy jsou nevýrazným meteorickým rojem s radiantem v Malém medvědovi. Běžná aktivita roje jen několik meteorů za hodinu, letos by se ale mohla strhnout sprška s frekvencí větší než 100 ks/hod. Mateřská kometa 8P/Tuttle oběhne kolem Slunce jednou za 13,5 roku a při každém průchodu perihelem zanechá za sebou vlákno materiálu. Podle výpočtů by měla letos Země projít 22. prosince v 8:29 SEČ ve vzdálenosti rovné 0,52 násobku vzdálenosti Měsíce od středu vlákna vzniklého v roce 1405 a v 9:40 SEČ v 3x větší vzdálenosti od středu vlákna z roku 1392. Vzhledem k tomu, že meteorický proud Ursid nebyl v minulosti nikdy podrobněji sledován, měly by tyto předpovědi být brány s rezervou. Je nutno tento roj dále studovat, aby mohl být model upřesněn. Doporučuje se pozorovat Ursidy po celou noc z 21. na 22. prosince. Radiant leží v blízkosti hvězdy Kochab v Malém voze.
Zdroj: NASA Space Science News z 18. prosince.

redakce II Sluneční soustava

Podpovrchový oceán i na Ganymedu

Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, byl přidán na seznam objektů, pro které existují důkazy o existenci podpovrchového oceánu tekuté vody. Silná vrstva slané vody je nejlepším vysvětlením pro data zaznamenaná magnetometrem na palubě sondy Galileo. Navíc infračervená spektroskopie odhalila slané minerály na povrchu, které byly zřejmě kdysi vystaveny působení slané vody. A do třetice snímky z Galilea ukazují místa, kde mohla voda či rozbředlý led vytéci na povrchu. Jedná se o zlomy v kůře podobné těm, které se vyskytují na Europě, horkém kandidátovi na podpovrchový oceán. Oceán o tloušťce několika kilometrů by se na Ganymedu měl nacházet v hloubce kolem 200 km v případě, že by jeho slanost byla srovnatelná s oceány na Zemi. Každopádně nově zveřejněná data naznačují, že minulost Ganymeda byla mnohem bouřlivější než se dosud předpokládalo.
Zdroj: JPL press release ze 16. prosince.

redakce II Sluneční soustava

Nové důkazy pro primitivní život na Marsu

Nové, závažné důkazy pro existenci primitivního života na dávném Marsu přinesla další studie materiálu pocházejícího ze slavného meteoritu ALH84001. Vědci objevili v tomto meteoritu drobné krystaly magnetitu (Fe3O4), který je shodný s krystaly produkovanými vodními baktériemi na Zemi. Samotný magnetit vzniká na Zemi neorganickou cestou, ale jeho krystaly vyráběné a používané baktériemi jsou odlišné. Působí jako perfektní magnet, takový, jaký se nepovedlo v laboratoři nikdy vyrobit. A nenašel se ani důkaz, že by takový krystal mohl vzniknout neorganicky. Nalezené krystaly jsou uschovány v uhličitanech, u kterých už bylo dokázáno, že vznikly na Marsu. Tudíž zde musely vzniknout i tyto krystaly. Meteorit ALH84001 vznikl na Marsu před 4,5 miliardami let a než byl nalezen v Antarktidě, ležel zde více než 13 000 let.
Zdroj: Johnson space center press release ze 13. prosince.

redakce II Kosmonautika

Kontakt se sondou Pioneer 6

Pioneer 6, nejstarší funkční kosmická sonda vyrobená NASA, byla úspěšně kontaktována 70m radioteleskopem v Goldstone. Sonda byla do vesmíru vypuštěná 16. prosince 1965 pomocí rakety Thor-Delta. Cílem bylo po dobu 6 měsíců zkoumat sluneční vítr, magnetická pole a kosmické záření. Místo toho funguje už 35 let a přežila i řadu svých konstruktérů. Přístroje na palubě jsou ale vypnuty. Sonda se nachází na stabilní dráze se střední vzdáleností 0,8 AU od Slunce, rotuje 60x za minutu a sluneční panely ji zásobují 79 W energie. Může se stát, že bude funkční i za dalších 35 let. Naposledy byla kontaktována před třemi roky. Vysílač na palubě sondy má výkon 8 W. NASA používala sérii sond Pioneer 6 - 9 k pravidelnému monitorování sluneční aktivity v průběhu letů na Měsíc.
Zdroj: www.space.com z 9. prosince.

redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Nočním přistáním, 16. v historii letů raketoplánů, skončil dnes v noci na Floridě poslední letošní let tohoto kosmického letounu. Let, který se složitostí úkolů řadí k nejnáročnějším v historii. Pětice astronautů připojila ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých polí slunečních panelů v hodnotě 600 miliónů dolarů. Sluneční panely dosahující rozpětí téměř 80 metrů jsou schopny za ideálních podmínek generovat až 60 kW elektrické energie. Výprava trvala 10 dnů 19 hodin
redakce II Kosmonautika

Endeavour se vrací domů

Raketoplán Endeavour se v sobotu oddělil od kosmické stanice Alfa a vrací se zpět na Zemi. Rozpojení obou těles předcházelo vůbec první setkání se stálou posádkou stanice v pátek. Raketoplán a stanice byly doposud neustále odděleny jedním z poklopů. Důvodem byl nižší atmosférický tlak v kabině raketoplánu, který pomáhá astronautům rychleji vylučovat dusík z krve po výstupech do volného prostoru. Obě posádky dokončili stěhování materiálu přivezeného raketoplánem a nakládku odpadků a materiálu zpět pro návrat na Zemi. Provedli také strukturální testy stanice a nových slunečních panelů a dokončili instalaci kamery, která bude užitečná při připojování modulu Destiny. Na závěr absolvovali společnou tiskovou konferenci. Po oddělení od kosmické stanice uskutečnil raketoplán její oblet a poté se vzdálil. Přistání je plánováno na pondělní večer.
Zdroj: STS-97 mission status reports.
redakce II Kosmonautika

Sluneční panely jsou v pořádku

Po dalších dvou výstupech do volného prostoru, které provedli astronauté Noriega a Tanner je možno říci, že oba dva sluneční panely nainstalované na kosmické stanici Alfa jsou zcela v pořadku rozvinuty. Druhý panel byl rozvinut v pondělí trochu pozměneným postupem. V úterý vystoupili astronauté ven z raketoplánu a spojili celou novou strukturu řadou kabelů s samotnou stanicí. Při dalších vycházce uskutečněné ve čtvrtek napravili za pomoci zbylých členů posádky nedokonalé rozvinutí dvou žeber prvního slunečního panelu. Oba panely generují elektrickou energii podle očekávání. Astronauté dále nainstalovali aparaturu sloužící k měření elektromagnetických polích v blízkosti slunečních panelů a také kameru, která bude využita při připojování laboratoře Destiny v průběhu dalšího letu raketoplánu.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

redakce II Sluneční soustava

Stopy po dávné vodě na Marsu

Na speciální tiskové konferenci oznámili vědci pracující se sondou Mars Global Surveyor zatím nejprůkaznější důkazy o výskytu vody na povrchu Marsu v jeho dávné historii. Na snímcích s vysokým rozlišením objevili vrstvy usazených hornin v kráterech a jiných sníženinách, které mohly vzniknout na dnech jezer a mělkých moří. Nové snímky ukazují, že pradávný Mars byl mnohem dynamičtějším místem než se doposud předpokládalo. Oblasti s vrstvami usazenin jsou rozloženy po celém Marsu, například ve Western Arabia Terra, Terra Meridiani, Hellas Basin či Valles Marineris. Na naší planetě podobné usazené horniny zanechávají zprávy o historii Země a často také fosilní záznamy o životě. Vědci srovnávají nálezy na Marsu s místy na americkém jihozápadě jako například Grand Canyon či poušť v Arizoně.
Zdroj: JPL Press release ze 4. prosince.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »