Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planeta Jupiterova typu u 47 UMa
Pavel Koten Vytisknout článek

Planeta Jupiterova typu u 47 UMa

Planeta velmi podobná Jupiterovi a obíhající mateřskou hvězdu po téměř kruhové dráze byla objevena u blízké hvězdy 47 Ursae Majoris. Uz před pěti lety byla přitom u stejné hvězdy objevena jiná, hmotnější planeta, která krouží blíže k hvězdě rovněž po velmi málo eliptické dráze. Obě planety by se v naší Sluneční soustavě nacházely mezi drahami Marsu a Jupitera. Jedná se o první případ dvou planet obíhajících kolem dané hvězdy po téměř kruhových drahách. Většina z dosud objevených sedmi desítek planet totiž obíhá vlastní hvězdy po velmi výstředných drahách s velmi krátkými periodami. Periody planet z tohoto systému jsou 2.99 a 7.1 roku. Zajímavé jsou i hmotnosti těchto dvou planet, které se rovněž blíží hodnotám známých ze Sluneční soustavy. Zatímco vnitřní, dříve objevená planeta má hmotnost minimálně 2.5 násobku hmotnosti Jupitera, nově objevená planety již jenom minimálně 3/4 Jupitera. Zvláštní je, že poměr hmotností obou planet činí 3.3, což je shodné číslo s poměrem hmotností Jupitera a Saturna. Objev nové planety umožnilo vylepšení techniky měření, která je nyní schopna zaznamenat změny v Dopplerově posuvu odpovídající rychlosti 3 m/s. Hvězda 47 UMa je žlutá hvězda třídy G0V velmi podobná Slunci a nachází se ve vzdálenosti 51 světelných roků od nás.
Zdroj: UC Berkeley Press release ze dne 15. srpna
PK




O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »