Články

Vyhledávání v článcích

08.01.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Skrývají galaktičtí "duchové" temnou hmotu?

Galaktičtí "duchové" jsou galaxie, které obsahující velmi malé množství hvězd a jsou obklopeny hustým halem neviditelné hmoty. Po analýze 43 galaxií, které se i v těch nejvýkonějších dalekohledech jeví jako mlhavé obláčky, a ve skutečnosti obsahují vysokéhustoty hmoty, se astronom John Kormendy z Havajské university domnívá, že by právě takové galaxie mohly významně přispívatk dlouho hledané tzv. temné hmotě. Jeho závěry jsou v souladu s objevy týmu, který pomocí HST sledoval galaxii NGC5907.Tato galaxie je vzdálena 40 miliónů sv. r. a přesto v ní HST během 10h expozice nalezl jenom málo hvězd. Zdá se, že je zdevysoká koncentrace bílých trpaslíků.
Zdroj: Florida Today ze dne 8. ledna.

07.01.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval Prstencovou mlhovinu

Hubbleův kosmický dalekohled poskytl dosud nejostřejší pohled na nejznámější planetární mlhovinu, mlhovinu M57, zvanou Prstencová mlhovina. Snímky odhalily, že "prstenec" je ve skutečnosti válcem plynu a pouze díky jehoorientaci vůči nám jej vidíme jako ovál. Podpořily tak novější hypotézu o tvaru planetárních mlhovin. Snímky také odhlalilymalá temná oblaka prachu uvnitř plynného prstence. Ty nebyly dosud pozorovány vůbec. Ukazuje se, že tato oblaka nejsourozloženy rovnoměrně v celé mlhovině, ale pouze na vnějším plášti válce. Mlhovina M57 se nachází ve vzdálenosti 2000 světelných roků a má průměr kolem jednoho světelného roku.
Zdroj: STScI Press Release ze dne 6. ledna.

06.01.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Polar Lander odstartoval

Další americká sonda určená pro výzkum Marsu, sonda Mars Polar Lander, úspěšně odstartovala na svou pouť k tétoplanetě v neděli 3. ledna, hned během prvního dne startovacího okna. První a druhý stupeň rakety Delta II vynesly sondu na oběžnou dráhu Země, zážeh třetího stupně, který nastal asi 1,5 hodiny po startu, poslal sondu na meziplanetární dráhu. Sondapoletí k Marsu po tzv. trajektorii typu 2, což znamená oblouk 180 stupňů kolem Slunce. Cílem sondy je přístání na povrchu Marsu v blízkosti jižního pólu mezi 73 a 76 stupněm jižní šířky. V následujících dnech bude pozemní kontrola testovat jednotlivésystémy sondy. Další korekce dráhy je naplánována na 18. ledna
Zdroj: JPL Press Release ze dne 3. ledna.

16.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Americký raketoplán Endeavour STS-88 dnes před 4. hodinou SEČ úspěšně přistál na Floridě a ukončil tak první montážní misi Mezinárodní kosmické stanice. Jednalo se o desáté noční přistání v historii letů raketoplánů. Po opuštění základní částistanice v neděli, posádka raketoplánu vypustila v pondělí na oběžnou dráhu argentinskou 300 kg vážící družici SAC-A. Družiceje vybavena 5 experimenty, jeden z nich např. slouží ke sledování pohybů velryb u pobřeží Argentiny. Dále byla ještě vypuštěnadružice MightySat (kolem 350 kg), která patří vojenskému letectvu a bude sloužit k otestování některých nových technologií.
Zdroj: International Space Station home page.

15.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice VI.

Astronauté z raketoplánu Endeavour ukončili v pátek 11. 12. pobyt na Mezinárodní kosmické stanici. V sobotu se uskutečnilposlední, třetí plánovaný výstup do volného prostoru. Během něj dvojice Ross a Newman spojila případně rozpojila některékabely spojující oba moduly, umístnila na plášť stanice některé přístoje a zábradlí, které použijí astronauté při další misi, pořídiladetailní snímky povrchu stanice a na závěr Ross uvolnil i druhou zaseknutou anténu modulu Zarja. K rozpojení obou těles došlov neděli. Raketoplán ještě uskutečnil jeden oblet kolem stanice ve vzdálenosti 150 metrů, během kterého byly pořízeny další snímky a poté se od stanice vzdálil. Další návštěva na stanici je plánována na květen příštího roku.
Zdroj: International Space Station home page.

14.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Climat Orbiter startuje

Další z amerických sond určených pro výzkum Marsu, sonda Mars Climat Orbiter (MCO), uspěšně odstartovala na svoji cestu k této planetě v pátek 11. prosince v 19:45 SEČ. Start pomocí rakety Delta II se uskutečnil o 24 hodin později než bylo původně plánováno. Důvodem byla závada na palubním softwaru. Po 60 sekundách letu byl odhozen první stupeň nosné rakety a zažehnut druhý. Ten po 11m a 22s umístnil sondu na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 189 km nad povrchem. 88 sekund trvající zážeh třetího stupně poslal sondu na meziplanetární dráhu k Marsu. Tam by měla dorazit 23. září příštího roku.
Zdroj: MCO mission status ze dne 11. prosince.

11.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice V.

Astronauté včera poprvé vstoupili do vnitřních prostor zárodku mezinárodní kosmické stanice. Stalo se tak ve 20:54 SEČ,kdy velitel Bob Cabana a ruský kosmonaut Sergej Krikaljev poklop modulu Unity a vpluli dovnitř. O hodinu později otevřeli i modul Zarja. Spolu s ostatními astronauty poté oživili komunikační systém Unity a provedli úspěšný test videokonference z vnitřku stanice. V modulu Zarja vyměnili jednu jednotku z šesti baterií, která v automatickém režimu nepracovala správně.

11.12.1998 00:00 redakce II Úkazy

Meteorický roj Geminidy

Maximum dalšího významného meteorického roje nás čeká v noci z neděle 13. na pondělí 14. prosince. Jedná se o rojGeminid. Maximum nastane kolem 5. hodiny ranní. Souhvězdí Blíženců, ve kterém se nachází radiant tohoto roje,vychází brzy večer a dostatečně vysoko nad obzorem je většinu noci. Maximum činnosti roje je poměrně dlouhé, trvá asi 1,5 dne. Předpokládaná frekvence meteorů v době maxima je asi 110 meteorů za hodinu. Částice tohoto roje sestřetávají se Zemí rychlostí 36 km/s. Pozorovací podmínky jsou letos velmi příhodné, Měsíc je pouhé 3 dny před novem a tedynebude rušit pozorování. Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3200) Phaeton.
Zdroj: Hvězdářská ročenka 1998 a The mysterious Geminid meteor shower.

10.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice IV.

Astronauté Jerry Ross a Jim Newman absolvovali další výstup do volného prostoru. Tentokrát zde pobyli 7h 2m. Nejprveumístnili na modul Unity dvě antény, které umožní americké letové kontrole monitorovat systémy modulu a v době, kdy budestanice obydlena, poslouží také pro přenos videokonferencí. Dále odstranili kryty 4 stykovacích průlezů na Unity. K nimbudou v následujících 18 měsících připojeny další komponenty stanice. Na závěr výstupu byl Newman přenesen robotickýmramenem raketoplánu k modulu Zarja a pomocí speciálního háku uvolnil jednu ze dvou antén rezervního navigačního systému Zarji. Tyto dvě antény se po startu ne zcela rozvinuly.
Zdroj: International Space Station home page.

09.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice III.

Americký modul Unity byl včera poprvé oživen. Stalo se tak po 7h a 21m dlouhém pobytu astronautů Jerryho Rossea Jima Newmana ve volném prostoru, během kterého spojili moduly Unity a Zarja celkem 40 elektrickými a datovýmikabely. Kromě toho instalovali také na plášť stanice zábradlí, které zlehčí budoucí výstupu do kosmického prostoru. Poté začalozásobování modulu Unity energií ze Zarji a byly spuštěny systémy modulu Unity. Byla také provedena prohlídka záložních setkávacích antén na Zarje, které se po jejím startu ne zcela rozvinuly. Pro zajímavost, astronaut Ross absolvoval svůj 5. výstup do volného prostoru a s celkovou dobou 30h 8m se vytvořil nový rekord v celkové době strávené Američanem ve volném prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.

08.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice II.

Poslední fáze stíhání modulu Zarja raketoplánem Endeavour začala zhruba v 1:30 SEČ v pondělí, když velitel raketoplánu Bob Cabana přezval manuální řízení. Vzdálenost obou těles v tom okamžiku byla asi 800 metrů. Raketoplán se postupně přiblížil až na vzdálenost pouhých 3 metrů. V ten moment astronautka Nancy Currieová "uchopila" Zarju pomocí 16m robotického ramena. Velmi jemnou manipulací jej dovedla tak, že spojovací adaptér Zarji byl přímo proti spojovacímu adaptéru modulu Unity. Ke spojení došlo jemným zapálením motorů raketoplánu, ale první pokus nebyl úspěšný. Ovšem v 15:48 SEČ už byly oba moduly pevně spojeny.
Zdroj: International Space Station home page.

07.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice

Další fáze výsavby Mezinárodní kosmické stanice začala 4. prosince startem raketoplánu Endeavour, ke kterému došlos jednodenní zpožděním v 9:36 SEČ. Raketoplán ihned začal stíhat modul Zarja, ke kterému jeho posádka připojíamerický modul Unity. Ten byl dnes vyložen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k němu kolmo tak, aby mohl být z druhého konce spojen se Zarjou. Kromě toho posádka provedla testy obleků, ve kterých dva astronauti vystoupí do volného prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.

02.12.1998 00:00 redakce II Úkazy

Zákryt Jupitera Měsícem z VLT

Zákryt Jupitera Měsícem, který se odehrál 28. listopadu, využili tým astronomů a techniků pracujících s 8,2m Very Large Telescope (VLT) k dalšímu testování nově instalovaného přístroje VLT Infrared Spectrometer And Array Camera (ISAAC). Pozorování proběhlo přes úzkopásmový filtr (1,5%) centrovaný na vlnovou délku 3,2 mikrometru. Na počátku zatmění použili expozici 4 sekundy a s postupem zákrytu ji zkracovali na 0,8; 0,4 a 0,08 sekundy, protože dalekohled sledovalpohyb Jupitera a snímal tak povrch Měsíce. Celý průběh zákrytu zachycují 2 animace (ve formátu MPEG), které jsou na ESO Webu k dispozici.
Zdroj: ESO Pr Video Clips ze dne 1. prosince.

26.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 "nastartovala"

Iontový motor sondy Deep Space 1 byl znovu nastartován 24. listopadu ve večerních hodinách SEČ. Předchozísamovolné vypnutí motoru bylo pravděpodobně způsobeno přítomností kovového smítka nebo jiné nečistoty mezi dvěma mřížkami motoru. Zřejmě se tam dostalo při testování jiných přístrojů a technologií na sondě. Konstruktéři počítají s tím, ževzhledem k poslání sondy, kterým je ověření nových technologií pro budoucí mise, takovéto neočekávané události se budouvyskytovat. Motor spotřebuje při maximálním výkonu 2 500 W elektrické energie. Nastartován byl při spotřebě 500 W,jeho výkon se postupně zvyšuje a v současné době je 1 300 W. Na této hodnotě bude ponechán po několik dnů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.

25.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Zarja dosáhla své dráhy

První část mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja, jež byl úspěšně vypuštěn 20. listopadu ruskou raketou Proton,se dostal 24. listopadu na svoji dráhu. Stalo se tak po téměř dvouminutovém zážehu jednoho ze dvou motorů modulu. Jednalo seo pátý a poslední plánovaný manévr. Modul se nyní pohybuje po dráze ve výšce 383-399 km nad povrchem s dobou oběhu92 minut. Jeho stav je uspokojivý, neobjevily se žádné větší technické problémy, které by jej mohly ohrozit. Pozemští kontroloři pokračují v testování jednotlivých palubních systémů. Do doby příletu raketoplánu Endeavour 5. prosince se jehodráha nepatrně sníží a stane se téměř kruhovou s výškou 387 km.
Zdroj: ISS status report no. 6 ze dne 24. listopadu.

25.11.1998 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Hubble Deep Field South

Během desetidenního období v říjnu letošního roku pořídil Hubble Space Telescope (HST) další pohled do "hlubokéhovesmíru", tzv. Hubble Deep Field South. Tentokrát byl zaměřen na oblast v souhvězdí Tukan v blízkosti jižního nebeskéhopólu. Již dříve provedl HST takový pohled na část severní oblohy a i tentokrát se na snímku nachází obrovské množství dosudnepozorovaných galaxií. Vědci tak mají nyní k dispozici dva vzorky vzdáleného vesmíru pořízené v protilehlých částech oblohy. Takto podrobné mapování celé oblohy by trvalo 900 000 let. Na pořízení HDFS se podílely všechny přístoje na palubě dalekohledu.
Zdroj: STScI Press release 98-41 ze dne 23. listopadu.

24.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo uskutečnila další, v pořadí již desátý, blízký průlet kolem měsíce Europa v neděli 22. listopadu. Bohužel6 hodin před nejmenším přiblížením se sonda přepnula do bezpečnostního režimu a nebyla pořízována data měsíců Europa aIo. Důvodem pro toto bylo resetování části řídícího systému sondy, který zajišťuje komunikaci se Zemí. Podobná situace potkalasondu během červencového přiblížení k Europě. Tehdy se také sama přepnula do bezpečnostního režimu. Řídící tým očekáváobnovení všech funkcí sondy během následujících hodin. Další průlet kolem měsíce Europa je v plánu 31. ledna.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. listopadu.

24.11.1998 00:00 redakce II Exoplanety

Další exoplaneta

S použitím nedávno zprovozněného švýcarského 1,2m dalekohledu objevili astronomové na observatoři La Silla další planetuu cizí hvězdy. Tentokrát se jedná o hvězdu Gliese 86 nacházející se v souhvězdí Eridana. Tato hvězda, vzdálená 35světelných roků od Slunce, má hmotnost rovnou 0,79 hmotnosti Slunce a svítivost odpovídající 0,4 sluneční svítivosti. Objevenáplaneta o hmotnosti minimálně 4,9 hmotnosti Jupitera obíhá ve vzdálenosti 0,11 AU od hvězdy s periodou 15,83 dne. Její dráhaje téměř kruhová s excentricitou 0,05. Teplota na povrchu hvězdy se pohybuje kolem 380 C. Spektrograf použitý k objevuplanety má rozlišení 7 m/s v radiálních rychlostech.
Zdroj: ESO Press release 18-98 ze dne 24. listopadu.

20.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Modul Zarja startuje

Dnes dopoledne v 7:40 SEČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat ruská raketa Proton, aby vynesla na oběžnoudráhu první část Mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja. Modul byl na zakázku americké strany vyroben v Rusku.Je dlouhý 14 m, široký 4,5 m a jeho hmotnost činí více než 21 tun. V počáteční fázi výstavby stanice bude sloužit jakocentrála stanice. Je mj. vybaven i porty pro připojení kosmických lodí Sojuz a Progress. Následovat bude dalších 44 letůamerických raketoplánů a ruských raket a v roce 2004 by stanice měla být dokončena.
Zdroj: [http://station.nasa.gov/].

19.11.1998 00:00 redakce II Úkazy

Leonidy - první výsledky

Maximum meteorického roje nastalo s největší pravděpodobností o zhruba 14 dříve než se očekávalo. Pozorovatelé z Franciea Izraele hlásí asi 500 meteorů za hodinu, na Kanárských ostrovech odhadují frekvenci v maximu na 2000 meteorů za hodinu. Nejlepší pozorovací podmínky v době maxima měla tedy oblast Atlantického oceánu. Čas maxima kolem 5 UT (17. listopadu) potvrzují i data z Ondřejovského radaru. Expedice balónu NASA byla úspěšná, kamera na jeho palubě zachytila 9 bolidů. Zdase podařilo zachytit nějakou částici pocházející z roje není zatím známo. Letecká expedice se s maximem minula, přesto i zde byla pořízena kvalitní data.
Různé zdroje:
The Leonids, Live!
Balónová expedice
Snímky a videa z letecké expedice
Data z Ondřejovského radaru

předchozí 1 …524 525 526 527 528 529 530 …533 následující