21. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Obloha
Autor: Radek Kroupa
Planety
Merkur je nepozorovatelný (kromě možnosti ve dne vpravo od Slunce). Venuše (–4,8 mag) je nyní nejjasnější, ale z našich zeměpisných šířek je nízko nad východem. Trochu výše je Saturn (1,2 mag), ale ten je zase mnohem obtížněji viditelný. V dalekohledu by se však mohlo zdát, že nemá prstenec, jak je vůči nám narovnaný. Neptun je zatím slabý ke spatření, ale je dva stupně vlevo od Saturnu. Uran je úhlově nejblíže ke Slunci ze všech planet a tedy nepozorovatelný. Jen nevysoko nad obzorem je večer už i Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává pouze Mars (1 mag) pohybující se souhvězdím Raka.
Aktivita Slunce se počátkem minulého týdne náhle zvýšila, ale pak se zase uklidnila. Přesto nová aktivní oblast může být zdrojem i těch nejsilnějších erupcí a ty by nyní díky vhodnému natočení k Zemi mohly být zdrojem pro případné větší polární záře. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Kosmonautika a sondy
V Texasu na kosmodromu Starbase v Boca Chica je poměrně rušno. Víme, že se připravuje testovací 9. let sestavy Super Heavy Starship. Proběhl testovací zážeh Starship S35, ale neznáme detaily, zda se podaří vyřešit problémy, které byly s předchozími dvěma Starship při testech. Proto asi nezbyde než provést další test a třeba se vše podaří bez problému. Poslední zprávy hovoří o startu nejdříve 27. května a o tom, že stupeň Super Heavy se nenechá přistát zpět na rampě, ale jen do moře.
Autor: SpaceX
Americká sonda Europa Clipper proletěla nedávno kolem Marsu, a to byla příležitost otestovat její infračervený přístroj E-THEMIS. Výhodou je, že stejný přístroj THEMIS nese také stařičká sonda Mars Odyssey. A Mars známe velmi dobře, takže snímky pomohou ověřit, že víme, jak se přístroj chová.
Výročí
19. května 1805 (220 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.
19. května 1910 (115 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.
Autor: Yerkes Observatory
20. května 1825 (200 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.
25. května 1860 (165 let) se narodil americký geolog Daniel Barringer. Jeho jménem bývá nazýván meteorický kráter o průměru 1,5 km v americké Arizoně, neboť byl první, kdo upozornil na jeho meteorický původ. Barringer se dověděl o stopách železa v kráteru a proto ustanovil těžební společnost, která zde v letech 1903 až 1905 hledala železo. Protože se však veškerá hmota tělesa dopadem vypařila, Barringer žádné těžebně zajímavé množství železa nenašel.
Výhled na příští týden
- Měsíc příhodně viditelný kolem novu
- Výročí: Bertalan Farkas
- Výročí: Rudolf Leo B. Minkowski
- Výročí: Frank Drake
- Výročí: Kip Thorne
- Výročí: ROSAT
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
