Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Sluneční soustava

Poškození ozónové vrstvy

Ozónová vrstva nad Arktidou se podle nejnovějších výzkumů neobnoví tak rychle jak se dosud očekávalo. Vědci k tomuto závěru došli na základě měření družice UARS. Je to způsobeno větším množství polárních stratosférických oblaků, které způsobují dodatečné ztráty ozonu. Tato oblaka totiž odstraňují z horních vrstev atmosféry dusík, což zvyšuje možnost účinějšího ničení ozónové vrstvy chlorinovými sloučeninami. Oblaka vznikají v důsledku ochlazování horních vrstev atmosféry, které je zase následkem většího ohřevu zemského povrchu způsobeného skleníkovými plyny. Na základě Montrealské dohody se užívání nebezpečných chlorinů postupně snižuje a též se pomalu začala obnovovat ozónová vrstva. Jak se ale zdá z nejnovějších výzkumů, její obnova bude mnohem pomalejší než se původně předpokládalo. Dokonce se objevují obavy, že by zhruba za 10 let mohla být situace podobná jako na jižní polokouli, která je ozonovou dírou postižena více.
Zdroj: JPL Press Release z 25. května.

redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo prolétla okolo Ganymeda

Kosmická sonda Galileo má za sebou další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. V sobotu 20. května prolétla ve vzdálenosti 809 km od povrchu měsíce Ganymed, největšího měsíce ve Sluneční soustavě. Ganymed je větší i než Merkur či Pluto a tento průlet byl vůbec nejbližší, jaký v jeho blízkosti sonda dosud uskutečnila. Jelikož se přitom sonda nacházela uvnitř radiačních pásů Jupitera, nepřekvapilo vědce, že se dvakrát resetoval palubní počítač. Ovšem palubní software správně identifikoval příčinu a tudíž měření nebyla ovlivněna. V následujících týdnech a měsících budou na Zemi přenesena další data nejen o tomto měsíci.
Zdroj: NASA Space Science News z 23. května.

redakce II Sluneční soustava

Meteority z Marsu

Hnědo-šedý kámen nalezený v poušti v Ománu byl identifikován ruskými vědci jako v pořadí již patnáctý meteorit pocházející z Marsu. Meteorit o hmotnosti 1,056 kg byl prozatímně pojmenován podle místa nálezu Dhofar 019. Definitivní označení dostane od nomenklaturní komise Meteoritical society. Meteority z Marsu jsou velmi vzácné mezi celkem asi 20 000 meteority nalezenými na Zemi. O to více překvapující je, že v posledních šesti měsících byly nalezeny či identifikovány tři z nich. V lednu byl potvrzen marsovský původ dvou meteoritů nalezených v Mojavské poušti před 20 lety, v dubnu se pak spekulovalo o dvojici meteoritů z pouště Lybijské. Ty však byly přiřazeny k už dříve objeveným meteoritům z Marsu. Nejslavnějších meteoritem z Marsu je ale ALH 84001, ve kterém údajně nalezl tým NASA stopy dávných mikroorganismů. Meteorit Dhofar 019 bude z větší části (0,8 kg) prodán v aukci.
Zdroj: www.space.com z 22. května.

redakce II Kosmonautika

Výstup do volného prostoru

Astronauté Jim Voss a Jeffrey Williams absolvovali výstup do volného prostoru z raketoplánu Atlantis trvající 6 hodin 44 minut. Během této doby provedli řadu prací na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Nejdříve zkontrolovali a správně upevnili americký jeřáb na modulu Unity, který byl od poslední výpravy nesprávně upevněn na svém místě. Posléze instalovali podobný jeřáb určený k obsluze ruské části stanice. Následovala výměna jedné vadné antény na Unity, umístění řady madel na povrchu stanice pro budoucí výstupy a též kabel pro budoucí televizní kameru. Na závěr pobytu ve volném prostoru pořídili sérii fotografií exteriéru modulu Zarja. Další práce budou probíhat uvnitř stanice, astronauté by do ní měli vstoupit v úterý ve 2 hodiny našeho času. Hlavním úkolem je výměna vadných baterií modulu Zarja a přestěhování zásob pro první posádku stanice.
Zdroj: SpaceViews news z 22. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Temná hmota ve vesmíru

Astronomové z Bellových laboratoří pořídili první mapu rozložení tzv. temné hmoty ve vesmíru. Použili k tomu snímky oblastí jižní oblohy pořízené citlivou kamerou s vysokým rozlišením, která byla připojena ke 4m dalekohledu na Cerro Tololo v Chile. Na těchto snímcích poté hledali důkazy pro zkreslení obrazů 145 000 galaxií, které by bylo způsobeno temnou hmotou nacházající se mezi námi a pozorovanými galaxiemi. Astronomové tak získali mocný nástroj pro testování základních kosmologických teorií. Data naznačují, že ve vesmíru není dostatek temné hmoty, aby společně s pozorovatelnou "normální" hmotou byla schopna zastavit rozpínání vesmíru. Tudíž je vesmír buď otevřený a bude se rozpínat navždy, nebo se zde vyskytuje dodatečná "temná energie" ve formě kosmologické konstanty, která by byla schopná rozpínání zastavit.
Zdroj: Bell Labs news z 11. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Obraz ranného vesmíru

Mezinárodnímu týmu kosmologů se v rámci projektu BOOMERANG (Balloon Observations of Millimetric Extragalactic Radiation and Geophysics) podařilo získat první detailní snímky vesmíru v době jeho "dětství". Jsou na nich pozorovatelné struktury, které zde existovaly v době, kdy byl vesmír 1000x menší a teplejší než je nyní. Pomocí citlivého mikrovlného dalekohledu umístěného na palubě balónu mapovali jemné teplotní variace - typicky řádu milióntin stupně - a objevili složité struktury, které se později vyvinuly v dnešní galaktické kupy a superkupy. Na základě těchto dat poté astronomové usoudili, že vesmír se chová podle inflační teorie vzniku a vývoje a že jeho geometrie je velmi blízká geometrii plochého vesmíru. Experiment proběhl na přelomu roku 1998 a 1999 a trval 10 dnů. Balón o objemu 800 000 m3 uletěl 8 000 km ve výšce 35 km, tedy nad 99% veškeré atmosféry. Nepřetržitý sluneční svit a stabilní větrné proudy nad Antarktidou byly podmínkou pro uskutečnění tak dlouhého letu.
Zdroj: NASA Space Science news z 27. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Podivné organické makromolekuly v mezihvězdném prachu

První in-situ chemická analýza mezihvězdných prachových částic hmotnostním spektrometrem CIDA na palubě sondy Stardust přinesla překvapení. Tyto kosmické částice obsahují hlavně třírozměrné organické makromolekuly, které spíše připomínají dehet než minerály. Prachový detektor zatím zaznamenal pět částic přicházejících do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Částice jsou v detektoru rozbity na fragmenty, ty z nich, které jsou elektricky nabité, jsou urychleny elektrickým polem a na základě doby průlet vzdálenosti 1,5 m je stanovena jejich hmotnost. Ukázalo se, že některé z fragmentů těchto částic mají hmotnost až 2000 atomových jednotek (a.u.), zatímco dosud největší molekuly nalezené ve vesmíru mají jenom několik stovek a.u. Detailní analýza ukazuje, že mezihvězdné molekuly kromě vodíku a uhlíku obsahují též 10% kyslíku a dusíku, což naznačuje, že jsou třírozměrné.
Zdroj: Max Planck institute press release z 26. dubna.

redakce II Sluneční soustava

Zpřesnění gravitační konstanty a hmotnosti Země

Jestliže nová měření gravitační konstanty provedená vědci z University of Washington jsou správná, Země je lehčí než se dosud uvádělo. Země podle jejich měření váží 5.972 sextiliónů tun (18 nul), zatímco dosud se uváděla hodnota 5.98. Důvodem pro změnu bylo přeměření gravitační konstanty. Zatímco měření dalších dvou klíčových konstant fyziky, rychlosti světla a Planckovy konstanty, se neustále zpřesňovala, měření gravitační konstanty se v posledních letech spíše rozcházela. Uvádělo se, že nejistota v její hodnotě se od roku 1987 zvětšila 12x. Vědci nyní použily ke změření torzní váhy se 4 ocelovými koulemi o hmotnosti 8,14 kg. Jedná se o podobný přístroj jaký byl použit k prvnímu měření před 200 lety, akorát že experiment byl řízený počítačem a obsahoval další jemné mechanické součástky umožňující přesnější měření. Autoři nejistotu v hodnotě této konstanty snížili o faktor 100.
Zdroj: University of Washington press release z 29. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Simulace setkání galaxií

Dvojice astronomů z Kanady a USA simulovala na počítači setkání naší Galaxie s Velkou galaxií v Andromedě. Obě galaxie, dnes vzdálené 2,2 miliónů světelných roků, se k sobě v současné době přibližují rychlostí 500 000 km/hod. Čím budou blíže, tím se tempo bude zvyšovat. Ze simulací vyplývá, že za 3 miliardy let bude naše Galaxie pohlcena a obě galaxie splynou. Astronomové simulovali setkání galaxií sledováním pohybu více než 100 miliónů hvězd a částic temné hmoty. Simulace probíhala na superpočítači IBM SP-3 "Blue Horizont" v San Diegu. Jedná se o novou třídu superpočítačů, které mohou provádět více než trilion aritmetických operací za sekundu. Na jedné pracovní stanici by stejný výpočet trval 3 roky. Výsledkem je počítačová animace s vysokým rozlišením velmi detailně popisující změny, kterým obě galaxie při kolizi podléhají.
Zdroj: University of Toronto press release ze 14. dubna.

redakce II Kosmonautika

Atlantis odstartuje nejdříve 18. května

Po třech neúspěšných pokusech o start raketoplánu Atlantis bylo rozhodnuto, že další pokus se uskuteční až 18. května. Důvodem je vytíženost kosmodromu na Cap Canaveral. V následujících týdnech se odtud uskuteční 4 starty. Jako první přijde na řadu 3. května raketa Atlas-2 s meteorologickou družicí GOES-L, 8. května je na programu Titan-4 s vojenskou družicí včasné výstrahy, 10. května by měla následovat Delta-2 s družicí systému GPS a konečně 15. května inaugurační let rakety Atlas-3 s komerční družicí. Tři pokusy o start raketoplánu na počátku tohoto týdne byly neúspěšné kvůli počasí. První dva dny bylo nepříznivé počasí na Floridě v místě případného nouzového přistání krátce po startu, třetí den zase na záložních přistávacích plochách v Maroku a ve Španělsku.
Zdroj: SpaceViews News z 28. dubna.

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu začalo

Odpočítávání před pondělním startem raketoplánu Atlantis let STS-101 začalo v noci v 1 LSEČ na značce T-43 hodin. S několika plánovanými přestávkami dosáhne nuly v pondělí 24. dubna ve 22:15 LSEČ. Atlantis se vydá na 10 dnů trvající výpravu, jejímž cílem je setkání se dvěma moduly v současnosti tvořícími Mezinárodní kosmickou stanici. Během šestidenního spojení se bude posádka věnovat údržbě a opravám na stanici, včetně výměny vadných baterií na modulu Zarja. Velitelem letu je veterán Jim Halsell letící do vesmíru popáté, Scott Horowitz (třetí let) zastává roli pilota letu. Posádku dále tvoří specialisté Mary Ellen Weber (podruhé), Jeffrey Williams (poprvé), James Voss (počtvrté), Susan Helms (počtvrté) a ruský kosmonaut Jurij Usašev (potřetí). Předpověď počasí dává 70% šanci na příjatelné podmínky pro start. Startovací okno se otevře na pouhých 5 minut.
Zdroj: SpaceViews News z 21. dubna.

redakce II Sluneční soustava

Další nové snímky

Po prvním snímcích družice Terra (o kterých jsme informovali v HAN včera) dnes přichází další série nově zveřejněných obrázků. Týká se hned tří těles ve Sluneční soustavě. První z nich ukazují Jupiterovy měsíce Io a Europu jak je viděla sonda Galileo. Na snímcích z Io pořízených při vůbec nejbližším průletu 22. února jsou viditelné lávové proudy, útesy a deprese zkolabovaných vulkánů. Snímky ukazují současnou vulkanickou aktivitu na Io a dávají její srovnání s minulou i současnou aktivitou na Zemi. Snímky Europy ukazují polokouli, která je natočena směrem k Jupiteru. Na povrchu jsou zřejmě materiály obsahující kyselinu sírovou a slané minerály. Dále jsou tu snímky pořízené sondou Mars Global Surveyor, které ukazují vrcholek vyhaslé sopky Olympus Mons na Marsu pokrytý jemným prachem a malými impaktními krátery. A do třetice byly pro veřejnosti uvolněny další 3D snímky zemského povrchu získané v průběhu Shuttle Radar Topography Mission. Tentokrát se jedná o obrázky a animace oblasti Los Angeles a zlomu San Andreas, oblasti s největším rizikem vzniku zemětřesení.
Zdroj: Zprávy z JPL z 19. a 20. dubna:Io, Europa,Marsa Země.

redakce II Kosmonautika

První snímky družice Terra

Včera byly zveřejněny první snímky pořízené družicí Terra. Ta odstartovala v prosinci loňského roku a po dokončení testů na oběžné dráze je připravena pro pravidelný provoz, který bude spočívat ve sledování "zdraví" naší planety pomocí pěti přístrojů na palubě. Terra bude každodenně a v globálním měřítku zkoumat jak se navzájem ovlivňují zemská atmosféra, pevniny a oceány spolu se slunečním zářením a životem na povrchu planety. Vědci věří, že nová data jim umožní lépe pochopit procesy, ke kterým na naší planetě dochází, pomohou rozlišit mezi změnami přírodními a těmi způsobenými člověkem a ukážou jak změny klimatu Země ovlivňují kvalitu lidských životů. První snímky ukazují "jarní zelenání" v různých částech Severní Ameriky a vztahy mezi koncentrací osídlení, znečištěním ovzduší a vegetací na Indickém subkontinentu.
Zdroj: JPL press release z 19. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Nejvzdálenější kvasar

Astronomové pracující s Keckovým dalekohledem na Havajských ostrovech objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru, kvasar, který musel patřit mezi vůbec první objekty, které ve vesmíru vznikly. Objekt označený SDSS 1044-0125 byl poprvé detekován jako možný vzdálený kvasar v rámci Sloan Digital Sky Survey (SDSS), digitální prohlídky oblohy, v březnu tohoto roku. Minulý týden bylo pořízeno dalekohledem Keck II spektrum tohoto objektu, které podezření potvrdilo. Rudý posuv 5,8 znamená, že dnes pozorujeme světlo, které bylo vyzářeno pouhou miliardu let po vzniku vesmíru, v době, kdy byl vesmír 6,8x menší než je dnes. Jelikož se předpokládá, že záření kvasarů vzniká v důsledku existence obří černé díry v jejich jádrech, vzniká otázka, jak se mohla v centru tohoto kvasaru v tak krátké době od vzniku vesmíru ona obří černá díry vůbec vytvořit.
Zdroj: University of California, Berkeley news release ze 13. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Zvláštní objekt mimo galaktickou rovinu

Velmi zvláštní objekt objevili astronomové v souhvězdí Velkého vozu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o černou díru či neutronovou hvězdu. To samo o sobě ještě tento objekt - označený XTE J1118+480 - vyjímečným nečiní. Zvláštním jej ale činí fakt, že se nachází mimo disk naší Galaxie, ve kterém je umístěna většina hvězd a také další černé díry. Tato skutečnost naznačuje, že by se mohlo jednat o vzácný pozůstatek některé z hvězd první generace a jeden z nejstarších objektů v celé Galaxii. Na druhou stranu je ale také možné, že XTE J1118+480 leží velmi blízko Slunci a při pohledu ze Země se jenom zdá, že je mimo galaktickou rovinu. Další pozorování jsou tedy nezbytná. Tento objekt objevila v rentgenovém oboru 29. března družice Rossi XRTE a jeho existenci potvrdil pozemský dalekohled ROTSE.
Zdroj: www.space.com z 11. dubna.

redakce II Kosmonautika

Jídelníček pro kosmické lety

Vědci z Cornellovy university provedli experiment během kterého 16 dobrovolníků po dobu 30 dnů konzumovalo pouze jídla navrhovaná pro dlouhodobé kosmické lety či pobyt například v kolonii na povrchu Marsu. "Kosmická dieta" obsahuje hlavně vegetariánská jídla, bez masa a mléka, která je možno vyrobit z omezeného seznamu plodin, které by mohly být hydroponicky pěstovány na jakýchsi kosmických farmách. Jedná se hlavně o obilí, rýži, sójové boby a další rostlinné produkty. Vědci připravili více než 250 různých receptů pro kosmické lety, proto je tato potrava dost rozmanitá a při experimentu nepřipadala žádnému z dobrovolníků jednotvárná. Během experimentu byly sledovány různé fyzické i psychologické efekty u konzumentů diety. Jídla byla navržena s ohledem i na další omezující faktory, například aby nebyla příliš pracná, protože čas astronautů je cenný, aby se obešla bez některých složek, které jsou na kosmické stanici těžko dostupné, ale třeba i s velmi nízkým obsahem železa či soli, což je dáno potřebami organismu ve vesmíru.
Zdroj: Cornell University Press release ze dne 6. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

SETI - 40 let

Program SETI, neboli Search for Extraterrestrial Intelligence (hledání mimozemské inteligence) byl zahájen na před 40 lety, 8. dubna 1960. V rámci projektu OZMA, pojmenovaném po princezně z knihy "Čaroděj ze Země Ozz", se 26m radioteleskop na observatoři v Green Bank zaměřil na dvě blízké, Slunci podobné hvězdy - tau Ceti a epsilon Eridani - a po dobu 200 hodin se pokoušel zachytit nějaký umělý signál přicházející z vesmíru. Zajímavé je, že téměř okamžitě byl skutečně umělý signál zachycen. Ukázalo se ale, že ve skutečnosti pochází z tajného vojenského projektu. Projekt OZMA sice neobjevil existenci žádného mimozemského signálu, ale byl prvním, který se o něco takového pokusil. Od té doby se v rámci SETI uskutečnilo několik dalších projektů, například hledání umělých signálů v datech obřího radioteleskopu v Arecibu, známé pod označením Seti@home. Uvažuje se také například o použití stovek malých satelitních antén pokrývajících plochu jednoho hektaru, což je tzv. "One hectar telescope" (1HT). Mezi jinými návrhy je i hledání optických signálů.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 8. dubna.

redakce II Úkazy

Polární záže nad Českou republikou

Dnes v noci byla i na území České republiky pozorovatelná polární záře. Bylo to poprvé po 11 letech, naposledy zde byla spatřena v listopadu 1989. Podle pozorovatelů z Ondřejova kulminovala polární záře kolem 20:50 UT a zejména 23:15 UT. Pozorována byla též z observatoře v Modre na Slovensku. Osobně jsem měl štěstí spatřit dnešní polární záři v době kolem 23:15 UT, kdy obloha nad severním obzorem byla zakryta obrovským oblakem krvavě rudé barvy, který dosahoval téměř až do zenitu. Kolmo na obzor vybíhala řada rovnoběžných pruhů a pásů. Další, menší oblak byl nad severozápadním obzorem ve výšce asi 30 stupňů. Podle Space Weather Bureau zasáhla Zemi 6. dubna kolem 17:00 UT meziplanetární rázová vlna, která spustila obrovskou geomagnetickou bouři. Polární záře by mohla být pozorovatelná i v dnešní noci, protože data naznačují, že geomagnetická bouře bude pokračovat.
Zdroj: hlášení pozorovatelů, vlastní pozorování a Space Weather Bureau ze 7. dubna.
Snímky polární záře od Jana Šafáře z Brna.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »