Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 18. června 2025 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 18. června ve 21:19 SELČ.

Planety
Merkur (kolem 0 mag) je za soumraku velmi nízko nad severozápadem, je třeba jej hledat už nejpozději kolem 22. hodiny. Venuše (–4,3 mag) je nejvýraznějším objektem ranní oblohy, ale drží se nízko u východního obzoru. Mars (1,4 mag) je večer nízko nad západním obzorem poblíž hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Jupiter (–1,9) mag je úhlově blízko Slunci a můžeme ho jako objekt s vodorovnými čárkami vidět v koronografu SOHO. Saturn (1 mag) je ráno už poměrně vysoko nad jihovýchodem. Uran (5,8 mag) je zatím ráno prakticky nepozorovatelný. Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, ale jen obtížně viditelný.

153908.jpg Autor: Jiří Šíp

Autor: Jiří Šíp

Saturn a Neptun na ranní obloze Autor: Miroslav Lošťák
Saturn a Neptun na ranní obloze
Autor: Miroslav Lošťák

Aktivita Slunce byla středně vysoká a může ji dále navýšit rozvíjející se aktivní oblast na severní polokouli poblíž středu Slunce. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Skvrny v aktivních oblastech Slunce AR 14111 a 14113 až 14116 v bezprecedentním detailu přes dalekohled o průměru 155 mm. Více na https://astrofotky.cz/gallery.php?show=Cztwerec/1749993109.jpg Autor: Martin Trojan
Skvrny v aktivních oblastech Slunce AR 14111 a 14113 až 14116 v bezprecedentním detailu přes dalekohled o průměru 155 mm. Více na https://astrofotky.cz/gallery.php?show=Cztwerec/1749993109.jpg
Autor: Martin Trojan

Slnko H-alfa Autor: Tadeáš Valent
Slnko H-alfa
Autor: Tadeáš Valent

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) zatím nebyla ke spatření. Jde o krystalky ledu na pomezí kosmu a atmosféry ve výškách kolem 80 km. Objevují se v době, kdy běžná oblaka jsou již tmavá a nad nimi září vysoko ležící jemné struktury stříbřitých vlnkovitých oblak ještě nasvícené Sluncem ležícím nepříliš hluboko pod obzorem. K jejich pozorování je večer nejvhodnější čas mezi 22. a 23. hodinou a nad ránem přibližně po 2:30.

Kosmonautika a sondy

Evropská sonda Solar Orbiter poprvé nahlédla na polární oblasti Slunce. Podařilo se to díky tomu, že sonda byla poslána na dráhu se sklonem 17° vůči rovníku Slunce. Vůbec poprvé tak vidíme snímky jižního pólu naší hvězdy.

Mise Axiom-4 k ISS se zatím neuskutečnila. Nejprve kvůli odkladu vlivem rakety Falcon 9 a následně především proto, že na ISS se v ruském segmentu objevil únik vzduchu z dosud neznámého místa.

Výročí

17. června 1800 (225 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.

Leviathan of Parsonstown, replika dalekohledu lorda Rosse na jeho originálním stanovišti v parku u záměčku v irském městečku Birr Autor: Martin Gembec
Leviathan of Parsonstown, replika dalekohledu lorda Rosse na jeho originálním stanovišti v parku u záměčku v irském městečku Birr
Autor: Martin Gembec

Výhled na příští týden 

Měsíc ráno i večer 25. června

Výročí: Edwin F. Coddington

Výročí: Fred Hoyle

Výročí: Rupert Wildt

Výročí: Charles Messier

Výročí: Atlantis ke stanici Mir

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: William Parsons, Vesmírný týden


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »