Články

Vyhledávání v článcích

07.06.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Cíl pro Lunar Prospector

Na základě radarových pozorování oblasti jižního pólu Měsíce byl určen nejvhodnější cíl pro dopad sondy Lunar Prospector (LP). S použitím 70m antény sítě Deep Space Network (DSN) v Goldstone jako vysílače a dvoudalších 34m antén vzdálených 20 km jako přijímačů zmapoval tým astronomů okolí jižního pólu s přesností na 150 metrův horizontálním a 50 metrů ve vertikálním směru. Pomocí interferometrie získali 3D mapu, ze které zjistili, že pět velkých kráterů je v permanentním stínu a díky tomu mohou obsahovat vodní led. Jako nejvhodnější cíl pro dopad sondy byl vytipován kráterMawson.
Zdroj: NASA Space science news z 4. června.

04.06.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Plánovaný zánik Lunar Prospectoru

Mise sondy Lunar Prospector (LP) bude ukončena 31. července. Sondy bude využito i tento poslední den k pokusuo detekci přítomnosti vody na povrchu Měsíce. LP bude naveden tak, aby dopadl do kráteru v oblasti věčného stínu u jižníhopólu. Při jeho dopadu se uvolní energie ekvivalentní nárazu dvoutunového vozu jedoucího rychlostí necelých 2000 km/h. Vědcivěří, že to bude dostatečné pro uvolnění asi 20 kg vodních par, které by mohly být detekovány, případně molekuly OH, z oběžné dráhy či povrchu Země. Už byl i rezervován čas na Hubbleově teleskopu pro toto pozorování. Pravděpodobnost úspěšnosti tohoto experimentu je odhadnuta na 10%. Lunar Prospector má za sebou 1 rok základní a půl roku prodloužené mise u Měsíce.
Zdroj: Ames Research Center Press release z 2. června.

03.06.1999 00:00 redakce II Hvězdy

Nejchladnější hnědí trpaslíci

Dvojice infračervených dalekohledů objevila nejchladnější dosud pozorované hnědé trpaslíky, vesmírné objekty, které nejsouani planetami ani hvězdami. Čtyři trpaslíci byly objeveni mezi milióny ostatních objektů na snímcích pořízených dvojicí 1,3mdalekohledů umístněných v Arizoně a v Chile, které se používají pro tzv. Two-Micron All Sky Survey (2MASS),přehlídku oblohy na infračervených vlnových délkách. Pomocí Keckova dalekohledu byla u nich objevena přítomnost metanu, která prozradila jejich nízkou teplotu. Metan může vznikat pouze za teplot nižších než 900 stupňů C. Trpaslíci jsoupouze 30 světelných roků daleko a vědci se domnívají, že Galaxie je jimi "přeplněna", protože mohou sledovat jenom tytonejbližší.
Zdroj: JPL Press release z 1. června.

02.06.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Dráha Slunce v Galaxii

Podle nejnovějších a dosud nejpřesnějších měření bylo zjištěno, že Slunce oběhne centrum Galaxie jednou za 226 miliónů let,přičemž se pohybuje rychlostí 217 km/s. Astronomové z Center for Astrophysics v Cambridge (Mass.) použili tzv.Very Long Baseline Array (VLBA), což je systém 10 velkých rádiových dalekohledů rozložených po celých Spojených státech na území o průměru 8 000 kilometrů. VLBA dokáže vzdálenosti ve vesmíru určit s přesností 500x větší než HST. Vědcipo dobu 10 dnů pozorovali Saggitarius A, objekt nacházející se v blízkosti centra Galaxie a měřili změnu jeho polohy oprotivzdálenějším hvězdám. Zdánlivý pohyb objektu je velmi malý, 600 000 krát menší než je možné zaregistrovat lidským okem.
Zdroj: Houston Chronicle z 1. června.

01.06.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Mikroerupce mohou ohřívat korónu

Vědci se už dlouhou dobu snaží odpovědět na otázku, proč sluneční povrch má teplotu 6000 K, zatímco koróna - vnějšíatmosféra - dosahuje teplot 1 - 2 milióny K. Na základě dat pořízených družicemi Yohkoh, SOHO a pozemským magnetografem SVMG navrhl tým astronomů z NASA možné vysvětlení. Zdá se, že zdrojem energiepro ohřev koróny ja neustálý "rachot" mikroerupcí, které do ní pumpují magnetickou energii. Tyto mikroerupce mají pouze1% energie velkých erupcí, ale probíhají neustále a to je dostatečné pro dosažení vysoké teploty v koróně. Slovo "mikro"je samozřejmě míněno pro poměry na Slunci, tyto mikroerupce dosahují velikosti Země a během 5 minut se při nich uvolníenergie srovnatelná s 10 milióny vodíkových pum.
Zdroj: NASA Space science news z 31. května.

28.05.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Globální 3D pohled na Mars

Na základě 27 miliónů výškových měření pořízených sondou Mars Global Surveyor (MGS) v letech 1998-99 byla sestavena globální topografická mapa Marsu. Data jsou shromážděna do sítě, jejíž body jsou od sebe vzdáleny 60 km narovníku a méně v ostatních šířkách. Výška každého bodu je určena s přesností 13 metrů, velké oblasti mají přesnost pouhé2 metry. To znamená, že nyní známe topografii Marsu lépe než u některých oblastí naší planety. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižšímbodem na Marsu je 30 km, což je o polovinu více než na Zemi. K nejzajímavějším výsledkům patří hloubka impaktní pánveHellas, která je dostatečná na schování Mt. Everestu či překvapivé sklony ve Vallis Marineris. Sondy nyní pořídí900 000 výškových měření denně.
Zdroj: NASA Press Release 99-66 z 27. května.

27.05.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Gamma záblesky zemského původu

Tzv. Terrestrial Gamma-ray flashes (TGF) jsou krátké záblesky gamma záření související s bouřkami. Trvají pouze několik milisekund a mohou být detekovány jenom na oběžné dráze. Vědci z NASA je objevili náhodou při monitorovánígamma záblesků z nejhlubších oblastí vesmíru. Už druhý záblesk, který detekovala družice Compton GRO, krátce povypuštění v roce 1991, pocházel ze Země. Vědce to velmi znepokojilo, mysleli si, že se jedná o chybu přístroje BATSE. Během devíti let provozu BATSE detekoval kolem 70 TGF. Porovnáním se snímky pořízenými meteorologickými družicemi se zjistilo, že tyto záblesky pocházejí z oblastí bouřkové činnosti. Bohužel, tento přístroj není postaven na detekci těchto krátkých záblesků, takže zachytí pouze ty nejjasnější. TGF by mohly souviset s "červenými duchy" či "modrými výtrysky",neboli mohutnými barevnými emisemi spojenými s blesky mířícími vzhůru, které byly spatřeny na vrcholcích masivních bouřek.
Zdroj: MSFC Space Science News z 26. května.

26.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Hubbleova konstanta upřesněna

Včera oznámili členové klíčového týmu Hubbleova dalekohledu výsledky osmiletého úsilí vedoucího k zpřesnění základníchúdajů o vesmíru. Tým pozoroval 18 galaxií do vzdálenosti 65 miliónů světelných roků a objevil v nich téměř 800 cefeid, které slouží jako standardní svíčky pro měření vzdáleností ve vesmíru. To umožnilo stanovit hodnotu základní konstanty udávajícírychlost rozpínání vesmíru, tedy Hubbleovy konstanty, na hodnotu 70 km/s/Mpc s přesností 10%. Dosavadní hodnoty se pohybovaly v rozmezí 50 - 100 km/s/Mpc, tedy přesnost určení se mnohonásobně zvýšila. Kombinací této hodnoty s odhady hustoty vesmíru dostali vědci jeho stáří. Za předpokladu, že vesmír se nachází pod tzv. kritickou hustotou, je jeho stáří12 miliard let, což souhlasí se stářím nejstarších hvězd.
Zdroj: STScI Press release 99-19 z 25. května.

24.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

HubbleConstant.com

HubbleConstant.com - záblesky záření gamma, rentgenové zářeníkup galaxií a pulsarů ve vzdálených galaxiích - každý z těchto zdrojů může být použit k odhalení tajemství rozměrů, stáří a budoucnosti vesmíru. Proto byla v NASA zřízena webovská stránka "HubbleConstant.com", která bude zdrojem čerstvýchinformací o kosmologických výzkumech a odkazů na klíčové vědecké zdroje.

23.05.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Asteroid 1999 AN10

Podle nejnovějších pozorování byla zpřesněna dráha této blízkozemní planetky, která se řadí mezi potenciálně nebezpečnéobjekty. Ukázalo se, že planetka projde v blízkosti Země 7. srpna 2027 v minimální vzdálenosti 37 000 km od středu Země.Pravděpodobnost srážky se Zemí v tomto datu je nulová. K dalšímu přiblížení dojde o 12 let později v roce 2039a dosavadní analýzy ukazují, že pravděpodobnost střetu se Zemí je 1 ku 10 miliónů. Analýzy pohybu tohoto objektu pokračujídále. Planetka byla objevena 13. ledna letošního roku americkými pozorovately z Lincolnu a ihned se zařadila mezi potenciálněnebezpečné objekty, což jsou tělesa, která se přiblíží na méně než 0,05 AU k Zemi.
Zdroj: NEO News & Updates z 18. května
a informace od Petra Pravce z AsÚ AV ČR Ondřejov.

21.05.1999 00:00 redakce II Ostatní

22. května - Den astronomie

V sobotu 22. května se zejména v USA, ale i v řadě dalších zemí na celém světě "slaví" Den astronomie. Astronomické kluby, observatoře, planetária, university, laboratoře a knihovny pořádají u této příležitosti řadu nejrůznějších akcí, které poskytnou lidem možnost nahlédnout na jejich pracoviště a seznámit se s výsledky jejich práce. Tato akce se zrodila v roce 1973v Kalifornii jako iniciativa pana Douga Bergera, presidenta Severokalifornské astronomické společnosti. Astronomický dense od té doby koná vždy v sobotu v blízkosti 1. čtvrtě Měsíce mezi polovinou dubna a polovinou května. V USA se u tétopříležitosti konají besedy s astronauty a pracovníky NASA, výstavy kamenů dovezených z Měsíce a samozřejmě i denní a nočnípozorování dalekohledy.
Zdroj: Astronomy Day

20.05.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Družice Terriers má problémy

Družici Terriers postavili studenti Bostonské univerzity s cílem získat nové poznatky o tom, jak změny v ionosféřeovlivňují globální telekomunikační systémy a družice. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Pegasus startující18. května ze základny Vandenberg v Kalifornii. Už krátce po startu se objevili problémy s orientací satelitu v prostoru, kterévedly k tomu, že sluneční panely nemohly být nasměrovány přímo ke Slunci. K zásobování energií posloužily baterie, které sevšak už vybily a nyní je pravděpodobně družice bez elektrického proudu a není schopná komunikovat se Zemí. Už byl sestaven tým odborníků, jehož cílem je pokusit se družici zachránit. Data nasvědčují tomu, že družice je na správné dráze a experti doufají, že dojde k opětovnému, ikdyž pomalému, dobití baterií.
Zdroj: NASA Press release 99-64 ze dne 19. května.

19.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Další optický protějšek GRB

Pozorování gama-záblesku z 10. května se stalo excelentním příkladem mezinárodní spolupráce. Jako obvykle byl záblesk detekován přístrojem BATSE na družici Compton asi 10 stupňů od jižního nebeského pólu. Následovalopřesné určení pozice družicí Beppo-SAX a její předání na Zemi. Už devět hodin po detekci byly pořízeny první snímky pozorovateli sítě Planet, na kterých byl okamžitě identifikován relativně jasný zdroj. O dalších 5 hodin pozdějinastala noc i na observatoři ESO v Chile a i zde se na optický protějšek zaměřila řada přístrojů, mezi nimi i 3,6m NTT a 8,2mANTU (první část VLT). Vůbec poprvé byla změřena polarizace světla u slábnoucího protějšku gama-záření. Dalekohled ANTU pořídil spektrum, ze kterého vyplynulo, že zdroj záblesku se nachází ve vzdálenosti 7 miliard světelných roků, což znamená. že při záblesku byla během 100 sekund uvolněna energie, kterou naše Galaxie vyzáří za 30 let (za předpokladu sférické emise). To řadí GRB990510 k největším dosud detekovaným zábleskům.
Zdroj: ESO Press release ze dne 18. května.

18.05.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Počítačový program bude velet sondě

Stěžejní test jedné z nových technologií n palubě sondy Deep Space 1 by měl probíhat právě v současné době. Poprvév historii kosmických letů bude velení kosmické sondy svěřeno umělému počítačovému programu. Tzv. Remote Agentbyl uveden do provozu včera a jeho cílem je odpovědět na otázku, zda je možné aby sonda byla plně funkční ve vzdálenosti120 miliónů kilometrů bez podrobných instrukcí ze Země. Během 48 hodin trvajícího testu bude palubní software sám rozhodovat o poloze sondy ve Sluneční soustavě a zažehnutí motorů k zachování vybraného směru. Zároveň bude muset sám řešit "neočekávaný" problém, který pro něj připravila pozemská kontrola, a navrhnout cestu, jak zachovat sondu funční bezlidského zásahu.
Zdroj: JPL Press release ze dne 17. května.

17.05.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Start raketoplánu odložen

Start raketoplánu Discovery STS-96, který se měl uskutečnit 20. května, byl minimálně o jeden týden odložen. Odkladby měl umožnit technikům opravu izolace vnější palivové nádrže, která byla poškozena těžkým krupobitím o minulém víkendu. Nové datum startu bude oznámeno zhruba v polovině týdne. Raketoplán byl přesunut ze startovací rampy zpět do hangáru. Cílemletu je základní část Mezinárodní kosmické stanice (ISS) tvořená moduly Zarja a Unity. Discovery bude k ISS připojen 6 dnůa během této doby sedmičlenná posádka přesune na palubu stanice téměř 2 tuny materiálu od přenosných počítačů k oděvůmpro budoucí posádky. Posádku tvoří 4 muži a 3 ženy, velitelem je Kent Rominger, kromě 5 Američanů ji tvoří jeden Rus a jedenKanaďan.
Zdroj: NASA Space Shuttle.

14.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

HST Top 10 gravitačních čoček

Astronomové ze Space Telescope Science Institute zveřejnili snímky 10 nejlepších kandidátů na gravitační čočky pořízených Kosmickým dalekohledem. Díky citlivosti a vysokému rozlišení HST můžeme sledovat slabé a vzdálené čočky,které by nemohly být detekovány pozemskými dalekohledy. HST odkryl exotické tvary, prstence, oblouky a kříže, které jsouoptickými klamy vyprodukovanými gravitačními čočkami, velmi hmotnými útvary, které umožňují nahlédnout do vzdálených částí vesmíru. Mezi desítkou kandidátů je i první čočka objevená HST v roce 1995. Tento kandidát byl nedávno potvrzenspektroskopicky s pomocí největších pozemských dalekohledů. Zjistilo se, že čočkou je eliptická galaxie vzdálená 7 miliard světelných roků, která sama zobrazuje kvasar, jehož vzdálenost je 11 miliard sv. r.
Zdroj: Space Telescope Science Institute PR99-18 ze 13. května.

11.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Růžové černé díry

Skupina astronomů z Australian National University objevila černé díry, které září růžově. Tyto černé díry se nalézajíve vzdálenostech větších než 1 miliarda světelných let a k jejich pozorování byly použity největší australské dalekohledy. Samotnéčerné díry samozřejmě nemají růžovou barvu, ale růžově září plyn v jejich blízkém okolí. Objevitelé se domnívají, že tyto černédíry leží v jádrech galaxíí a za jejich barvu jsou odpovědné hvězdy a mezihvězdný materiál, které do nich padají. Takovými černými děrami jsou kvasary, ale doposud byly známy pouze modré kvasary. Vědci si zatím nejsou jisti, proč září zrovnarůžově.
Zdroj: Tisková zpráva university ze 6. května.

06.05.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Galileo prolétl kolem Kalistó

Včera 5. května v 15:56 prolétla sonda Galileo ve vzdálenosti pouhých 1 315 km od Jupiterova měsíce Kalistó,tj. 94 krát blíže než sonda Voyager při průletu v roce 1979. První zprávy ukazují, že setkání bylo úspěšné a Galileo pracovalnormálně. Hlavním cílem tohoto přiblížení bylo využítí gravitačního pole Kalistó k úpravě dráhy sondy. Po 14 měsících strávenýchpodrobným studiem měsíce Europa zahájil Galileo sérii čtyř průletů kolem Kalistó, které jej během šesti měsíců přivedoublíže k Jupiteru a měsíci Io. Vědci doufají, že bližší pohled na Jupiterovu atmosféru odhalí důležité nové detaily o větrech abouřkových oblastech a zejména je pak zajímá podrobný pohled na nejbližší měsíc planety, na Io. V říjnu a listopadu byměl Galileo dvakrát prolétnout nad tímto měsícem.
Zdroj: NASA Space Science News z 5. května.

05.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Nový druh černých děr

Dva týmy astronomů z NASA a Carnegie Mellon University objevily nezávisle na sobě důkazy o existenci nového typu dosudneznámých černých děr. Tyto černé díry "střední hmotnosti" jsou 100 - 10 000 krát hmotnější než Slunce a zaujímají prostoro velikosti menší než je Měsíc. Dosud byly známy černé díry, které jsou pozůstatky hvězd o hmotnostech několikrát většíchnež je hmotnost Slunce a pak superhmotné černé díry o hmotnostech miliónů až miliard Sluncí, které vznikly v ranných stádiíchvesmíru z obřích plynových oblaků. Jeden tým studoval 39 blízkých galaxií, druhý galaxii M82. Oba detekovaly unikátnírentgenové záření, které podalo důkazy o existenci nové skupiny černých děr. Týmy pracovaly z daty pořízenými družicemiASCA a ROSAT.
Zdroj: NASA Space Science News z 13. dubna.

04.05.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Pozorování pozůstatků hypernov

Astronomové ze dvou amerických universit se domnívají, že poprvé pozorovali pozůstatky dosud pouze teoretických objektůzvaných hypernovy. Podle některých teorií by takové objekty mohly být odpovědné za mohutné jevy způsobující záblesky gamma záření. Dva pozůstatky hypernov byly objeveny v galaxii M101. Dosud byly považovány za pozůstatky exploze "obyčejných" supernov, ale detailní analýza rentgenového záření přicházejícího z nich ukázala, že byly vytvořeny při mnohemenergetičtějších procesech. Na základě jejich rozměrů, rychlosti rozpínání a charakteru rentgenového záření bylo odvozena energie potřebná k jejich vytvoření. Ukázalo se, že tato energie je minimálně o řád vyšší než energie uvolněná při výbuchuběžné supernovy.
Zdroj: Northwestern university news z 6. dubna.

předchozí 1 …521 522 523 524 525 526 527 …532 následující