< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Mapování zemského povrchu z raketoplánu

Raketoplán Endeavour STS-99 úspěšně odstartoval z Floridy v pátek 11. února v 18:44 SEČ. Drobné zdržení oproti původnímu plánu bylo způsobeno malou závadou v poslední fázi odpočítávání, která byla během několika minut vyřešena. O 8 minut později dosáhl raketoplán oběžné dráhy. Poté se posádka rozdělila na dvě skupiny. Červený tým, který tvoří velitel letu Kevin Kregel a specialisté Janet Kavandi a Gerhard Thiele, úspěšně připravil mapovací aparaturu. Rameno dlouhé 60 m je dosud nejdelší struktura, která byla ve vesmíru umístěna. Druhý tým, tzv. modrý, který tvoří pilot Dom Gorie a specialisté Janice Voss a Mamoru Mohri, v té době spal. Tento režim bude posádka dodržovat po celý let, aby tak bylo možno mapovat zemský povrchu nepřetržitě. V průběhu soboty se činnosti radaru rozeběhla na plný výkon. Na internetu se objevil i první "snímek" zobrazující oblast White Sands v Novém Mexiku.
Zdroj: Kennedy Space Center, mise STS-99

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu

2000.02.11
Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce
Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce

Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Astro-E je ztracena

Japonsko oznámilo neúspěch pokusu o vynesení rengtenové družice Astro-E na oběžnou dráhu. Příčinou bylo selhání prvního stupně nosné rakety M-V. Start se uskutečnil ve čtvrtek ve 2:30 SEČ. Druhý a třetí stupeň sice fungovaly dobře, ale nebyly schopny sondě nahradit výpadek zrychlení, ta se kvůli tomu dostala na příliš nízkou oběžnou dráhu a zřejmě vstoupila zpět do zemské atmosféry, kde shořela. Družice byla určena pro pětileté studium vesmíru v rentgenovém oboru spektra. K tomuto účelu byla vybavena šesti malými rtg. dalekohledy připojenými ke třem různým typům přístrojů. Kromě Japonska se na některých experimentech podílely i NASA a MIT ze Spojených států. Selhání nosiče M-V bude mít vážné dopady pro Japonsko, protože předchozí start jiné rakety H-2 v listopadu loňského roku byl též neúspěšný.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Sluneční soustava

Planetka 2000 BF19 není nebezpečná

Pouhá dvě dodatečná pozorování planetky 2000 BF19, která provedl Jim Scotti (Spacewatch, Arizona) a Rob NcNaught (Austrálie), stačila k upřesnění její dráhy a vyloučení možnosti srážky se Zemí v roce 2022. Nyní je zřejmé, že se tento objekt během následujících 50 let nepřiblíží k Zemi na vzdálenost menší než 0.038 AU, což je téměř 5,7 miliónů km. Včerejší upozornění je v souladu se současným trendem, kdy se s rostoucím množstvím nově objevovaných planetek zvyšuje také počet těch, jejichž počáteční dráha naznačuje možnost budoucí srážky se Zemí, ale následná pozorování je vyloučí.
Zdroj: JPL NEO Program News ze dne 8. února

redakce II Sluneční soustava

Potenciálně nebezpečná planetka

Italský astronom Andrea Milani oznámil, že nedávno objevená blízkozemní planetka 2000 BF19, má velmi nízkou pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2022. Jelikož se ale jedná o výpočet dráhy z pouhých 6 pozorovacích dnů po sobě, jsou nezbytná další pozorování pro zpřesnění dráhy planetky. Je zároveň také velmi pravděpodobné, že s přibývajícími pozorováními se bude možnost srážky dále snižovat. Také je nutno poznamenat, že pravděpodobnost srážky, která je jedna ku miliónu, je menší než je pravděpodobnost srážky Země s dosud neobjevenou planetkou srovnatelné velikosti. Kromě toho se jedná o planetku výrazně menší než je 1 km, tedy na tzv. Turínské škále je její nebezpečnost označena stále stupněm 0.
Zdroj: JPL NEO Program News ze dne 7. února

redakce II Sluneční soustava

Velká sluneční erupce

Jedna z nejjasnějších slunečních erupcí současného cyklu sluneční aktivity se odehrála o víkendu. Erupce se objevila na severovýchodním okraji slunečního disku z relativně malé skupiny slunečních skvrn 5. února ve 20:28 SEČ. Její jasnost byla vysoká napříč celým elektromagnetickým spektrem. V oblasti viditelného záření byla označena maximálním stupněm "B" (ze slova briliant), stejně tak jako na základě měření druřicí GOES-8 dostala maximální třídu "X" v rentgenovém oboru spektra. Erupce této kategorie mohou dosahovat energií o něco málo menších než 1/10 celkové energie, kterou Slunce vyzáří za sekundu. Je ale nutno vzít v úvahu, že tato energie se uvolní z plochy, která je 1/200 000 000 slunečního disku, z aktivní oblasti označené 8858. Sluneční astronomové očekávají další vývoj aktivity v této oblasti v následujících dnech.
Zdroj: Space Science News ze dne 7. února

redakce II Ostatní

Třetí část VLT v provozu

Dalekohled nazvaný Melipal (Jižní kříž), třetí ze čtvěřice 8,2m dalekohledů tvořících budovaný VLT (Very Large Telescope), získal tzv. "první světlo" 26. ledna. To znamená, že nyní je na Mt. Paranal k dispozici "složené" zrcadlo o ploše 160 m2. Tým ESO byl s prvními získanými snímky nadmíru spokojen. Tyto snímky slouží hlavně k vyhodnocení činnosti nového dalekohledu. Nejdříve se dalekohled zaměřil na poměrně jasnou hvězdu a pořídil snímky s opravdu vysokou kvalitou, zvláště v tomto stadiu výstavby dalekohledu. Po drobném seřízení optiky se posléze dalekohled zaměřil na centrální oblasti Krabí mlhoviny. Ještě téže noci bylo provedeno první společné, paralelní pozorovaní všech tří funčních dalekohledů - Antu, Kueyen a Melipal. Dokončení čtvrtého zvaného Yepun bude následovat na konci letošního roku.
Zdroj: ESO Press Release 01/00 ze dne 28. ledna

redakce II Kosmonautika

Raketoplán odstartuje nejdříve 9. února

NASA se rozhodla, že pozdrží start raketoplánu Endeavour minimálně do 9. února, aby mohl být vyměněn tzv. Master Events Controller (MEC), který zamotal hlavu řídícímu týmu při včerejším odpočítávání před startem. Tento počítač selhal v čase T-29 a přestože se později problém podařilo vyřešit, není vyloučeno, že by se mohl znovu opakovat. Inženýři totiž úplně přesně nevědí, co tento problém způsobilo. MEC se nachází v zadní části motoru raketoplánu a je odpovědný za předání příkazů k oddělení dvojice raketových motorů na pevné palivo a vnější palivové nádrže. Zařízení je sice zálohováno, ale protože je velmi důležité, pro povolení startu musí být plně fukční obě dvě. Termín 9. února zatím koliduje s komerčním startem rakety Delta 2 a dosud není jisté, který z těchto dvou startů dostane přednost.
Zdroj: www.spaceflightnow.com ze dne 1. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Cassini pozorovala planetku

Meziplanetární sonda Cassini, která letí k Saturnu, se na své cestě Sluneční soustavou přiblížila 23. ledna na vzdálenost 1,5 miliónu km k planetce 2685 Masursky. Tři přístroje pro provádění vzdálených pozorovaní se na planetku zaměřily v průběhu několika hodin před okamžikem nejbližšího průletu. V té době byl totiž úhel mezi Sluncem, planetkou a sondou kolem 90 stupňů. Cílem pozorování bylo určení velikosti, albeda a jasnosti planetky a pořízení jejího prvního spektra s vysokým rozlišením v oblasti 2,5-5 mikrometrů. Zároveň byla pozorování použita pro ověření kalibrace přístrojů a zjištění jejich omezení při pozorování malých, těžko rozlišitelných objektů. I s takovými objekty se sonda setká při své pouti kolem Saturnu.
Zdroj: Cassini v týdnu 20.-26. ledna (JPL)

redakce II Kosmonautika

Klouzající sondy?

Dva vědci z University v Illinois vymysleli novou metodu, která by mohla v budoucnosti umožnit kosmickým sondám změny oběžných planetárních drah a přitom nespotřebovávat cenné palivo. Princip spočívá v tom, že sonda se na krátkou dobu jakoby změní v letadlo, vstoupí do atmosféry a po určité době z ní zase vystoupí na jinou oběžnou dráhu. Dosud se pro změny dráhy používá metoda zvaná "aerobreaking", což je brždění sondy slunečními panely o horní vrstvy atmosféry planety. U nového návrhu sonda využije jakéhosi "aerodynamického výtahu". K tomu účelu bude vybavena měnitelnou konfigurací povrchu jako je tomu u letadel. Tuto roli by mohly plnit například kloubové sluneční panely. Využití tohoto způsobu změny dráhy povede k úsporám na hmotnosti paliva a sonda bude moci být vybavena větším množstvím užitečného zařízení.
Zdroj: Článek v New Scientist ze dne 22. ledna

redakce II Kosmonautika

Signál od MPL?

Přestože sonda Mars Polar Lander (MPL) už byla prohlášena za ztracenou, rozhodl se pozemský řídící tým vyslat k sondě ještě jednu sérii příkazů. Sonda, pokud je funkční, má za úkol vyslat signál pro pozemskou 45m anténu ve Stanfordu. Tato anténa totiž zachytila nějaké signály, které by mohly pocházet z Marsu, 18. prosince a 4. ledna. Jelikož signály byly příliš slabé, trvalo několik týdnů než byly zanalyzovány. Signál byl zcela jistě umělého původu, ale není možno říci, zda pocházel právě z MPL. Proto byl uskutečněn ještě dodatečný test. Výsledek testu se očekává během několika dnů. Ačkoliv je velmi málo pravděpodobné, že by sonda mohla poslat nějaké vědecké výsledky, případný zachycený signál by mohl poskytnout několik drobných náznaků o tom, co se skutečně při pokusu o přistání stalo.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 25. ledna

redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

Sonda Deep Space 1 má za sebou další novátorský manévr. Řídícímu týmu se totiž podařilo nasměrovat její hlavní anténu směrem k Zemi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato operace byla provedena s hlavním naváděcím senzorem sondy, tzv. "star-trackerem". Ten je ovšem od října mimo provoz. Inženýři ale vymysleli způsob, jak se bez něj obejít. Operace spočívala v tom, že sonda postupně otáčela hlavní anténou a pozemská sítě Deep Space Network se pokoušela zachytit její signál. Podle změny intenzity signálu posléze operátoři určovali nasměrování antény a zastavili její pohyb v okamžiku, kdy byla namířena právě směrem k Zemi. To nebylo samozřejmě možné okamžitě, setrvačnost v pohybu antény byla vyřešena tak, že se posléze anténa o určený úhel pootočila zpět. Nyní je tedy sonda schopna přenášet na Zemi velké množství vědeckých i technických dat a zároveň je možné do paměti jejího počítače nahrát nový software, který ji umožní fungovat i bez naváděcího senzoru. Je paradoxní, že tento senzor, ikdyž je nové konstrukce, stejně nepatří mezi 12 nových testovaných technologií pro sondy příštího tisíciletí.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 21. ledna

redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k Erosu

Sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) se po více než roce opět blíží k planetce Eros a k druhému pokusu o přechod na její oběžnou dráhu. První pokus v prosinci předloňského roku se nepodařil, protože sonda kvůli závadě nestihla provést nutné manévry a kolem planetky "jenom" prolétla. Nyní sonda už svůj cíl "vidí", první snímek planetky pořídila 12. ledna ze vzdálenosti 45 350 km. Planetka je na něm viditelná jako protáhlá světlá skrvnka na pozadí tmavé oblohy. Ovšem i takový snímek je užitečný pro zpřesnění polohy planetky a přesnější navigaci družice na cíl. Další snímky budou pořizovány v průběhu následujících dnů a poslouží také pro zpřesnění rotace planetky. Na 2. a 8. února jsou naplánovány dva manévry, které sondu připraví do pozice pro závěrečný přechod na dráhu kolem planetky 14. února. Řídídí tým provedl úpravy, které by měly zabránit stejné chybě, která vedla k neúspěchu prvního pokusu v prosinci 1998. V současné době je sonda ve vzdálenosti 33 600 km od Erosu a přibližuje se rychlostí 68 km/hod.
Zdroj: NEAR project home page

redakce II Kosmonautika

Mars Express schválen

Sonda Mars Express, jejímž cílem bude rudá planeta, prošla úspěšně další fází svého vývoje, kterou bylo nezávislé posouzení projektu a jeho schválení. Nyní začne nová fáze a to sice samotná konstrukce sondy. Sondu postaví pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) firma Matra Marconi za 60 miliónů Euro. Start by se měl uskutečnit v červnu 2003 pomocí ruské rakety Sojuz a přílet k Marsu na konci téhož roku. Celková hmotnost sondy bude činit 1 070 kg, z čehož 116 kg připadne na sedm vědeckých přístrojů. Mezi ně patří kamera s vysokým rozlišením, radarový výškoměr, řada spektrometrů a další. Dalších 60 kg připadne na přistávací modul Beagle 2, který vyvíjí samostatně Velká Británie. Jeho cílem bude pátrání po důkazech minulého či současného života na povrchu, stejně tak jako geologie místa přistání. Celkové náklady na výpravu budou činit 175 miliónů Euro.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 15. ledna

redakce II Sluneční soustava

Nebezpečných planetek je méně

Astronomové z NASA došli k závěru, že planetek s průměrem větším než 1 km, které se mohou přiblížit naší Zemi, je poloviční množství než se doposud odhadovalo. Zatímco dříve se uvažovalo o 1000 a 2000 velkých blízkozemních planetkách, podle autorů je jejich počet 500 - 1000. Nové odhady jsou založeny na datech pořízených pomocí kamery NEAT. Tato CCD kamera je od roku 1995 ve spojení s 1m dalekohledem na Mt. Haleakala na Havaji používána právě pro automatické vyhledávání takových planetek. Dnes je známo 322 velkých NEAs (Near-Earth Asteroids), což je sice zlomek z počtu 2000, ale v případě platnosti nejnovějších čísel je to už podstatnější podíl. U všech těchto planetek je zřejmé, že se v blízké budoucnosti nesrazí s naší Zemí. Oznámení by bylo zároveň i dobrou zprávou pro NASA, která si dala za úkol zmapovat dráhy 90% všech potenciálně nebezpečných asteroidů.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 12. ledna

redakce II Kosmonautika

Servisní modul se stále více zpožďuje

Ruská strana oznámila, že start už tak hodně zpožděného servisního modulu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) by se mohl opět posunout a to minimálně až na srpen. Důvody zpoždění souvisí s nutností vyměnit motory u nosičů Proton, jeden z nichž má právě modul Zvezda vynést na oběžnou dráhu. Motory druhého stupně všech Protonů musí být vyměněny kvůli výrobní chybě a je zřejmé, že nebudou k dispozici dříve než na konci června. V důsledku této závady byly dva starty v loňském roce neúspěšné. Poté bude ještě potřeba 45 dnů na přípravu modulu ke startu. Je samozřejmé, že nejdříve se uskuteční několik startů s "obyčejným" nákladem a teprve po vyzkoušení dříve spolehlivých Protonů bude možno vynést i další díl kosmické stanice. Zpoždění v přípravě modulu Zvezda, který je pro další stavbu kosmické stanice nezbytný, se tak protáhne už na více než 2,5 roku. Americká strana už dokonce zkouší stavět jakýsi provizorní modul, který by dočasně Zvezdu nahradil, ovšem ten nebude připraven dříve.
Zdroj: SpaceViews ze dne 11. ledna

redakce II Sluneční soustava

Silné důkazy pro oceán na Europě

Dosud nejsilnější důkazy pro existenci oceánu pod ledním příkrovem Europy získala sonda Galileo při posledním průletu v blízkosti tohoto Jupiterova měsíce. Magnetometr na palubě sondy měl za úkol studovat změny směru magnetického pole Europy. Ukázalo se, že pozorované změny odpovídají takový změnám, ke kterým by mohlo docházet kdyby měsíc obsahoval obálku z vodivého materiálu jako je například slaná voda. Zdá se, že vrstva slané vody leží pod 100 km vrstvou vodního ledu. Podle měření Jupiterovo magnetické pole mění směr v blízkosti Europy každých 5,5 hodiny. Takové změny mohou způsobovat elektrické proudy ve vodičích jako je právě slaný oceán. Vodní led je sám slabý vodič a je nepravděpodobné, že by se v blízkosti povrchu Europy vyskytoval jiný, velmi dobře vodící materiál.
Zdroj: JPL press release ze dne 10. ledna

redakce II Kosmonautika

Co bude s HST až skončí?

Hubble Space Telescope (HST) je nyní úspěšně opraven a astronomové už netrpělivě očekávají plné uvedení do provozu, ale už dnes se lidé v NASA zamýšlejí nad otázkou, co bude s dalekohledem až ukončí činnost v roce 2010. Hlavní důvod je, že v tomto roce se bude blížit Slunce dalšímu maximu ve svém 11 let dlouhém cyklu. To povede k ohřátí zemské atmosféry a zvýšení tření, jež může způsobit ztrátu výšky HST a jeho návratu do zemské atmosféry. Panuje vážné podezření, že 13 tun vážící observatoř by v zemské atmosféře zcela neshořela a některé její části by mohly nekontrolovaně dopadnout na zemský povrch. Něco podobného potkalo americkou stanici Skylab v roce 1979, její části ale dopadly na neobydlená uzemí Austrálie. Jedna možnost je připojit k dalekohledu raketový motor a vynést jej na vysokou oběžnou dráhu, kde bude v bezpečí. Mnohem pravděpodobnější je ale druhá alternativa - k dalekohledu se ještě jednou vydá některý z raketoplánů, naloží jej do nákladového prostoru a vrátí na Zem. Jeden let sice dnes stojí půl miliardy dolarů, ale pro NASA je to jistější než nechat zbytky HST dopadnout na povrch. Už se dokonce spekuluje o pozdějším umístnění dalekohledu. Mohl by skončit jako exponát v Smithsonian Air & Space Museum ve Washingtonu.
Zdroj: www.space.com ze dne 29. listopadu

1 …516 517 518 519 520 521 522 …533

21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »