Články

Vyhledávání v článcích

11.07.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Neobvyklá dvojitá hvězdokupa

Hubbleův kosmický dalekohled (HST) sledoval neobvyklou dvojitou hvězdokupu NGC 1850 ležící v souhvězdí Mečouna. Jedná se o druhou nejjasnější hvězdokupu v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Kupa je tvořena dvojicí hvězdokup, které jsou podobné kulovým hvězdokupám, ale na rozdíl od nich jsou velmi mladé. Větší z nich obsahuje hvězdy staré 50 miliónů hvězd, menší dokonce jen 4 milióny let. Podobné hvězdokupy se v naší Galaxii nevyskytují vůbec. HST studoval vznik hvězd jak velmi hmotných jako jsou OB hvězdy, tak i hvězd z opačného konce hmotnostního rozsahu - málo hmotné hvězdy typu T-Tauri, které zatím nespustily termonukleární reakci a září pouze díky gravitačnímu smršťování. Snímky z HST jsou dobrým příkladem interakce prachu, plynu a hvězd. Zdá se, že před milióny let hmotné hvězdy v hlavní kupě explodovaly jako supernovy, čímž došlo ke vzniku jemných vláken mlhoviny obklopující kupu a zároveň rázové vlny těchto explozí spustily tvorbu nových hvězd v kupě.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze dne 10. července
PK

29.06.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Stopy putujících planet v kulové hvězdokupě

Šest neobvyklých případů gravitační mikročočky objevili astronomové pomocí HST v kulové hvězdokupě M22. Mikročočky jsou slabé objekty, které není možno přímo pozorovat, ale které se projeví krátkodobým zjasněním hvězd na pozadí, jejichž světlo je zesíleno gravitačním polem mikročočky. Při prohlídce 83 000 hvězd v M22 byl detekován jeden případ způsobený bílým trpaslíkem (1/10 hmotnosti Slunce), který se projevil desetinásobným zvýšením jasnosti hvězdy na pozadí a návratem na původní jasnost po 18 dnech. Dále bylo zaznamenáno šest podivných případů, kdy se hvězdy na pozadí zjasnily na dvojnásobek a po necelých 20 hodinách opět vrátily na původní hodnotu jasnosti. Objekt způsobující tento jev musí tedy být mnohem menší než jsou hvězdy. Krátká doba trvání jevu naznačuje hmotnost pouhých 80 hmotností Země čili 1/4 hmotnosti Jupitera. Teoreticky by se mohlo jednat o putující, osamělé planety, které byly gravitačním působením odvrženy od mateřských hvězd. Proti této variantě ovšem hovoří odhad, podle kterého tyto objekty tvoří až 10% celkové hmotnosti hvězdokupy. Hvězdokupa M22 je velmi stará, nabízí se tedy možnost studovat vývoj těchto planetám podobných objektů, které vznikly v ranných stádiích existence vesmíru. Vědci zamýšlí sledovat hvězdokupu po dobu jednoho týdne a očekávají objev dalších 10 - 25 podobných událostí.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze dne 27. června
PK

27.06.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Teplotní mapa měsíce Io

Pomocí přístroje zvaného fotopolarimetr-radiometr pořídila kosmická sonda Galileo v únoru loňského roku noční teplotní mapu Jupiterova vulkanického měsíce Io. Mocné vulkány a sluneční záření předchozího dne jsou zodpovědné za tepelné záření povrchu měsíce. Nejnižší zjištěné teploty povrchu dosahují 90 K, zatímco nejvyšší 170 K. Výjimkou jsou malé oblasti v okolí vulkánů, kde teploty přesahují 1500 K. Většina tepelného záření pochází z několika distkrétní zdrojů. Například sopka Loki vyzáří 15% celkového tepelného záření měsíce. Následuje sopka Pillan s rozsáhlými proudy chladnoucí lávy. Sopka Pele, ačkoliv její aktivita je ohromná, vydává jen velmi málo tepelného záření, což je způsobeno malým kráterem. Oblasti mezi jednotlivými vulkány jsou chladné. Byly ohřáty slunečním zářením během předchozího dne a částečně si teplo udržely i během noci. Poněkud záhadné jsou velmi malé rozdíly mezi rovníkovými a polárními oblastmi. Ačkoliv polární oblasti obdrží během dne méně slunečního záření, rozdíl v tepelném záření není tak výrazný jako třeba v případě naší planety. Nabízí se několik vysvětlení, k vyřešení této hádanky by měla přispět měření při dalších průletech sondy kolem Io.
Zdroj: JPL Image release ze dne 21. června
PK

25.06.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Neutrin je dostatek ale jsou jiná

Experimenty na detektoru slunečních neutrin Sudbury Neutrino Observatory (SNO) prokázaly, že Slunce produkuje množství neutrin, které je v souladu s předpovědmi současných teorií. Tato neutrina ovšem dorazí k naší planetě v různých formách. Ukazuje se tedy, že nesoulad mezi teoretickým a dosud pozorovaným počtem neutrin není způsoben neplatností teorie, ale změnami, kterým podléhají samotná neutrina při cestě z centrálních oblastí Slunce k detektoru na Zemi. Dosud totiž byla neutrinovými detektory zaznamenávána zhruba jen třetina předpovězeného počtu neutrin. Detektor SNO je umístněn dva kilometry pod povrchem v dole na nikl a využívá těžké vody, tedy vody, jejíž molekuly jsou tvořeny dvěma atomy deuteria a jedním atomem kyslíku. Při interakci neutrina - jež je jinak velmi málo reaktivní - je z molekuly uvolněn elektron pohybující se rychlostí vyšší než je rychlost světla ve vodě, v důsledku čehož produkuje záblesky tzv. Čerenkovova záření. Na rozdíl od předchozích experimentů je SNO citlivý i na další formy neutrin. Kromě elektronového neutrina, produkovaného právě při termonukleární reakci v jádře Slunce, je schopen zaznamena i neutrina tau a mí. Celkový počet detekovaných neutrin odpovídá počtu očekávaných elektronových neutrin. Sluneční fyzikové mohou být tedy spokojeni, ovšem pro jejich částicové kolegy vyvstává problém k řešení - proč a jak se elektronová neutrina cestou změní v neutrina dalších dvou typů.
Zdroj: Spacefligh Now ze dne 20. června
PK

21.06.2001 00:00 Pavel Koten Úkazy

Výjimečný den 21. června

Dnešní den je z hlediska astronomického vskutku výjimečný. V 9:38 LSEČ dosáhlo Slunce nejvyššího bodu na své dráze po obloze, nastal letní slunovrat a začalo astronomické léto. Jen o několik hodin později jej zakryl Měsíc v novu a způsobil úplné zatmění Slunce pozorovatelné na jižní polokouli (viz. včerejší zpráva). A aby toho nebylo málo, je dnes vzájemná vzdálenost planet Země a Mars nejmenší za posledních dvanáct let. Mars je vzdálený pouhých 67 miliónů km a dominuje noční obloze. S jasností -2,3 magnitudy září na rozmezí souhvězdí Štíra a Střelce v blízkosti Mléčné dráhy a mlhoviny Trifid. Poloha v blízkosti nejjižnějšího bodu ekliptiky je sice výhodnější spíše pro pozorovatele na jižní polokouli, ale i z našich zeměpisných šířek je Mars dobře viditelný. Vychází po západu Slunce a v době mezi 22. a 2. hodinou je nepřehlédnutelný nepříliš vysoko nad jižním obzorem. Při úhlovém průměru 21 úhlových sekund lze za použití 12cm dalekohledu sledovat některé detaily na kotoučku planety. Mars je nyní tak jasný, že jej lze bez problémů spatřit i na přesvětlené obloze měst.
Zdroj: Science@NASA ze dne 21. června
PK

20.06.2001 00:00 Luděk Vašta Ostatní

Slavnostní předání Nušlovy ceny

Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci sHvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy vás zve na slavnostní předání Nušlovy ceny České astronomické společnosti za rok 2000 prof. RNDr.Miroslavu J. Plavcovi, DrSc. (University of California, Los Angeles), ježse uskuteční na Štefánikověhvězdárně v Praze na Petříně v úterý 7. srpna 2001 v 17 hodin.Slavnosti se zúčastní také Ing. Zdeňka Plavcová, CSc., jež patří kzakladatelům radiolokace meteorů na observatoři v Ondřejově.
Po slavnostním aktu proběhne veřejná beseda s manželyPlavcovými.

20.06.2001 00:00 Luděk Vašta Sluneční soustava

Země nejdále od Slunce

Ve středu 4. července 2001 odpoledne bude Země nejdále od Slunce,něco málo přes 152 miliony kilometrů. Vzdálenost Země od Slunce se v průběhuroku mění, protože, jak zjistil Jan Kepler na počátku 17. století, planetyobíhají okolo Slunce po eliptických drahách a Země není výjimkou. V přísluníse pak naše planeta octne 2. ledna 2002, kdy vzdálenost Země od Slunce budejen asi 147 milionů kilometrů. Na severní polokouli máme díky tétosituaci o něco mírnější zimu (v zimě jsme blíže ke Slunci) i léto (jsme dáleod Slunce) než na polokouli jižní.

20.06.2001 00:00 Luděk Vašta Sluneční soustava

Přiblížení planetky 1999 KW

V noci z 25. na 26. května 2001 se k Zemi na vzdálenost 4,8 milionukilometrů (0,0323 AU) přiblížila planetka 1999 KW₄. Planetka byla tak blízko, že byla pozorovatelná i malými dalekohledy. I provědecká pracoviště však byla velmi zajímavá - nejen svým blízkým průletemokolo Země, ale i tím, že je tato planetka dvojitá. Těleso pozorovali iastronomové na Ondřejově a na Kleti.

20.06.2001 00:00 Pavel Koten Úkazy

Úplné zatmění Slunce 21. června

První úplné zatmění Slunce nového tisíciletí a jediné v letošním roce se odehraje 21. června v oblasti jižní polokoule. Jako částečné bude zatmění pozorovatelné z části Jižní Ameriky, jižního Atlantiku, téměř celé Afriky a západní a jižní části Indického oceánu. Pás totality (úplného zatmění) široký 200 km začíná v oblasti jižního Atlantiku východně od břehů Jižní Ameriky, pokračuje přes Atlantik východním směrem, v Africe zasahuje Angolu, Zambii, Zimbabwe, Mozambik a Madagaskar a posléze končí v Indickém oceánu východně od Afriky. Úplné zatmění začíná ve 12:38 a končí v 15:32 LSEČ. Maximální délky 4 minuty 56 sekund dosáhne v 11:59 LSEČ v místě o souřadnicích 0,71 stupně východní délky a -11,59 jižní šířky, což je stále ještě v Atlantiku západně od břehů Afriky. Z našeho území nebude zatmění pozorovatelné ani jako částečné.
Zdroj: Science@NASA
a Total Solar Eclipse of 2001 June 21
Přímý internetový přenos zatmění na Exploration: Zambia Eclipse 2001
PK

19.06.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Další důkazy pro vodu na Marsu

Nové snímky s vysokým rozlišením pořízené kosmickou sondou Mars Global Surveyor přinášejí nové důkazy pro existenci podpovrchové vody na Marsu ještě před 10 milióny lety. Vědci usuzují, že voda se nacházela ve vrstvě do pěti metrů pod povrchem. To by znamenalo, že by se zde mohla nalézat i dnes a to sice o dalších pět metrů hlouběji. Příznivý je i fakt, že podezřelá oblast se nalézá v blízkosti rovníku a je tedy mnohem lépe přístupná k výzkumu. Vědci nalezli shluky kuželů v oblastech Cerberus, Marte Valles a Amazonis Planitia. Tyto kužele jsou velmi podobné pozemským kuželům na Islandu, které vznikly při interakci žhavé lávy a podpovrchové vody. Láva zde (na Islandu) protékala mokřinami a pronikala průduchy do hloubky, kde ohřívala vodu. Když tlak vzniklé páry překonal tlak lávy, došlo k explozi, která stvořila kužel. Už studium snímků sond Viking přineslo podezření na tyto útvary, avšak teprve podrobnější snímky z MGS je umožnily skutečně identifikovat.
Zdroj: University of Arizona press release z 13. června
PK

17.06.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Další meteorit z Marsu nalezen v Ománu

Švýcarští vědci oznámili nález v pořadí 18. meteoritu pocházejícího z Marsu. Meteorit o velikosti pěsti a hmotnosti 223,3 gramu dostal označení Sayh al Uhaymir 094 podle místa nálezu. Byl jedním ze zde nalezených 180 meteoritů. Od všech ostatních se na první pohled lišil barvou a tím, že nebyl magnetický. Vzhledem ke skutečnosti, že za 1 gram meteoritu z Marsu jsou sběratelé ochotni zaplatit tisíc dolarů, nacházejí se dnes téměř všechny předchozí nálezy v soukromých sbírkách a jsou pro vědce nedostupné. O to cennější je nález poslední. Rentgenová prohlídka nalezeného meteoritu ukazuje na překvapivě velký počet vnitřních dutin, které by mohly uchovávat zbytky atmosféry. To by mohlo přinést nová zjištění ohledně historie jak meteoritu tak i Marsu a dokonce i případného výskytu života na rudé planetě. Původ meteoritu byl určen na základě výskytu minerálů, měření izotopů kyslíku a celkového složení. Kámen byl zformován z roztavené lávy a je podobný kamenům vulkanického původu z naší planety. Podrobná analýza meteoritu potrvá řadu měsíců.
Zdroj: Space.Com z 15. června
PK

15.06.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Rentgenové zdroje v Andromedě

Rentgenový dalekohled XMM-Newton Evropské kosmické agentury se v loňském roce v průběhu testovacího období zaměřil i na známou galaxii M31 v Andromedě a nalezl zde více než sto diskrétních zdrojů rtg. záření. Řada z nich je dvojhvězdnými systémy skládajícími se z normální hvězdy obíhající kolem bílého trpaslíka, neutronové hvězdy či černé díry. Nejvíce astronomy zaujal systém s bílým trpaslíkem, který vysílá pulsy rtg. záření s periodou téměř 900 sekund, což je nejkratší dosud pozorovaná perioda. Astronomy rovněž překvapila rtg. nova, která byla extrémně jasná v červenci, ale nebyla už vůbec pozorována v prosinci loňského roku. Tyto objekty uvolňují v krátké době enormní množství energie nejen v rtg. oboru spektra, ale i ve viditelném a UV záření. Ačkoliv podobných objektů bylo v naší Galaxii v průběhu uplynulých 30 let detekováno více než 30, fyzikální příčina těchto vzplanutí není dosud známa. Jedním z možných vysvětlení je pád velkého množství hmoty do černé díry. Poloha galaxie v Andromedě vůči naší vlastní Galaxii poskytuje výhodu pro studium rtg. objektů, protože se nacházející téměř ve stejné vzdálenosti a výhled na ně není zacloněn jako je tomu v případě řady podobných objektů v Mléčné dráze.
Zdroj: Space.Com ze 13. června
PK

13.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Vzhůru na Merkur

Messenger, výprava k planetě Merkur, která by měla být zahájena v roce 2004, byla oficiálně schválena. Merkur byl doposud navštíven pouze kosmickou sondou Mariner 10, která v letech 1974 a 1975 třikrát prolétla v jeho blízkosti, ovšem shromáždila data pouze o jedné polovině povrchu planety. Sedm přístrojů na palubě sondy Messenger bude mít za úkol pořídit globální obraz této planety. Jedná se o kameru, laserový výškoměr, magnetometr a spektrometry. Merkur obíhá ve vzdálenosti 58 miliónů km od Slunce a vysoké teploty a intenzívní sluneční záření v jeho blízkosti ohrožují kosmické sondy. Proto bude Messenger vybaven ochranným keramickým štítem. Slunce je zde 11x jasnější než na Zemi. Pětileté putování sondy předcházející ročnímu výzkumu z oběžné dráhy planety bude zahrnovat dva blízké průlety kolem Venuše a dva kolem Merkuru za účelem využití gravitačního pole planet k úpravě dráhy sondy.
Zdroj: Spaceflight Now ze 6. června
PK

11.06.2001 00:00 Karel Mokrý Ostatní

Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď

Ve čtvrtek 14. června 2001 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Giant eyepieces that swallow spacecraft (Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď), kterou přednese AlNagler.
Autor a výrobce moderních okulárů a pozorovací techniky Al Nagler budehovořit o své práci pro NASA a o výrobním programu své firmy Tele Vue.Přednáška bude tlumočena. Vstup pro veřejnost je možný, na rozdíl od členůČAS však tito posluchači zaplatí vstupné. Všichni jsou srdečně zváni.Přednášku organizuje Pražská pobočka ČAS.

11.06.2001 00:00 Štěpán Kovář Ostatní

Astronom, který miloval mraky

Historická sekce představuje projekt Štěpána Ivana KovářeAntonín Bečvář - astronom, který miloval mrakyVzpomínkový projekt ke 100. výročí narození významného českého astronoma 20. století.Všechny srdečně zveme na připravené akce

11.06.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Roční období na Saturnu

Nově zveřejněná sekvence snímků pořízených HST ukazuje časové změny prstenců Saturnu. Snímky byly pořízeny v letech 1996 až 2000. Rovník této planety svírá s ekliptikou úhel 27 stupňů, což je téměř stejné jako v případě Země (23 stupňů). Na Saturnu se tak v průběhu 29 let, což je oběžná doba planety kolem Slunce, střídají roční období podobně jako na naší planetě. V roce 1996 nastala rovnodennost a prstence byly při pohled ze Země uzavřené jak ukazuje první snímek ze sekvence. Naopak na posledním snímku pořízeném na konci roku 2000 jsou prstence téměř maximálně rozevřené a na severní polokouli planety nastává zimní slunovrat. Astronomové na podobných snímcích studují detailní změny jasnosti a barvy prstenců, které mohou napovědět o jejich složení, vzniku a budoucím vývoji. Prstence jsou tvořeny vodním ledem a prachem a jejich celková šířka je pouhých deset metrů. Gravitační pole planety brání jejich shlukování a vytvoření měsíce. Bledě rudá barva naznačuje přítomnost organického materiálu. K Saturnu míří sonda Cassini, která by sem měla dorazit v roce 2004 a věnovat se detailnímu studiu této planety a jejího systému.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze 7. června
PK

07.06.2001 00:00 Pavel Koten Ostatní

Nový katalog s miliardou objektů

Společným, sedmiletým úsilím astronomů ze Space Telescope Science Institute (STScI) a Osservatorio Astronomico di Torino byl vytvořen nový, rozsáhlý katalog hvězd a galaxií obsahující téměř miliardu objektů s jasností do 19. hvězdné velikosti. Tzv. Guide Star Catalog II (GSCII) nahradí dosud používaný GSC, který zahrnoval objekty do 15. magnitudy. Katalogy GSC slouží pro navigaci HST a dalších velkých dalekohledů jako jsou například VLT či Gemini. Nový katalog vznikl přefotografováním celé oblohy na skleněné fotografické desky pomocí Schmidtových dalekohledů na Mt. Palomaru na severní polokouli a na Anglo-Australian Observatory na jižní polokouli. Vytvoření katalogu zahrnovalo digitalizaci 4400 desek (ve třech barvách - modrá, červená, infračervená) a jejich velmi precizní měření. Každý pixel digitalizovaného snímku koresponduje s jednou úhlovou sekundou na obloze. Výsledná databáze má objem 8 terabytů. U každé hvězdy je uvedena poloha na obloze, údaje o jasnosti a barvě. Autoři plánují v průběhu příštího roku zveřejnit katalog doplněný o objekty do 20. magnitudy a o informace o vlastním pohybu hvězd.
Zdroj: STScI Press release ze 4. června
PK

05.06.2001 00:00 Pavel Koten Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy zeta Leporis

Astronomové z University of California L.A. (UCLA) nalezli důkazy pro existenci velkého pásu asteroidů v blízkosti hvězdy zeta Leporis (HR1998) ležící ve vzdálenosti 70 sv. r. od Slunce. Zeta Lep je velmi mladá hvězda, její stáří je kolem 100 miliónů let, tedy srovnatelné se stářím Slunce v době, kdy se formovaly planety jako naše Země. Pozorování pomocí infračervené kamery na Keckově 10m dalekohledu odhalila přítomnost prachu v oblasti o poloměru 12,2 AU od centrální hvězdy, který září v infračerveném oboru spektra. Pozorováním provedeným na dvou různých vlnových délkách byla zjištěna průměrná teplota prachu. Hodnota kolem 340 K (necelých 70 C) je poměrně vysoká pro takový materiál a naznačuje přítomnost prachu až do vzdálenosti pouhých 2,5 AU od hvězdy. Astronomové usuzují, že prach zde vznikl při srážkách větších těles, která by mohla připomínat planetky v naší vlastní planetární soustavě. Dalším krokem bude pořízení infračervených spekter tohoto zářícího materiálu, která prozradí jeho složení. Astronomy zajímá, zda jsou asteroidy v okolí hvězdy zeta Leporis podobné asteroidům ve Sluneční soustavě.
Zdroj: UCLA Press release ze 4. června
PK

04.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První let X-43A skončil neúspěchem

První let experimentálního prototypu letadla X-43A skončil v sobotu vlastně dříve než vůbec začal. Letoun měl vynést do výšky 33 km nad povrchem upravený první stupeň nosné rakety Pegasus startující z paluby bombardéru B-52. Ovšem několik sekund po uvolnění z pod křídla bombardéru se raketa vymkla kontrole a začala se odchylovat od stanoveného kurzu, načež byla na příkaz z řídícího střediska zničena. Prototyp měl být urychlen na sedminásobek rychlosti zvuku a poté deset sekund letět poháněn vlastním motorem, čímž by byl ustanoven nový rychlostní rekord. Motor "scramjet" získává kyslík přímo ze vzduchu, což znamená značnou úsporu hmotnosti oproti konvenčním raketám, které si jeho zásoby vezou sebou. Konečným výsledkem může být zvyšení nosnosti či prodloužení doletu. Experiment byl součástí projektu "Hyper-X", jehož cílem je učinit kosmické lety mnohem běžnějšími a výrazně zrychlit leteckou dopravu. K dispozici jsou ještě další dva prototypy. Neúspěch rakety Pegasus může vážně ohrozit start vědecké družice HESSI, kterou by podle plánu měla 7. června vynést na oběžnou dráhu právě tato raketa.
Zdroj: Spaceflight Now ze 3. června
PK

31.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava Deep Impact dostala zelenou

Kosmická agentura NASA schválila vývoj nové kosmické sondy v rámci programu Discovery. Výprava Deep Impact bude mít za úkol zkoumat materiál nacházející se pod povrchem komety. K tomuto účelu bude na palubě sondy uložen projektil o hmotnosti 350 kg, vybavený kamerou, který sonda pro průletu v blízkosti komety vystřelí. Projektil by měl dopadnout na povrch komety rychlostí přibližně 36 000 km/hod. a vyhloubit zde kráter o rozloze fotbalového hřiště a hloubce několika desítek metrů. Na vyvržený materiál z komety se zaměří jak kamera a infračervený spektrometr na palubě sondy, tak i pozemské dalekohledy. Jejich cílem bude studium čerstvých ledových trosek a vůbec poprvé odhaleného původního materiálu komety. Celková cena výpravy by měla činit 279 miliónů dolarů, předpokládaný start je v lednu 2004 a setkání s kometou je plánováno na červenec 2005. Kometa Tempel 1 byla objevena v roce 1867 a kolem Slunce oběhne každých 5,5 roku.
Zdroj: NASA Press release z 24. května
PK

předchozí 1 …492 493 494 495 496 497 498 …518 následující