Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 8. května 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 8. května v 5:22 SELČ. Zajímavostí je, že tento den večer už bude na hranici viditelnosti, především pokud by byla dokonale průzračná obloha. K vyhledání by mohl pomoci Jupiter, který bude asi tři stupně od extrémně slabého srpku. Jde však o situaci na hranici českého rekordu ve spatření mladého srpku Měsíce.

Planety
Jupiter (−2 mag) mizí z večerní oblohy. Za ideálních podmínek by ještě mohl být viditelný, ale už se s ním loučíme. Ráno je kvůli nízkému úhlu ekliptiky vůči obzoru situace s planetami horší. Snad jen Saturn (1,2 mag) by mohl být viditelný nízko na východě za svítání alespoň triedrem. Mars (1,1 mag) je ještě obtížnější.

Aktivita Slunce je vysoká a o víkendu nastalo hned šest erupcí třídy X nebo téměř této nejvyšší kategorie. Vypadá to i na šanci pro pozorování slabších polárních září. Taková ostatně nečekaně nastala už ve čtvrtek 2. května, ovšem záleželo na tom, kde se setmí rychleji a kde ne, takže ji nejlépe stihli pozorovatelé na Slovensku a jihu Moravy. Sledujme tedy například server Spaceweatherlive.com nebo Spaceweather.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slunce a dvě aktivní oblasti se skvrnami 5. 5. 2024 Autor: Bohuslav Pelc
Slunce a dvě aktivní oblasti se skvrnami 5. 5. 2024
Autor: Bohuslav Pelc

Nečekaný úkaz připravil ve čtvrtek večer při čekání na polární záři ještě horní stupeň rakety Falcon 9. Ten obvykle vypouští přebytečné palivo a provádí poté deorbitační zážeh, čímž nehrozí zaneřádění oběžné dráhy případnými troskami nepotřebné rakety. Tentokrát se vše odehrálo nad hlavami Evropanů. Mnoho pozorovatelů vyhlížejících polární záři tak spatřila jiný velmi nečekaný úkaz. Jasný objekt obklopený mlhovinou letící oblohou.

Polární záře Autor: Radek Kroupa
Polární záře
Autor: Radek Kroupa

Druhý stupeň rakety Falcon 9 při přeletu nad Evropou vypouštěl palivo po vynesení družic WorldView Legion 1 Autor: Martin hroš
Druhý stupeň rakety Falcon 9 při přeletu nad Evropou vypouštěl palivo po vynesení družic WorldView Legion 1
Autor: Martin hroš

Několik slabších komet se nyní hlásí o slovo. Na večerní obloze je to kometa 13P/Olbers, která je s oběžnou dobou téměř 69 let na tom podobně, jako nyní nejjasnější kometa oblohy 12P, která je už ale viditelná jen z jižní polokoule. Později v noci rozhodně stojí za vidění v souhvězdí Panny kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by mohla být velmi jasná a okem viditelná v říjnu letošního roku. V Labuti se pak nachází slabá, ale zajímavá kometa C/2021 S3 (PanSTARRS). Mapy k vyhledání komet doporučujeme vygenerovat na webu CzSkY.cz.

A ještě jedno kometární představení máme na ranní obloze. Jakmile se pod hlavou Pegasa vynoří dost vysoko souhvězdí Vodnáře, začíná období „padání hvězd“, meteorů roje éta Aquarid, které jsou pozůstatky Halleyovy komety. Maximum obvykle připadá na 5. května, takže ještě na začátku týdne nás může nějaký meteor zastihnout.

Kosmonautika a sondy

Raketa CZ-5 vynáší 3. 5. 2024 sondu Chang'e 6 k Měsíci Autor: CNSA
Raketa CZ-5 vynáší 3. 5. 2024 sondu Chang'e 6 k Měsíci
Autor: CNSA
Mediálně poměrně hodně probírané téma kromě přeletu Falconu 9 zmíněného výše byl start rakety CZ-5. Tato velká čínská raketa vynesla k Měsíci sondu Chang’e 6. Misi, která má ambice přistát na odvrácené polokouli Měsíce v kráteru Apollo a s odebranými vzorky se pak má návratový modul vydat zpět k Zemi. Místo přistání je zajímavé nejen polohou, protože na odvrácené straně přistála pouze čínská Chang’e 4 (která i s vozítkem Yutu 2 stále funguje), ale i tím, že kráter Apollo je uvnitř staré obří impaktní pánve South Pole-Aitken, jednoho z nejstarších takových útvarů ve Sluneční soustavě.

Na čínské orbitální stanici Tiangong došlo k výměně tříčlenných posádek. Kosmická loď Šen-čou 17 pak dopravila trojici čínských kosmonautů zpět na Zemi.

Výročí

6. května 2004 (20 let) zaznamenal poprvé kalifornský tým Michaela Browna trpasličí planetu Haumea. 20. 7. 2005 o tom publikovali abstrakt a dozvěděl se to tým José-Luis Ortiz Morena ze Španělska, který prý z publikovaných dat dokázal dohledat těleso již na snímcích ze 7. března 2003. Protože oznámili objev do Minor Planet Centra dříve než Brownův tým, setkáme se i s datem objevu 7. 3. 2003, protože přednost v objevu má ten, kdo to nahlásí první do MPC.

11. května 1924 (100 let) se narodil anglický astronom Antony Hewish, který dostal v roce 1974 Nobelovu cenu společně s Martinem Rylem za objev pulsarů. Smutnou hrdinkou objevu pulsarů, která Nobelovu cenu nedostala, je Jocelyn Bellová, protože ona jako postgraduální studentka jako první zaznamenala signál pulsaru v Krabí mlhovině.

11. května 1964 (60 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Václav Knoll zemřel příliš brzy, již v 2010.

11. května 2009 (15 let) odstartoval raketoplán Atlantis na misi STS-125, která měla tu čest provést poslední opravu HST. Výpravu připomínáme nejen proto, že pomohla výrazně prodloužit životnost vesmírného dalekohledu, ale na opravě se také podílel nám známý astronaut Andrew Feustel, který tehdy s sebou vezl jedno z vydání Nerudových Písní kosmických. Raketoplán Atlantis je také poslední, který kdy ze všech letěl do vesmíru, a to v červenci 2011.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Peder Horrebow
  • Výročí: dalekohledy Herschel a Planck
  • Výročí: Veněra 5, měření atmosféry Venuše
  • Výročí: Veněra 6, měření atmosféry Venuše
  • Výročí: Apollo 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Haumea, Antony Hewish, Oprava HST, Václav Knoll, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »