Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2014

19. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 5. do 11. 5.

Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter, Mars a postupně i Saturn, který je v tomto týdnu v opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se opět zvýšila. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk. Nastává maximum meteorického roje éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 7. května. Pozor, v úterý 6. května bude pozorovatelný útvar LunarX, nejlépe ve 21:56 našeho času. O víkendu prochází Měsíc poblíž Marsu.

Planety:
Jupiter (−2,0 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,9 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po 22. hodině. V opozici se Sluncem je 10. května.
Pozor večer na jasný Merkur, který se pomaluje vzdaluje od Slunce. Velmi nízko na severozápadě je před 21:30 SELČ.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad východem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 5. 23:00   9. 5. Europa přechod měsíce 19:57–22:39
Ganymed zatmění konec 21:30
Europa přechod stínu zač. 22:06
8. 5. 20:35   10. 5. Io přechod měsíce 20:10–22:26
Io přechod stínu 21:15–23:32
10. 5. 22:10   11. 5. Io zatmění konec 20:48
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Éta Aquaridy jsou jarní obdobou Orionid. Oba roje jsou částicemi Halleyovy komety. Aquaridy jsou nejlépe vidět nad ránem, kdy je radiant nejvýše a navíc je nebude rušit Měsíc. Více v článku.

Co tak zkusit si pozorovat zákryt hvězdy planetkou? V pondělí 5. května by měl být z ČR vidět zákryt hvězdy 12. velikosti planetkou (301) Bavaria, která bude mít 14,4 mag. Hvězda je nedaleko galaxie M 61 v Panně. Vyhledávací mapky, podrobnosti a mapa pro Evropu.

Aktivita Slunce je opět vyšší. Přechodné období menšího počtu skvrn skončilo rapidním nárůstem nových skvrn i nových oblastí během několika dnů. Erupční aktivita je zatím nízká až střední, žádné velké erupce ani jasné polární záře nebyly v dohledu. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS pokračují na denní obloze, to znamená, že se občas trefuje na sluneční disk. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
Pondělní přelet v 10:49 má linii od Chodska po Krkonoše. Ve středu ve 14:02 vede linie od Hřenska přes severní a východní Čechy až do Slezska pod Ostravou. Páteční přelet kolem 9:13 je víceméně klonem pondělního. V neděli kolem 12:26 vede linie od Chomutova přes severní okraj Prahy a Čáslav až do Zlína.

Kosmonautika:

  • Na ISS aktuálně probíhá experiment, jak by mohl fungovat provoz HD kamer v ochranném pouzdře na vnějším plášti stanice, konkrétně na modulu Columbus. Kamery s vysokým rozlišením sem byly umístěny po příletu poslední lodě Dragon. Experiment znamená, že občas také nemusíte nic vidět, nicméně při troše štěstí se můžete dívat na živý televizní přenos z vesmírné stanice.
    Na stejné stránce vpravo je archiv videozáznamů, pokud se chcete alespoň podívat, jak to vypadalo, když to zrovna šlo. Položka Videos. Kamery jsou v ochranné schránce, kde je běžný tlak a regulace teploty. V době přepínání záběrů může být vidět jen šedý obraz a v době, kdy je stanice na noční straně Země, zde bude jen černý obraz. Na přípravě experimentu se podíleli studenti vysokých škol, kteří kamery nyní také provozují. Více informací česky na kosmonautix.cz.
     
  • SpaceX pokračuje v testech znovupoužitelné rakety. Její první stupeň Falcon 9 Reusable nyní vyletěl do výšky 1000 metrů a poté opět hladce přistál na místě, odkud se vznesl. Podívejte se na video, krávy asi zapomněl na test někdo upozornit.
     

Výročí:

  • 11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Tento výtečný člověk bohužel zemřel velmi záhy již v roce 2010.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Merkur, Jupiter, Mars a Saturn
  • Přistání lodi Sojuz z ISS
  • Výročí: Herschel / Planck
  • Výročí: Apollo 10

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Václav Knoll


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »