Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: Václav Knoll

Květnové výročí: Václav Knoll

Václav Knoll Autor: www.astropardubice.cz
Václav Knoll
Autor: www.astropardubice.cz
Letošního 11. května by oslavil kulaté 50. narozeniny český astronom a popularizátor Václav Knoll. Bohužel, osud mu to nedopřál, protože před čtyřmi roky podlehl nádorovému onemocnění.

Narodil se v Pardubicích a zpočátku nic nenaznačovalo, že by jeho život měl být spjat s astronomií. Vystudoval střední školu, zaměřenou na opravy zemědělských strojů a poté pracoval v Jednotném zemědělském družstvu Živanice. Jeho koníčkem byl spíše sport, jemuž se aktivně věnoval. Zájem o astronomii v něm vzbudila až kniha „Pohledy do nebe“ od Huberta Slouky. Pod jejím vlivem se roku 1987 přihlásil na pomaturitní studium astronomie, které probíhalo ve Valašském Meziříčí. Byl přijat a úspěšně je ukončil roku 1990.

Krátce poté začal působit v pardubickém Domě dětí a mládeže Delta, kde vedl několik kroužků. Významný se pro Václava Knolla stal rok 1994. Získal post vedoucího oddělení astronomie a sportu, a začal aktivně popularizovat astronomii, převážně mezi mládeží. Neomezoval se jen na rodné Pardubice, ale vystupoval i na dalších místech, například v Žamberku, Lázních Bohdaneč, Jánských lázních, či v táborových základnách Varvažově a Slavňovicích. Díky jeho osobitému přístupu a zápalu pro věc si astronomii oblíbila celá řada jeho posluchačů, a to nejen mezi dětmi. Někteří z nich se jí dokonce začali věnovat i hlouběji.

V následujících letech se věnoval také pardubické hvězdárně, která vznikla z výše uvedeného oddělení. Snažil se ji vylepšit po estetické i technické stránce. Díky němu došlo na rekonstrukci pozorovací terasy a k umístění slunečních hodin. Zasloužil se také o to, aby zde byl nainstalován automatizovaný dalekohled o průměru 45 cm. Mimo jiné uskutečňoval výlety s dalekohledy, při kterých ukazoval zájemcům krásy noční oblohy.

Z dalších zásluh je nutné zmínit, že se výrazně podílel na vzniku Astronomické společnosti Pardubice, která sdružuje zájemce o astronomii z této lokality.

Jeho samotného nejvíce lákalo pozorování úplných zatmění Slunce. Roku 1995 se jedno takové uskutečnilo v Thajsku a Václav Knoll zorganizoval mezinárodní výpravu do této země, jejímž cílem bylo úkaz napozorovat. Získala pojmenování SAROS a byla úspěšná. Proto roku 1998 následovala další expedice do Venezuely, následující rok do Maďarska a roku 2006 do Turecka.

Řetěz těchto úspěšných akcí zkalilo v srpnu 2007 zjištění, že Václav Knoll má na mozku zhoubný nádor, který nelze operovat. Kvůli tomu se již nemohl zúčastnit výpravy do Ruska roku 2008 a o rok později do Číny.

Boj s nemocí prohrál Václav Knoll 10. února 2010. Jeho jméno nám bude na obloze připomínat alespoň planetka (80179) Václavknoll, objevená českou astronomkou Lenkou Kotkovou 1. listopadu 1999.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Václav Knoll, Osobnost


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »