Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Je to jednoduché!

Použijme na úvod slova nestora jablonecké astronomie, >Milana Antoše, sám bych to tak dobře nedokázal: "Vizuální pozorování ISS patří snad k tomu nejjednoduššímu, co může v astronomii nastat. Ke shlédnutí ISS před Sluncem postačí jakýkoliv bídný dalekohled se zvětšením 10x a jakýkoliv filtr. Ke spatření podrobností potom postačuje normální dalekohled ("lídlskop" je skoro až přepych) se zvětšením tak 40x + Baader filtr. To je investice menší, než za bídný mobil, který má dnes každé malé dítě. Za tak málo peněz nešlo u nás astronomii ještě nikdy provozovat. To je štěstí téhle astronomické generace."

Podrobnější pohled na věc

Milanova slova ukázala, jak si neprávem můžeme myslet něco o tom, že kdo pozoruje tyto přelety, má velké štěstí, nebo dobré vybavení. Štěstí je třeba mít pouze na počasí a lepší vybavení pomůže vidět trochu více detailů, ale není to klíčový parametr. Pod dalekohledem se zvětšením 10x si můžeme představit například obyčejný triedr. Když jej přidržím s jedním zakrytým objektivem opřený o nějakou zídku, zábradlí, nebo upevněný na stativ, mohu promítnout obraz Slunce na papír. Kvalita takové projekce je vynikající a poskytne nám dostatečný vizuální zážitek. Takto jsem pozoroval v nouzi přelet přes Slunce se žáky ve škole v Rýnovicích, když jsem neměl s sebou dalekohled s Baader fólií. Metodu projekce v žádném případě nepoužívejte u zrcadlových systémů a vůbec, kdykoli je to možné, dejte přednost filtru před objektivem.

Dále Milan zmiňuje, že ke spatření podrobností stačí již běžný pozorovací dalekohled nebo jiný podobný přístroj s objektivem krytým Baader fólií, což je jeden z nejlevnějších kvalitních dostupných filtrů pro pozorování Slunce. Protože přelety málokdy trvají déle než dvě sekundy, je si třeba pod pojmem podrobnosti představit spíše tvar písmene H, jak se promítají její velké solární panely a jejich nosník na povrch Slunce). Ještě větších detailů, jako například, že panely jsou na každé straně dvojité, nebo že uprostřed jsou ještě moduly a na nosníku velké radiátory, si všimeme především tehdy, pokud máme čas se dívat a to platí pro přelety v trvání nad 1,5 sekundy. Tehdy se oko už stihne "chytnout" a detaily si uvědomit. Pro mě v této disciplíně vede poslední spatřený přelet, který trval 2,8 sekundy a viděl jsem tak opravdu hodně detailů.

Předpověď přeletu

Z předchozího je patrné, že pozorování ISS před slunečním diskem není nic extrémního. Ani správná předpověď dnes není velkým problémem, jenom je potřeba pohlídat si některé parametry, pokud nás zajímá více, než jen přelet přes Slunce. K předpovědím použijeme často anoncovaný server www.calsky.com a jeho sekci Satellites. Calsky sice podle IP adresy počítače odhadne naši polohu, ale lepší je se na serveru registrovat a mít tak po přihlášení k dispozici nejen přesné pozorovací místo, ale i nastavení úrovně uživatele. Zde je výchozí úrovní Hobby, ale pro přelety přes jiné objekty než Slunce je vhodné si nastavit úroveň Astronomer. Na obrázku tedy vidíme výchozí stav, kdy už je uživatel registrován a v sekci Satelity jsem klikl na ISS. Níže bychom našli přelety a pokud nějaký nastává do 1,5° úhlově daleko, objeví se v seznamu info, že blízko mé lokality vede centrální linie přeletu, tedy nejčastěji je tam info Close to Sun (blízko ke Slunci) a někdy dokonce Crosses the disc of the Sun (letí přímo přes Slunce). V každé z takových situací je vhodné si otevřít odkaz Centerline do nového panelu/okna prohlížeče, protože tím si nerozhodním původní pozici pozorovatele. Zároveň se mi objeví mapa, kudy přesně prochází centrální linie přeletu. Samozřejmě nadšenec jako jsme my z Klubu astronomů Liberecka, si vyjíždí přelety i pro místa o něco vzdálenější a když byly vidět přelety ISS a odpojeného raketoplánu v její blízkosti, nebyly výjimkou výjezdy do Polska i 100 km daleko. Takové předpovědi si donastavíme v okně nad seznamem přeletů, kdy místo vzdálenosti do 5 km volím i do 100 km vzdálená místa, pokud dělám předpověď pro lidi v ČR nebo pro speciální případy.

Jiné speciality

Pokud máme zájem pozorovat více přeletů a nevadí nám i výjezd pár kilometrů či dokonce desítek kilometrů za takovým úkazem, potom se nám nabízí ještě přelety ISS přes další objekty na obloze. Mezi naše oblíbené patří přelety přes Měsíc a planety. Dosud jsem nejméně vychytal přelet přes Měsíc. Často to bylo daleko nebo nebylo počasí. Přitom je to historicky můj první přelet tohoto typu, kdy mě můj tehdejší guru Milan vzal k až k Mnichovu Hradišti, kde jsme tento krásný úkaz pozorovali a pozdějšími úspěchy se přesvědčili, že předpovědi na Calsky.com jsou opravdu spolehlivé v řádu sekund a místa v řádu desítek metrů. Zato s přelety přes planety mám více zážitků. Viděli jsme například přelet přes Saturn a dvakrát přelet přes Venuši. Poslední z těchto přeletů měl speciální nádech, protože šlo poprvé o přelet za plného denního světla. ISS tak vypadala jako světlejší "moucha" u jasně zářícího sprku Venuše. U přeletů přes planety samozřejmě odpadá nutnost používat ochrannou Baader fólii, pokud pochopitelně neriskujeme přelet úhlově příliš blízký Slunci (což nám za to určitě nestojí).

Pozorujte a fotografujte

Byl bych rád, kdyby vás článek vyprovokoval, abyste podobné úkazy také zkoušeli pozorovat. Pokud si je chcete i zdokumentovat, nebojte se pokusů. Stanici na slunečním disku vyfotografujeme snadno. Důležité je pouze nebát se experimentovat. Nelze podat univerzální návod, jak na to. Pro ostrý obraz stanice jsem však s expozicemi nechodil pod 1/800 sekundy. Doporučuji zkoušet nahánět stanici také při večerních nebo ranních přeletech. Výborných výsledků najdete například na Astrofotkách (sekce Galerie - ISS) hodně. Zapojit se se svými zážitky můžete také do diskuze na Astronomickém fóru. Své fotografie můžete přirozeně vkládat také pomocí formuláře přímo na náš web astro.cz. Pokud se snímků v budoucnu sejde více, vytvoříme fotogalerii.

Související:
[1] Astrofotografie pro začátečníky (Martin Mašek)