Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012. Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012.
Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji.

Je to jednoduché!

Použijme na úvod slova nestora jablonecké astronomie, >Milana Antoše, sám bych to tak dobře nedokázal: "Vizuální pozorování ISS patří snad k tomu nejjednoduššímu, co může v astronomii nastat. Ke shlédnutí ISS před Sluncem postačí jakýkoliv bídný dalekohled se zvětšením 10x a jakýkoliv filtr. Ke spatření podrobností potom postačuje normální dalekohled ("lídlskop" je skoro až přepych) se zvětšením tak 40x + Baader filtr. To je investice menší, než za bídný mobil, který má dnes každé malé dítě. Za tak málo peněz nešlo u nás astronomii ještě nikdy provozovat. To je štěstí téhle astronomické generace."

Podrobnější pohled na věc

Milanova slova ukázala, jak si neprávem můžeme myslet něco o tom, že kdo pozoruje tyto přelety, má velké štěstí, nebo dobré vybavení. Štěstí je třeba mít pouze na počasí a lepší vybavení pomůže vidět trochu více detailů, ale není to klíčový parametr. Pod dalekohledem se zvětšením 10x si můžeme představit například obyčejný triedr. Když jej přidržím s jedním zakrytým objektivem opřený o nějakou zídku, zábradlí, nebo upevněný na stativ, mohu promítnout obraz Slunce na papír. Kvalita takové projekce je vynikající a poskytne nám dostatečný vizuální zážitek. Takto jsem pozoroval v nouzi přelet přes Slunce se žáky ve škole v Rýnovicích, když jsem neměl s sebou dalekohled s Baader fólií. Metodu projekce v žádném případě nepoužívejte u zrcadlových systémů a vůbec, kdykoli je to možné, dejte přednost filtru před objektivem.

Dále Milan zmiňuje, že ke spatření podrobností stačí již běžný pozorovací dalekohled nebo jiný podobný přístroj s objektivem krytým Baader fólií, což je jeden z nejlevnějších kvalitních dostupných filtrů pro pozorování Slunce. Protože přelety málokdy trvají déle než dvě sekundy, je si třeba pod pojmem podrobnosti představit spíše tvar písmene H, jak se promítají její velké solární panely a jejich nosník na povrch Slunce). Ještě větších detailů, jako například, že panely jsou na každé straně dvojité, nebo že uprostřed jsou ještě moduly a na nosníku velké radiátory, si všimeme především tehdy, pokud máme čas se dívat a to platí pro přelety v trvání nad 1,5 sekundy. Tehdy se oko už stihne "chytnout" a detaily si uvědomit. Pro mě v této disciplíně vede poslední spatřený přelet, který trval 2,8 sekundy a viděl jsem tak opravdu hodně detailů.

Předpověď přeletu

Calsky.com - přihlášený uživatel, úroveň astronom
Calsky.com - přihlášený uživatel, úroveň astronom
Z předchozího je patrné, že pozorování ISS před slunečním diskem není nic extrémního. Ani správná předpověď dnes není velkým problémem, jenom je potřeba pohlídat si některé parametry, pokud nás zajímá více, než jen přelet přes Slunce. K předpovědím použijeme často anoncovaný server www.calsky.com a jeho sekci Satellites. Calsky sice podle IP adresy počítače odhadne naši polohu, ale lepší je se na serveru registrovat a mít tak po přihlášení k dispozici nejen přesné pozorovací místo, ale i nastavení úrovně uživatele. Zde je výchozí úrovní Hobby, ale pro přelety přes jiné objekty než Slunce je vhodné si nastavit úroveň Astronomer. Na obrázku tedy vidíme výchozí stav, kdy už je uživatel registrován a v sekci Satelity jsem klikl na ISS. Níže bychom našli přelety a pokud nějaký nastává do 1,5° úhlově daleko, objeví se v seznamu info, že blízko mé lokality vede centrální linie přeletu, tedy nejčastěji je tam info Close to Sun (blízko ke Slunci) a někdy dokonce Crosses the disc of the Sun (letí přímo přes Slunce). V každé z takových situací je vhodné si otevřít odkaz Centerline do nového panelu/okna prohlížeče, protože tím si nerozhodním původní pozici pozorovatele. Zároveň se mi objeví mapa, kudy přesně prochází centrální linie přeletu. Samozřejmě nadšenec jako jsme my z Klubu astronomů Liberecka, si vyjíždí přelety i pro místa o něco vzdálenější a když byly vidět přelety ISS a odpojeného raketoplánu v její blízkosti, nebyly výjimkou výjezdy do Polska i 100 km daleko. Takové předpovědi si donastavíme v okně nad seznamem přeletů, kdy místo vzdálenosti do 5 km volím i do 100 km vzdálená místa, pokud dělám předpověď pro lidi v ČR nebo pro speciální případy.

Jiné speciality

Calsky.com - nastavení více druhů přeletů ISS
Calsky.com - nastavení více druhů přeletů ISS
Pokud máme zájem pozorovat více přeletů a nevadí nám i výjezd pár kilometrů či dokonce desítek kilometrů za takovým úkazem, potom se nám nabízí ještě přelety ISS přes další objekty na obloze. Mezi naše oblíbené patří přelety přes Měsíc a planety. Dosud jsem nejméně vychytal přelet přes Měsíc. Často to bylo daleko nebo nebylo počasí. Přitom je to historicky můj první přelet tohoto typu, kdy mě můj tehdejší guru Milan vzal k až k Mnichovu Hradišti, kde jsme tento krásný úkaz pozorovali a pozdějšími úspěchy se přesvědčili, že předpovědi na Calsky.com jsou opravdu spolehlivé v řádu sekund a místa v řádu desítek metrů. Zato s přelety přes planety mám více zážitků. Viděli jsme například přelet přes Saturn a dvakrát přelet přes Venuši. Poslední z těchto přeletů měl speciální nádech, protože šlo poprvé o přelet za plného denního světla. ISS tak vypadala jako světlejší "moucha" u jasně zářícího sprku Venuše. U přeletů přes planety samozřejmě odpadá nutnost používat ochrannou Baader fólii, pokud pochopitelně neriskujeme přelet úhlově příliš blízký Slunci (což nám za to určitě nestojí).

Pozorujte a fotografujte

Byl bych rád, kdyby vás článek vyprovokoval, abyste podobné úkazy také zkoušeli pozorovat. Pokud si je chcete i zdokumentovat, nebojte se pokusů. Stanici na slunečním disku vyfotografujeme snadno. Důležité je pouze nebát se experimentovat. Nelze podat univerzální návod, jak na to. Pro ostrý obraz stanice jsem však s expozicemi nechodil pod 1/800 sekundy. Doporučuji zkoušet nahánět stanici také při večerních nebo ranních přeletech. Výborných výsledků najdete například na Astrofotkách (sekce Galerie - ISS) hodně. Zapojit se se svými zážitky můžete také do diskuze na Astronomickém fóru. Své fotografie můžete přirozeně vkládat také pomocí formuláře přímo na náš web astro.cz. Pokud se snímků v budoucnu sejde více, vytvoříme fotogalerii.

Související:
[1] Astrofotografie pro začátečníky (Martin Mašek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »