Astronomické výročí:Tadeáš Hájek z Hájku

Tadeáš Hájek z Hájku byl synem Šimona Hájka (cca 1485 – 1551), bohatého měšťana a především spisovatele, polyhistora, tedy všestranně vzdělaného člověka a intelektuála.  Toto rodinné prostředí mělo na Hájkův intelektuální vývoj zásadní vliv.

Hájek byl renesančním člověkem v pravém slova smyslu. V letech 1548 – 1549 studoval medicínu a astronomii v Praze a ve Vídni. Roku 1551 se stal magistrem umění, poté pokračoval ve studiích v Bologni a následně i v Milánu. Po návratu do Prahy přednášel na Karlově Univerzitě astronomii a matematiku a to až do roku 1558. Tadeáš Hájek byl v roce 1554 povýšen císařem Ferdinandem I. Habsburským (1503 – 1564) do šlechtického stavu. V té době napsal vědecké pojednání o pivu, jako první na světě v ní popsal vliv oxidace probíhající při vzniku tohoto skvělého nápoje.  Zabýval se pivem, jak ho chápeme v současnosti, zcela ignoroval nápoje vařené z rozličných plevelů.

Své znalosti o pivu využil při vydání překladu Mattioliho herbáře (Pietro Andrea Gregorio Mattioli 1501 – 1577), který doplnil o pasáže zabývající se chmelem. Rovněž dílo rozšířil o české rostlinstvo a při té příležitosti vytvořil i čeké názvosloví některých rostlin.

Po odchodu z univerzity se věnoval medicíně ve Vídni. V roce 1566 byl hlavním lékařem císařského vojska při bojích s Turky. To se stalo v době čtvrté Habsbursko – osmanské války, která probíhala v letech 1565 – 1568. V roce 1571 jej nechal císař Maxmilián II. Habsburský (1527 – 1576) pasovat na rytíře.  O šest let později se stal členem komise pro přípravu České konfese, tedy snahy o jakousi legální platformu luteránství v Čechách.

Hájek se v letech 1556 – 1563 zabýval sestavením prvního plánu Prahy a jejího okolí. Do 70. let 16. století se zabýval Hájek astronomií pouze průběžně. Vydával minuce, takové astrologicko-astronomické kalendáře. Teprve na prahu 70. let započal s intenzivním astronomickým výzkumem.

Tadeáš Hájek z Hájku byl osobním lékařem Maxmiliána II. Habsburského a také jeho syna Rudolfa II. Habsburského (1552-1608). Hájek byl přesně tím typem učence, který vyhovoval  potřebám Rudolfa II. Jeho cílem bylo mít v čele alchymistických dílen člověka dostatečně elegantního a těšícího se obecné vážnosti. Jeho hlavním úkolem bylo oddělit zrno od plev – vybrat skutečně věci znalé alchymisty a odmítnout šílence a podvodníky. Seznámil se s jedněmi z nejznámějších alchymistů rudolfinské doby, byli jimi John Dee (1527 – 1608) a Edward Kelly (1555 – 1597). Hájek si rovněž dopisoval s největšími evropskými vědci své doby a pobídl císaře k pozvání Tychona Braha do Prahy.  Z obou astronomů se stali přátelé. Ačkoliv se Hájek zabýval též okultismem, ve výzkumu používal zásadně empirismus a experiment, čímž se dostával do konfliktů s méně osvícenými kolegy. V dopise Brahemu po letech zkušeností líčí svůj odklon od alchymie, nazývá ji naprostou marností.

Nebylo neobvyklé v období renesance, že astronomická racionalita a přesnost byla doplňována astrologickou mystikou, příkladem jsou Johannes Kepler (1571 – 1630) nebo právě Hájek. V roce 1572 se v souhvězdí Kassiopeia rozzářila nová hvězda, byla jí supernova s dnešním označením SN 1572. Hájek se ve své knize De novae et privs incognitae stelae invsitatae magnitudinis (O nové, dosud neznámé hvězdě velkých rozměrů) výrazně vymezil proti astrologickým výkladům jejího vzniku a významu. V dalším spisu použil měření polohy supernovy při průchodu poledníkem. Tuto metodu používal při měření polohy hvězd vůbec jako první astronom v historii. Díky tomuto měření, navzdory jistým nepřesnostem – neexistovaly v té době dostatečně přesné hodiny – dospěl k závěru, že nova se nachází za drahou Měsíce. Výsledky těchto pozorování velmi oceňoval Tycho Brahe, který rovněž používal tuto metodu. 

Supernova SN 1572 je označována jako Tychonova nova, ačkoliv ji o pár dní dříve objevili nezávisle na sobě Wolfgang Schuler a Francesco Maurolico (1494 - 1575). Jednalo se o úkaz pozorovatelný pouhým okem a to téměř po dobu čtyř měsíců. V 16. století se astronomické děje na obloze vykládaly stále  podle Aristotelova učení. Tadeáš Hájek v knize Dialexis zpochybnil z Aristotelova učení vycházející teze, že hvězdná obloha je stálá a neměnná. Ve svých astronomických pozorováních zohledňoval meteorologické podmínky, vedl zápisy o stavu aktuálního počasí a rozvinul do té doby jednoduchý zápis meteorologických dat. Hájek byl zastáncem geocentrismu. Znal sice dílo Mikuláše Koperníka (1473 – 1543), ale vzhledem k nepřesnostem z Koperníkovy vize vyplývajícím, jej vnímal kriticky.

Tadeáš Hájek z Hájku věnoval několik knižních pojednání kometám. Měl štěstí, neboť v letech 1572, 1577 a 1580 byly pozorovatelné tři komety. Také v případě komet se staví proti Aristotelově vizi, že komety jsou jakési výpary v ovzduší. Hájek v knihách chápe komety jako součásti Sluneční soustavy. Ostře se vymezil proti astrologickému pojetí komet, které jim přisuzovalo původ nešťastných událostí.

Pivem a jeho vlastnostmi a účinky se zabýval po celý život. V roce 1584 vydal knihu O pivu, způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích.

Tadeáš Hájek z Hájku byl třikrát ženatý, z těchto svazků se mu narodili tři synové a dcera. Náboženství vyznával novoultrakvistické, tedy jakousi českou verzi německého luteránství. Tadeáš Hájek z Hájku zesnul 1. 10. 1600 v Praze v 75. letech, pohřben je v Betlémské kapli. Na jeho počest byl pojmenován měsíční kráter Hagecius a také planetka (1995) Hajek.

Popis poštovní známky Tadeáš Hájek z Hájku od vydavatele:

Portrét slavného českého renesančního učence Tadeáše Hájka z Hájku v širokém tmavém rámu. Životní data na levé straně odkazují na 500. výročí narození. Detaily na rámu symbolizují Hájkovu vědeckou a kulturní všestrannost – graficky jsou zde vyznačeny obory, kterými se úspěšně zabýval, od lékařství, astronomie, matematiky, chemie, botaniky, překladatelství až po účast na přípravě České konfese. Šlechtický erb v textové části získal Hájek za zásluhy jako císařský osobní lékař.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tadeáš Hájek z Hájku – Wikipedie
[2] Česká pošta
[3] Doba Rudolfa II.-Tadeáš Hájek z Hájku | Česká mincovna
[4] SN 1572 – Wikipedie
[5]SLOUKA, Hubert, Dr., Věda a Život, Svazek II, Osvěta, státní osvětové nakladatelství, Praha XII, 1952
[6]Soumar Jaroslav, Mgr. Tadeáš Hájek z Hájku a jeho doba, Astropis 1/2001