Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Srpnové výročí: William Hyde Wollaston

Srpnové výročí: William Hyde Wollaston

William Hyde Wollaston

Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.

Na svět přišel Wollaston v městě East Dereham, ležícím v anglickém hrabství Norfolk. Jeho rodiči byli Mary Farquier a její manžel Francis Wollaston, který působil jako kněz a astronom. William se vzdělával v Cambridge, nejprve na škole Gonville and Caus, později na místní univerzitě, kde roku 1793 obdržel doktorát z lékařství. Již během těchto studií se u něj projevil zájem o fyziku, chemii, krystalografii a další obory. Netrvalo dlouho a kvůli těmto zájmům opustil lékařskou kariéru a začal se věnovat jim.

Při svých výzkumech se mu podařilo rozvinout postup, jak se dá získat platina z rudy. Zároveň s tím roku 1803 objevil dva nové prvky. První z nich pojmenoval palladium podle planetky Pallas, která byla objevena o rok dříve. Druhý prvek dostal jméno rhodium, což je odvozeno od řeckého slova rodoeis - růžová. Takovou barvu totiž mají jeho sloučeniny.

Neméně důležité byly jeho experimenty v optice. Roku 1804 (někde je uváděn rok 1802) si všiml, že ve slunečním spektru se objevují oblasti, kde je intenzita světla výrazně menší, než by měla být. Stejný jev později zkoumal Joseph von Fraunhofer a objevil takových oblastí několik set. Dnes je známe pod označením Fraunhoferovy čáry a víme, že jsou způsobeny absorpcí světla ve fotosféře Slunce a zemské atmosféře. Wollaston konstruoval i různé optické přístroje, například goniometr nebo refraktometr na měření indexu lomu. Také vyvinul čočku pro dírkovou komoru, která poskytovala kvalitnější obraz s menším zkreslením.

Další z jeho výzkumů se věnoval elektrické energii. Zjistil, že statická elektřina vzniklá třením je totožná s tou, která vzniká v elektrických článcích. Články postupně vylepšoval a zkoušel je spojovat dohromady. Jeho pokusy přispěly k tomu, že se začalo uvažovat, zda by nebylo možné zkonstruovat motor poháněný elektrickou energií. První takový funkční motor zkonstruoval Michael Faraday a dodnes se vedou spory, zda některé myšlenky nepřevzal právě od Wollastona.

Se jménem tohoto vědce se můžeme setkat i v současnosti. Existuje například Wollastonova medaile, která je udělována za přínos v geologii. Na jeho počest byl pojmenován jeden z minerálů Wollastonit a existuje Wollastonovo jezero v kanadské provincii Saskatchewan. Toto jméno nalezneme dokonce i na Měsíci, kde se tak jmenuje jeden malý kráterOceánu bouří.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Fyzik


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »