Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Český objev unikátních vlastností hvězdy v Orionově pásu
Marek Wolf Vytisknout článek

Český objev unikátních vlastností hvězdy v Orionově pásu

Hvězda delta Ori v souhvězdí Orionu
Hvězda delta Ori v souhvězdí Orionu
Kolektiv badatelů z Astronomického ústavu MFF UK v Praze odhalil unikátní vlastnosti hvězdy δ Orionis, jedné z nejjasnějších hvězd v souhvězdí Orion a jedné ze tří hvězd známého Orionova pásu viditelného na zimní obloze.

Studie, na které spolupracovali i kolegové z AsÚ AVČR a Univerzity v Zagrebu v Chorvatsku, ukázala, že tento objekt je ve skutečnosti trojný, gravitačně vázaný systém velmi žhavých a hmotných hvězd. Hlavní složka této soustavy je spektrálního typu O9.5II a patří k nejhmotnějším hvězdám v naší Galaxii o hmotnosti nejméně 25 Sluncí.

Práce byla publikována v říjnu letošního roku v prestižním evropském časopise Astronomy and Astrophysics. Hlavním autorem práce je RNDr. Pavel Mayer, DrSc. z Astronomického ústavu UK, který se tento měsíc dožívá úctyhodných 78 let.


ČAM 2010.10 - Orionův pás
ČAM 2010.10 - Orionův pás
Poznámka redakce: Orionův pás je také na vítězné fotografii ČAM za říjen 2010. Hvězdu δ Orionis naleznete na snímku vpravo. Za pořízením tohoto snímku putoval jeho autor Pavel Pech (30 let) až do daleké Chile, ráje astronomů s přírodně tmavou oblohou. Více informací najdete na stránce www.astro.cz/cam/2010/10.

Souhvězdí Orionu je skvostem zimní oblohy. Vypadá jako velký motýl. V listopadu jej lze spatřit už od 21. hodiny, kdy leží nevyoko nad východním obzorem. Od ledna je pozorovatelný takřka celou noc. Staří Řekové v něm viděli bájného lovce, který dokázal ulovit a zahubit jakékoliv zvíře na Zemi. Podle báje se však právě kvůli tomu bohové obávali, že by mohl vymýtit život, a tak na něj seslali Štíra, který jej uštknul. Na obloze prý proto obě souhvězdí (Štíra a Orionu) najdeme vpodstatě na opačných koncích oblohy. Když Štír vychází, Orion umírá a zapadá. Naopak zapadá-li Štír, následuje jej Hadonoš, tedy bájný léčitel, který Oriona vzkřísí a ten je pak znovu ozdobou noci. Ne nadarmo se též říká, že Štír a Orion jsou nejkrásnější souhvězdí oblohy.




O autorovi

Marek Wolf

Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. je astronom působící v Astronomickém ústavu na MFF UK v Praze. Více například ZDE nebo na jeho webových stránkách.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Slunce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »