Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Český objev unikátních vlastností hvězdy v Orionově pásu
Marek Wolf Vytisknout článek

Český objev unikátních vlastností hvězdy v Orionově pásu

Hvězda delta Ori v souhvězdí Orionu
Hvězda delta Ori v souhvězdí Orionu
Kolektiv badatelů z Astronomického ústavu MFF UK v Praze odhalil unikátní vlastnosti hvězdy δ Orionis, jedné z nejjasnějších hvězd v souhvězdí Orion a jedné ze tří hvězd známého Orionova pásu viditelného na zimní obloze.

Studie, na které spolupracovali i kolegové z AsÚ AVČR a Univerzity v Zagrebu v Chorvatsku, ukázala, že tento objekt je ve skutečnosti trojný, gravitačně vázaný systém velmi žhavých a hmotných hvězd. Hlavní složka této soustavy je spektrálního typu O9.5II a patří k nejhmotnějším hvězdám v naší Galaxii o hmotnosti nejméně 25 Sluncí.

Práce byla publikována v říjnu letošního roku v prestižním evropském časopise Astronomy and Astrophysics. Hlavním autorem práce je RNDr. Pavel Mayer, DrSc. z Astronomického ústavu UK, který se tento měsíc dožívá úctyhodných 78 let.


ČAM 2010.10 - Orionův pás
ČAM 2010.10 - Orionův pás
Poznámka redakce: Orionův pás je také na vítězné fotografii ČAM za říjen 2010. Hvězdu δ Orionis naleznete na snímku vpravo. Za pořízením tohoto snímku putoval jeho autor Pavel Pech (30 let) až do daleké Chile, ráje astronomů s přírodně tmavou oblohou. Více informací najdete na stránce www.astro.cz/cam/2010/10.

Souhvězdí Orionu je skvostem zimní oblohy. Vypadá jako velký motýl. V listopadu jej lze spatřit už od 21. hodiny, kdy leží nevyoko nad východním obzorem. Od ledna je pozorovatelný takřka celou noc. Staří Řekové v něm viděli bájného lovce, který dokázal ulovit a zahubit jakékoliv zvíře na Zemi. Podle báje se však právě kvůli tomu bohové obávali, že by mohl vymýtit život, a tak na něj seslali Štíra, který jej uštknul. Na obloze prý proto obě souhvězdí (Štíra a Orionu) najdeme vpodstatě na opačných koncích oblohy. Když Štír vychází, Orion umírá a zapadá. Naopak zapadá-li Štír, následuje jej Hadonoš, tedy bájný léčitel, který Oriona vzkřísí a ten je pak znovu ozdobou noci. Ne nadarmo se též říká, že Štír a Orion jsou nejkrásnější souhvězdí oblohy.




O autorovi

Marek Wolf

Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. je astronom působící v Astronomickém ústavu na MFF UK v Praze. Více například ZDE nebo na jeho webových stránkách.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »