Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Desátá nova

Desátá nova

Vážení přátelé a kolegové, večer 3. března se mi podařilo objevit "jubilejní" desátou novu v galaxii M31. Jedná se o druhou letošní novu objevenou v této galaxii a pravděpodobně poslední pro tuto pozorovací sezónu.

Nachází se blízko jádra M31, díky čemuž není i přes svoji poměrně vysokou jasnost na snímku příliš nápadná. Pozorovací podmínky navíc zhoršoval Měsíc krátce před úplňkem a malá výška galaxie nad obzorem. Při zpětném prohledávání vlastních archivních snímků, se mi podařilo najít její velmi slabý obraz zachycený v nocích 24./25. a 25./26. února.

Pro objev však v těchto dvou nocích nebyla dostatečně jasná. Objev se podařil až díky pokračujícímu zjasňování novy. I když byla v objevové noci zachycena na dvou nezávislých sériích složených snímků (s expoziční dobou 9x60s a 10x60s), bylo nutné pro naprostou jistotu před oznámením objevu získat potvrzující pozorování. Nachází se totiž v místě, kde je velmi nerovnoměrné pozadí galaxie M31 (v místě, kde je podlouhlé zjasnění) a to výrazně zvyšuje riziko vzniku "artefaktu", který se jeví i po podrobném prozkoumání jako reálný objekt, ale reálným objektem nemusí být.

Potvrzující pozorování se mi podařilo získat večer 5. března, kdy jsem pořídil jednak sérii 25 třicetisekundových snímků (poměrně krátký expoziční čas jednotlivých snímků byl volen kvůli větru, který způsoboval jemné vibrace dalekohledu a delší expozice by mohl znehodnotit) a sérii 29 třicetisekundových snímků přes širokopásmový H-alfa filtr (FWHM 40 nm). Na obou sériích je nova dobře vidět, ikdyž zeslábla o půl magnitudy oproti objevové noci.

Další důkaz, že se jedná o novu, poskytl snímek pořízený přes H-alfa filtr, na kterém je nova podstatně jasnější oproti podobně jasným hvězdám na snímku pořízeném přes R filtr.

Dostupná fotometrie novy v oboru R: Únor 11.748 UT, [19.0; 20.740, [18.8; 24.801, 18.8:; 25.738, 19.0; březen 3.767, 17.4; 3.801, 17.3; 5.750, 17.8.

Přesná pozice novy: R.A. = 0h42m36s.21, Decl. = +41o15'37".9, což je 92" západně a 31" jižně od jádra M31.

Jako obvykle byl pro následné zpracování snímků použit program SIMS, jehož autorem je Pavel Cagaš a programový balík MUNIPACK FilipaHrocha. Na přiložených snímcích z objevové noci (novam31no10-3-4_3.png a novam31no10-3-4_3-2.png) a potvrzovací noci (novam31no10-5-6_3.png) je nova označena dvěmi čárkami. Pro porovnání posílám i vzorový snímek (vzor.png) této oblasti pořízený před výbuchem novy.

vzor.png
vzor
novam31no10-3-4_3.png
snímek z objevové noci (novam31no10-3-4_3.png)
novam31no10-3-4_3-2.png
snímek z objevové noci (novam31no10-3-4_3-2.png)
novam31no10-5-6_3.png
snímek z potvrzovací noci (novam31no10-5-6_3.png)

Zdraví
Kamil Hornoch




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »