Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Desátá nova

Desátá nova

Vážení přátelé a kolegové, večer 3. března se mi podařilo objevit "jubilejní" desátou novu v galaxii M31. Jedná se o druhou letošní novu objevenou v této galaxii a pravděpodobně poslední pro tuto pozorovací sezónu.

Nachází se blízko jádra M31, díky čemuž není i přes svoji poměrně vysokou jasnost na snímku příliš nápadná. Pozorovací podmínky navíc zhoršoval Měsíc krátce před úplňkem a malá výška galaxie nad obzorem. Při zpětném prohledávání vlastních archivních snímků, se mi podařilo najít její velmi slabý obraz zachycený v nocích 24./25. a 25./26. února.

Pro objev však v těchto dvou nocích nebyla dostatečně jasná. Objev se podařil až díky pokračujícímu zjasňování novy. I když byla v objevové noci zachycena na dvou nezávislých sériích složených snímků (s expoziční dobou 9x60s a 10x60s), bylo nutné pro naprostou jistotu před oznámením objevu získat potvrzující pozorování. Nachází se totiž v místě, kde je velmi nerovnoměrné pozadí galaxie M31 (v místě, kde je podlouhlé zjasnění) a to výrazně zvyšuje riziko vzniku "artefaktu", který se jeví i po podrobném prozkoumání jako reálný objekt, ale reálným objektem nemusí být.

Potvrzující pozorování se mi podařilo získat večer 5. března, kdy jsem pořídil jednak sérii 25 třicetisekundových snímků (poměrně krátký expoziční čas jednotlivých snímků byl volen kvůli větru, který způsoboval jemné vibrace dalekohledu a delší expozice by mohl znehodnotit) a sérii 29 třicetisekundových snímků přes širokopásmový H-alfa filtr (FWHM 40 nm). Na obou sériích je nova dobře vidět, ikdyž zeslábla o půl magnitudy oproti objevové noci.

Další důkaz, že se jedná o novu, poskytl snímek pořízený přes H-alfa filtr, na kterém je nova podstatně jasnější oproti podobně jasným hvězdám na snímku pořízeném přes R filtr.

Dostupná fotometrie novy v oboru R: Únor 11.748 UT, [19.0; 20.740, [18.8; 24.801, 18.8:; 25.738, 19.0; březen 3.767, 17.4; 3.801, 17.3; 5.750, 17.8.

Přesná pozice novy: R.A. = 0h42m36s.21, Decl. = +41o15'37".9, což je 92" západně a 31" jižně od jádra M31.

Jako obvykle byl pro následné zpracování snímků použit program SIMS, jehož autorem je Pavel Cagaš a programový balík MUNIPACK FilipaHrocha. Na přiložených snímcích z objevové noci (novam31no10-3-4_3.png a novam31no10-3-4_3-2.png) a potvrzovací noci (novam31no10-5-6_3.png) je nova označena dvěmi čárkami. Pro porovnání posílám i vzorový snímek (vzor.png) této oblasti pořízený před výbuchem novy.

vzor.png
vzor
novam31no10-3-4_3.png
snímek z objevové noci (novam31no10-3-4_3.png)
novam31no10-3-4_3-2.png
snímek z objevové noci (novam31no10-3-4_3-2.png)
novam31no10-5-6_3.png
snímek z potvrzovací noci (novam31no10-5-6_3.png)

Zdraví
Kamil Hornoch




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »