Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  I novy mají nárok na dovolenou

I novy mají nárok na dovolenou

V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...

Sledování galaxie M31 jsem se věnoval intenzivně i v tomto období, jak jen to počasí a pracovní vytížení dovolilo. Další novu ale ne a ne nalézt. Pominu-li to, že jsem ze snímků získával fotometrii několika slábnoucích nov, podařilo se v noci 16./17. července přeci jen objevit novu. Ovšem poněkud kuriozním způsobem. Při porovnávání právě pořízených snímků se vzorovým snímkem pořízeným Lenkou Šarounovou z Ondřejova jsem si všiml přebývající hvězdičky - ovšem ne na mém "čerstvém" snímku, ale na archivním pořízeném Lenkou.

Začal jsem tedy prohledávat veškeré archivní snímky zachycující tuto oblast. K mému překvapení byla nova zachycena na mnoha z nich, pořízených jak mnou tak i Lenkou a Peterem Kušnirákem v Ondřejově. Následovalo proměření všech snímků - určení přesné pozice a jasností. Z nich vyplývá, že se jednalo o výjimečně pomalou novu, která několik týdnů zjasňovala do maxima a poté pozvolna slábla.

Asi vás napadne, jak je možné, že jsem ji přehlédl na tolika snímcích pořízených o rok dříve. Vysvětlení je jednoduché. Nacházela se daleko od jádra galaxie v oblasti, která je většinou těsně za okrajem mých snímků a poměrně daleko za okrajem ondřejovských. V roce 2003 nastalo období po objevu 3. novy, kdy se snímkovala oblast posunutá jihozápadně od jádra, což umožnilo právě zachycení této novy. A na tom s největším dosahem, který jsem použil pro tuto oblast jako srovnávací byla nova zachycena, navíc v dalším období příliš neměnila jasnost a tím unikla mojí pozornosti - ale pouze na necelý rok... Všiml jsem si rovněž, že se tato nova nachází uvnitř pole, které snímkuje i Marco Fiaschi z Padovy. Na moji žádost prohlédl své snímky pořízené od poloviny června 2003 do konce ledna 2004 (mezi nimi byly i dva snímky z 1.82-m dalekohledu observatoře Asiago) a s překvapením zjistil, že má novu zachycenu na všech snímcích! Možná nebo právě proto ji přehlédl...

Společně s Lenkou jsme se tedy stali objeviteli 18. extragalaktické novy objevené z ČR. Po této příjemné epizodě jsem se i nadále věnoval pořizování snímků této galaxie (kromě fotometrie a astrometrie komet). Další novu ale ne a ne nalézt. Poslední série jsem pořídil v noci 30./31. července, opět s negativním výsledkem co se týče přítomnosti dosud neobjevené novy. Zdravotní problémy mi nedovolily pořídit snímky v noci 2./3. srpna, ale ochotně vypomohla Lenka Šarounová a i přes silné rušení Měsícem pořídila sérii kvalitních snímků.

Další nova už byla opravdu "na spadnutí" a tak jsem ihned ráno stáhl snímky a pustil se do jejich zpracování. Po asi pěti minutách porovnávání definitivního snímku s archivním jsem nalezl to, na co jsme 42 dní čekali - novou novu.

Leží na špičce podlouhlého zjasnění v pozadí galaxie, což si můžete prohlédnout na přiložených snímcích. Měl jsem velkou radost, když jsem mohl zavolat Lence, poděkovat jí za pořízení snímků a pogratulovat k spoluobjevu další novy. Novu jsem sledoval z Lelekovic v další noci 3./4. srpna. Její jasnost klesla od objevu o 0.3 magnitudy, ale díky 840 sekundám celkové expozice je na snímku i přes výrazné rušení Měsícem a zbytky oblačnosti slušně vidět. Její nápadnost však neodpovídá poměrně vysoké jasnosti i proto, že se nachází těsně u špičky výrazného zjasnění v pozadí galaxie M31, které je obklopené temnou hmotou a tudíž nova "nevyčnívá" nad průměrné pozadí tak, jak by odpovídalo její jasnosti. I když byla věta o "novách na dovolené" v úvodu samozřejmě pouhou nadsázkou, tak právě ten fakt, že nikdy nejsme schopni dopředu předpovědět okamžik objevu nového objektu dělá pozorovací astronomii tak vzrušující vědeckou disciplínou.

Na závěr připojuji údaje o celkově 18. a 19. extragalaktické nově objevených z ČR:

Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no10: R.A. = 0h42m02s.93, Decl. = +41o05'01".5
Nova M31 2004 no11: R.A. = 0h42m20s.62, Decl. = +41o16'09".5

Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no10: 468" západně a 667" jižně
Nova M31 2004 no11: 267" západně a 1" severně

Fotometrie v oboru R (L. Šarounová a P. Kušnirák, Ondřejov (O), K. Hornoch, Lelekovice (L)):

Nova M31 2004 no10: 2002 září 13.136 UT, [20.6 (O); 2003 červenec. 9.025, [18.7 (L); 11.038, 18.3: (L); 14.989, 18.7: (L); 19.034, 19.0 (O); 20.014, 18.4 (L); 25.974,17.9 (L); 26.020, 18.2 (O); 26.980, 17.6 (L); 27.049, 18.0 (O); srpen 4.909, 18.7 (O); 5.981, 18.7 (L); 7.989, 18.8 (L); 15.959, 18.7: (L); 22.980, 19.2: (L); 23.971, 18.7 (L); 26.930, 18.9: (L); září 6.043, 18.7 (O); 14.828, [18.5 (L);21.822, 18.6: (L); 30.825, [19.1 (L); 2004 červenec 16.988, [20.0 (L).

Nova M31 2004 no11: 2004 červenec 30.970 UT, [19.0 (L); srpen 2.974, 17.4 (O); 3.923, 17.7 (L).

Přiložené snímky byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.

  
  




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »