I novy mají nárok na dovolenou
V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...
Sledování galaxie M31 jsem se věnoval intenzivně i v tomto období, jak jen to počasí a pracovní vytížení dovolilo. Další novu ale ne a ne nalézt. Pominu-li to, že jsem ze snímků získával fotometrii několika slábnoucích nov, podařilo se v noci 16./17. července přeci jen objevit novu. Ovšem poněkud kuriozním způsobem. Při porovnávání právě pořízených snímků se vzorovým snímkem pořízeným Lenkou Šarounovou z Ondřejova jsem si všiml přebývající hvězdičky - ovšem ne na mém "čerstvém" snímku, ale na archivním pořízeném Lenkou.
Začal jsem tedy prohledávat veškeré archivní snímky zachycující tuto oblast. K mému překvapení byla nova zachycena na mnoha z nich, pořízených jak mnou tak i Lenkou a Peterem Kušnirákem v Ondřejově. Následovalo proměření všech snímků - určení přesné pozice a jasností. Z nich vyplývá, že se jednalo o výjimečně pomalou novu, která několik týdnů zjasňovala do maxima a poté pozvolna slábla.
Asi vás napadne, jak je možné, že jsem ji přehlédl na tolika snímcích pořízených o rok dříve. Vysvětlení je jednoduché. Nacházela se daleko od jádra galaxie v oblasti, která je většinou těsně za okrajem mých snímků a poměrně daleko za okrajem ondřejovských. V roce 2003 nastalo období po objevu 3. novy, kdy se snímkovala oblast posunutá jihozápadně od jádra, což umožnilo právě zachycení této novy. A na tom s největším dosahem, který jsem použil pro tuto oblast jako srovnávací byla nova zachycena, navíc v dalším období příliš neměnila jasnost a tím unikla mojí pozornosti - ale pouze na necelý rok... Všiml jsem si rovněž, že se tato nova nachází uvnitř pole, které snímkuje i Marco Fiaschi z Padovy. Na moji žádost prohlédl své snímky pořízené od poloviny června 2003 do konce ledna 2004 (mezi nimi byly i dva snímky z 1.82-m dalekohledu observatoře Asiago) a s překvapením zjistil, že má novu zachycenu na všech snímcích! Možná nebo právě proto ji přehlédl...
Společně s Lenkou jsme se tedy stali objeviteli 18. extragalaktické novy objevené z ČR. Po této příjemné epizodě jsem se i nadále věnoval pořizování snímků této galaxie (kromě fotometrie a astrometrie komet). Další novu ale ne a ne nalézt. Poslední série jsem pořídil v noci 30./31. července, opět s negativním výsledkem co se týče přítomnosti dosud neobjevené novy. Zdravotní problémy mi nedovolily pořídit snímky v noci 2./3. srpna, ale ochotně vypomohla Lenka Šarounová a i přes silné rušení Měsícem pořídila sérii kvalitních snímků.
Další nova už byla opravdu "na spadnutí" a tak jsem ihned ráno stáhl snímky a pustil se do jejich zpracování. Po asi pěti minutách porovnávání definitivního snímku s archivním jsem nalezl to, na co jsme 42 dní čekali - novou novu.
Leží na špičce podlouhlého zjasnění v pozadí galaxie, což si můžete prohlédnout na přiložených snímcích. Měl jsem velkou radost, když jsem mohl zavolat Lence, poděkovat jí za pořízení snímků a pogratulovat k spoluobjevu další novy. Novu jsem sledoval z Lelekovic v další noci 3./4. srpna. Její jasnost klesla od objevu o 0.3 magnitudy, ale díky 840 sekundám celkové expozice je na snímku i přes výrazné rušení Měsícem a zbytky oblačnosti slušně vidět. Její nápadnost však neodpovídá poměrně vysoké jasnosti i proto, že se nachází těsně u špičky výrazného zjasnění v pozadí galaxie M31, které je obklopené temnou hmotou a tudíž nova "nevyčnívá" nad průměrné pozadí tak, jak by odpovídalo její jasnosti. I když byla věta o "novách na dovolené" v úvodu samozřejmě pouhou nadsázkou, tak právě ten fakt, že nikdy nejsme schopni dopředu předpovědět okamžik objevu nového objektu dělá pozorovací astronomii tak vzrušující vědeckou disciplínou.
Na závěr připojuji údaje o celkově 18. a 19. extragalaktické nově objevených z ČR:
Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no10: R.A. = 0h42m02s.93, Decl. = +41o05'01".5
Nova M31 2004 no11: R.A. = 0h42m20s.62, Decl. = +41o16'09".5
Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no10: 468" západně a 667" jižně
Nova M31 2004 no11: 267" západně a 1" severně
Fotometrie v oboru R (L. Šarounová a P. Kušnirák, Ondřejov (O), K. Hornoch, Lelekovice (L)):
Nova M31 2004 no10: 2002 září 13.136 UT, [20.6 (O); 2003 červenec. 9.025, [18.7 (L); 11.038, 18.3: (L); 14.989, 18.7: (L); 19.034, 19.0 (O); 20.014, 18.4 (L); 25.974,17.9 (L); 26.020, 18.2 (O); 26.980, 17.6 (L); 27.049, 18.0 (O); srpen 4.909, 18.7 (O); 5.981, 18.7 (L); 7.989, 18.8 (L); 15.959, 18.7: (L); 22.980, 19.2: (L); 23.971, 18.7 (L); 26.930, 18.9: (L); září 6.043, 18.7 (O); 14.828, [18.5 (L);21.822, 18.6: (L); 30.825, [19.1 (L); 2004 červenec 16.988, [20.0 (L).
Nova M31 2004 no11: 2004 červenec 30.970 UT, [19.0 (L); srpen 2.974, 17.4 (O); 3.923, 17.7 (L).
Přiložené snímky byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.
O autorovi
Kamil Hornoch
Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.
O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.
V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.
Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.
