Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ještě jedna nova v M31

Ještě jedna nova v M31

Večer 14. března se mi podařilo objevit jedenáctou novu v galaxii M31. Jedná se o třetí letošní novu objevenou v této galaxii a zřejmě poslední pro tuto pozorovací sezónu. Všechny 3 letošní novy v M31 byly objeveny z ČR.

Novu jsem našel na snímcích pořízených večer 14. března již při zběžné prohlídce jednotlivých snímků. Byla slabě viditelná na většině z nich. Na složeném snímku s expoziční dobou 900 sekund však byla vidět již dobře.

Při zpětném prohledávání vlastních archivních snímků, se mi podařilo najít její velmi slabý obraz zachycený v noci 5./6. března. Pro objev v této noci však nebyla dostatečně jasná (jasnost pouhých R=19.5 mag).

Večer 3. března ještě nebyla zaznamenána do limitní jasnosti R=19.8 mag. Objev se tedy podařil až díky pokračujícímu zjasňování novy. Díky nepříznivému počasí se však novu nepodařilo sledovat ve fázi maximální jasnosti. Vzhledem k rychlému slábnutí mohla být v maximu poměrně jasná (17 mag?).

Na mnoha snímcích z let 2002-2004 nebyl v její poloze zachycen žádný objekt. Rovněž na snímcích pořízených pomocí ondřejovského 65cm dalekohledu s dosahem okolo 21 magnitud v oboru R se v její pozici dříve nenacházel žádný objekt, což podpořilo závěr, že se jedná o novu.

Večer 17. března se mi podařilo získat potvrzující snímky, kdy za špatných podmínek nízko nad obzorem a na světlé soumrakové obloze byla zachycena poblíž limitu složeného snímku.

Na moji žádost pořídil ve stejném čase snímky Peter Kušnirák v Onřejově. Na složeném snímku s celkovou expoziční dobou 780 sekund je nova velmi dobře vidět, i přes to, že její jasnost klesla pod 19 mag.

novam31no11-14-15_3.png
objevový snímek
Dostupná fotometrie novy v oboru R: Březen 3.767 UT, [19.8; 5.750, 19.5:; 14.772, 18.1; 17.766, 19.2 (P. Kušnirák); 17.769, 19.5:. Přesná pozice novy: R.A. = 0h43m06s.72, Decl. = +41°11'58".5, což je 253" východně a 250" jižně od jádra M31.

Nova se nachází přibližně 30" od místa, kde vybuchla nova, kterou jsem objevil na Štědrý den loňského roku.

Jako obvykle byl pro následné zpracování snímků použit program SIMS, jehož autorem je Pavel Cagaš a programový balík MUNIPACK Filipa Hrocha.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »