Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nova Delfini 2013 - pozorování také z Ondřejova

Nova Delfini 2013 - pozorování také z Ondřejova

Nova před výbuchem Autor: NASA
Nova před výbuchem
Autor: NASA
Japonský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18.00 světového času, jasnou hvězdu v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu.

Tisková zpráva Astronomického ústau AV ze dne 21. srpna 2013

Díky dobrým mezinárodním kontaktům mohl pracovník Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petr Škoda, jako jeden z prvních na světě, jen hodiny po objevu, pořídit spektrum tohoto zajímavého objektu Perkovým dalekohledem v Ondřejově. Publikováno bylo v The Astronomer's Telegram No 5582 - Further spectroscopic observations of Nova Del 2013 = PNV J20233073+2046041 with the Ondrejov Observatory - S.N. Shore, University of Pisa, P. Škoda Ondřejov Observatory and P. Rutsch, student at Charles University Praha.

Poloha Novy Del 2013 na obloze Autor: Petr Sobotka
Poloha Novy Del 2013 na obloze
Autor: Petr Sobotka
"Nové" hvězdy - novy se objevují na obloze téměř každoročně. Paradoxně se nejedná o nově zrozenou hvězdu, ale o těsnou dvojhvězdu na konci vývoje. Dvojici obvykle tvoří bílý trpaslík a normální hvězda. Výbuch novy je důsledek přenosu hmoty z normální hvězdy na bílého trpaslíka. Na rozdíl od mnohem mohutnějšího výbuchu - supernovy, neznamená vzplanutí novy konečnou katastrofu dvojhvězdy. V několika případech astronomové pozorovali opakované vzplanutí novy zhruba po třiceti letech. U většiny nov se vzplanutí patrně opakují po mnohem delší době, v rozmezí tisíců až milionů let.

Nova Del 2013 byla při vzplanutí velmi jasná a družice Fermi ji zachytila i v oboru záření gama nad 100 MeV. Bude patrně představovat jeden z klíčových objektů pro studium nov v posledním desetiletí. Pozorování N Del 2013 Perkovým dalekohledem ve spolupráci s kosmickým teleskopem Fermi budou pokračovat v následujících dnech a týdnech.

Poznámka na okraj: před 45 lety, doslova v předvečer invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, pozoroval dvoumetrový dalekohled v Ondřejově (dnes nese jméno nestora českých astronomů – Doc. Luboše Perka) novu v souhvězdí Lištičky, která byla objevena v roce 1968. Nyní je známá jako proměnná hvězda LV Vul, pozorovatelná jako nevýrazná hvězda tisíckrát slabší než v době vzplanutí.
Dr. Pavel Koubský - Stelární oddělení, Astronomický ústav AV ČR

Spektrum Novy Del 2013 z Ondřejova Autor: Petr Škoda
Spektrum Novy Del 2013 z Ondřejova
Autor: Petr Škoda
Záznam prvního spektra Novy Del 2013 pořízené v coudé spektrografu Perkova dalekohledu v Ondřejově. Spektrum zachycuje profil vodíkové čáry H alfa (uprostřed). Čáru tvoří mohutná emisní složka, která je vpravo lemovaná absorpční složkou. Z její polohy lze odvodit, že obálka novy se rozpíná rychlostí kolem 2000 kilometrů za sekundu.


Kontakty:

RNDr. Pavel Koubský, CSc.
Tel.: 323 620 127
E-mail: koubsky@sunstel.asu.cas.cz

RNDr. Petr Škoda, Ph.D.
Tel.: 323 620 361
E-mail: skoda@sunstel.asu.cas.cz




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »