Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  První pozorování hvězdotřesení
redakce II Vytisknout článek

První pozorování hvězdotřesení

Infračervený dalekohled Wire, který byl vypuštěn na začátku roku a který se krátce po startu stal nepoužitelným,protože přišel o kapalný dusík soužící k chlazení přístrojů má nové a zcela netradiční využití. Postaral se o to Derek Buzasi,kterého napadlo využít 5cm dalekohled, původně určený pro pointaci družice, pro účely sledování hvězdotřesení. A skutečnězaznamenal úspěch. Po dobu několik měsíců s ním pozoroval hvězdu Dubhe (alfa UMa) a nyní zveřejnil svůj objev.Vůbec poprvé v historii sledoval vibrace způsobené hvězdotřesením na vzdálené hvězdě. Detailní analýza frekvence a amplitudy změn jasností hvězdy způsobených hvězdotřesením umožní získat množství cenných informací o hvězdě, jako jejejí hmotnost, stáří či složení v různých hloubkách. Právě u Dubhe byla stanovena hmotnost na 4,25 hmotnosti Slunce, s přesností mnohokrát přesahující přesnost ostatních metod. Dosud se uváděla hmotnost této hvězdy 4-5 Sluncí. Dalším objektem pro pozorování bude hvězda alfa Centauri.
Zdroj: University of California press release z 27. července 1999




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »