Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Rotace bílých trpaslíků do hloubky

Rotace bílých trpaslíků do hloubky

Bílý trpaslík
Bílý trpaslík
Vědci si vypůjčili techniku používanou seismology k prozkoumávání zemského nitra k sondáži do nitra bílého trpaslíka. A výsledek - hloubková mapa rotace tohoto kompaktního tělesa. Bílí trpaslík rotuje stejně pomalu v nitru jako na povrchu.

Bílí trpaslíci vznikají z hustých těžkých jader hvězd s nízkou až průměrnou hmotností. Po vyčerpání zásob jaderného paliva nejsou tyto hvězdy dostatečně hmotné na to, aby dosáhly ve svém jádře teploty potřebné k fúzi uhlíku. Typický bílý trpaslík má kolem 60 % hmoty Slunce stlačené do tělesa velikosti Země. Ze zákonu zachování momentu hybnosti vyplývá, že rotující těleso, které zmenší svůj poloměr na tuto velikost by mělo rotovat s periodou jen několik sekund až minut. Avšak pozorovaná skutečnost ukazuje něco jiného. Rotační periody všech doposud pozorovaných bílých trpaslíků se pohybují v řádech dnů až let.

Astronomové se domnívali, že vysvětlení jevu může být vhlubších vrstvách bílého trpaslíka, které třeba rotují rychleji než povrch.

Obecně mohou být pozorovány pouze nejzevnější vrstvy hvězdy, zatímco ty vnitřní zůstávají skryté a není možné je podrobněji prozkoumat. Avšak, během určitých fází vývoje hvězdy se tyto stávají nestabilními a pulzují, vysvětlil Gilles Fontain z univerzity v Montreálu, který je jedním z vědců, jenž pracovali na novém výzkumu. Během těchto fází je možné měřit periody vibračních módů přítomných v pulzující hvězdě.

Periody pulzačních módů závisí hlavně na globální struktuře pulzující hvězdy. Pokud tedy napozorujeme periodické změny jasnosti, můžeme takto získané údaje zpětně použít k modelování podpovrchových vrstev hvězdy. Jedná se o techniku známou jako astroseismologie.

Použitím této metody na bílého trpaslíka s označením PG 1159-035 zjistili Fontaine společně s dalšími vědci, že vnitřek hvězdy rotuje stejně pomalu jako její povrch. Navíc ještě objevili, že hvězda rotuje se stálou periodou 34 hodin až do hloubky 90 % jejího poloměru.

Na obrázcích můžeme vidět okamžitou teplotu na ploše viditelného disku bílého trpaslíka pulzujícího v různých módech. Každý sloupec odkazuje na daný pulzační mód a pokrývá jednu polovinu pulzačního cyklu v pěti fázích. Nejtmavší modrá  koresponduje s nejv
Na obrázcích můžeme vidět okamžitou teplotu na ploše viditelného disku bílého trpaslíka pulzujícího v různých módech. Každý sloupec odkazuje na daný pulzační mód a pokrývá jednu polovinu pulzačního cyklu v pěti fázích. Nejtmavší modrá koresponduje s nejv
Co z toho tedy vyplývá? Především to, že vnitřní partie bílých trpaslíků neskrývají žádné rychle rotující oblasti a že tedy moment hybnosti celé hvězdy - předchůdce bílého trpaslíka - se musel přemístit do vyšších vrstev progenitora a pak byl odnesen rozptýlenou obálkou hvězdy. Zůstal jen pomalu rotující bílý trpaslík - jádro původní hvězdy.

Před započetím práce Fontaina a jeho kolegů, neexistoval žádný pozorováním podložený důkaz těchto přenosů, protože nebyl prozkoumán stav vnitřní rotace bílých trpaslíků. Pozorováním povrchových vrstev bylo zjištěno, že bílí trpaslíci rotují docela pomalu, ale toto bylo vymezeno pouze na oné povrchové vrstvy. Šlo si jistě představit, že pomalejší rotace vnějších vrstev by mohla zakrývat rychlou rotaci jádra rovnající se přibližně momentu hybnosti hvězdy. Místo tohoto se však ukázalo (přinejmenším v případě PG 1159-035), že tomu tak není, a že tato hvězda rotuje pomalu ve všech vrstvách. Tento fakt dále podpořil teorii, že vazby mezi jádrem hvězdy a vnější obálkou jsou poměrně silné a k přenosu momentu hybnosti do vnějších vrstev dochází v časovém intervalu 10.000 až 1.000.000 let v předchozím vývoji hvězdy. Jedná se tedy o velmi krátkou epizodu v životě hvězdy.

Tým vědců kolem Fontaina používá zmítěnou techniku i na jiné typy pulzujících hvězd, přičemž mezitím již analyzoval dostupná data dalších tří, jenž se podobají PG 1159-035.

Zdroj: http://www.astronomynow.com/news/n0909/24whitedwarf/






21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »