Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor: Eugene Cernan
redakce Vytisknout článek

Rozhovor: Eugene Cernan

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Ve dnech 17. až 21. června 2008 pobýval v České republice, v zemi svých předků, zatím poslední člověk na Měsíci. Kapitán Eugene Cernan se zúčastnil mimo jiné debaty se studenty pražských gymnázií. Diskusi moderoval čestný předseda České astronomické společnosti, dr. Jiří Grygar, který jménem redakce astro.cz a redakce Kosmických rozhledů položil E. Cernanovi několik otázek.

Když jste v roce 1972 opouštěli Měsíc, napadlo vás, že se tam člověk tak dlouho nevrátí?

Byl jsem označen za posledního člověka, jehož stopa se otiskla na povrchu Měsíce. Ale je to už dlouho, co jsem tuto stopu otiskl, nicméně nejsem ten poslední člověk, který chodil po Měsíci. Protože my se na Měsíc vrátíme a když říkám my, nemám na mysli pouze Spojené státy, ale mluvím k vám, my všichni se tam jednou vrátíme. A my se dostaneme na Mars a vy to ve svém životě zažijete. Oba tyto podniky budou mít mezinárodní charakter. A je docela dobře možné, že ten příští muž nebo žena, který vstoupí na Měsíc, je dnes v této místnosti. Vy jste se narodili dlouho poté, co jsem udělal ty poslední šlápoty na Měsíci před pětatřiceti lety. Ale já tu dnes jsem jako příklad a svědectví, že nic ve vašem životě není nemožné.

Cokoliv, o čem sníte, cokoliv takového můžete uskutečnit. Vaší rodiče byli většinou ještě malí, když jsem byl na Měsíci. A vy všichni vyrůstáte ve světě, o kterém můj otec říkal, že když se budeš hodně snažit, možná budeš překvapen. Je to 35 let, co jsme byli naposledy na Měsíci a myslím, že stejně dlouho už to trvat nebude.

Ale možná bude trvat ještě více než 35 let, ne abychom se tam znovu dostali, ale aby nám došlo, co jsme před těmi více než třemi desetiletími udělali. My, lidé, jsme opustili planetu Zemi a navštívili jsme jiné kosmické těleso, Měsíc, který jsme učinili naším domovem. Když jsem naposledy sestupoval po žebříku svého lunárního modulu, díval jsem se na ty poslední stopy, které jsem na Měsíci zanechal a za svými zády jsem viděl tu nádhernou planetu Zemi. Věděl jsem, že se tam už takhle nikdy nedostanu. A přál jsem si tehdy, kdybych tak mohl zastavit čas. Abych si mohl lépe uvědomit, co jsem udělal, kde to jsem a co to pro lidstvo znamená, být na jiném kosmickém tělese. A nejsem si jist, jestli jsme to dodnes pořádně pochopili. Ale vy máte na dosah docílit mnohem významnějších věcí, než kterých jsem dosáhl já. Vy skutečně můžete dosáhnout až ke hvězdám. Já mladým lidem, jako jste vy, vždycky říkám, miřte na Měsíc. Protože i když se netrefíte, skončíte mezi hvězdami.

Změní se podle vás směřování americké kosmonautiky po podzimních prezidentských volbách, ať už vyhraje demokratický či republikánský kandidát?

Záleží na tom, kdo se stane prezidentem Spojených států. Mám velké obavy, že se opustí nebo téměř opustí výzvy našeho programu. Senátor Obama už řekl, že by vzal peníze určené pro tento kosmický program, pozastavil plán dostat se na Měsíc a na Mars a použil tyto peníze na vzdělávání. Naše problémy se vzděláváním nevyřeší peníze. Mladé lidi je potřeba inspirovat, aby snili a chtěli se učit. Letectví a vesmírný program jsou už více než 100 let vysoce romantickou záležitostí. Lidé jako jsem já nebo vaši otcové a strýcové byli inspirování k tomu, aby dělali věci, které ještě nikdo nedokázal. Dělali věci, které se jiní báli dělat. Věci, které bylo potřeba udělat, jako letět na Měsíc. Pro mě nedává smysl vzít peníze z kosmického programu, který inspiruje, který je zdrojem nadšení a dát je na stůl a říkat, teď se budeme učit, protože teď na to máme peníze.

Ten druhý kandidát, senátor McCain, patrně také snil, když byl mladý, protože se stal leteckým navigátorem, stejně jako já. Myslím, že on rozumí tomu, že investice do vesmíru jsou investicí do budoucnosti naší země a celého světa. Takže v tuto chvíli mám určité obavy o to, jak to dopadne.

Na Měsíci jste měl sebou československou vlajku. Kde jste ji tehdy sehnal?

To bylo docela jednoduché, já jsem jenom někomu v NASA řekl, že chci československou vlajku, tak mi ji sehnali. Měli jsme povolené vzít si s sebou věci, které jsou nám blízké. Jiní si třeba brali vlajky jiných států, já si vzal tuhle. Protože maminka pocházela z Čech a tatínek ze Slovenska a tehdy to byla jedna země a tak mi stačila jedna vlajka. Je to prostě jednoduché, já jsem prostě Američan československého původu.


Letos to nebylo poprvé, co kapitán Cernan poskytl Kosmickým rozhledům rozhovor. Poprvé k tomu došlo už v roce 1974, během jeho neoficiální návštěvy Československa. I tehdy se ptal Jiří Grygar a to v autě americké ambasády v Astronomickém ústavu v Ondřejově.

Redakce astro.cz děkuje Českému rozhlasu Leonardo za pořízení záznamu diskuse s E. Cernanem s jejíž pomocí vznikl konečný přepis rozhovoru a panu tlumočníkovi za výborné tlumočení.


Astro.cz, Kosmické rozhledy


Související:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »