Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  STS 107 - Na vině přeci jenom pěna?

STS 107 - Na vině přeci jenom pěna?

Abych se zbytečně neopakoval, uvedu na začátek odkaz na server www.letectvi.cz, kde pan Vítek velmi dobřepopisuje, co se vlastně s Columii při jejím posledním letu stalo.

Jenom pro připomenutí uvedu, že vše nasvědčuje tomu, čeho se všichni od startuprvních raketoplánu obávali - katastrofálnímu selhání neablativní tepelnéizolace, které bude mít za následek ztrátu orbiteru při vstupu do atmosféry.

NASA potvrdila problémy s odlepeným kusem izolační hmoty, která se odtrhla odvnější nádrže raketoplánu v čase T+80, a podle záznamů z vysokorychlostníchkamer narazila do levého křídla. Tento kus podle analýzy snímků nezpůsobil nakřídle žádné změny, a nepoškodil náběžnou hranu křídla, která je v průběhupřistávání spolu s nosem vystavena největšímu teplotnímu namáhání.

Nicméně probíhající vyšetřování ukazuje na to, že daný kus nemohl býtpřičinou sobotní havárie.

Podtud oficiální zprávy. Následující řádky vyjadřují můj dojem,vytvořený z toho, co jsem nalezl na Internetu a konfrontovaný s tím,co vím. Vyšetřování je na začátku, není možné a ani vhodné očekávat odněho hned výsledky. Moje závěry mohou být možná až příliš ukvapené,počítejte prosím s tím a snažte se vše dále uvedené posuzovatkriticky.

V současné době bohužel nikdo neví, kolik kusů izolační pěny se z raketoplánu mohlo odlepit, hlavně v době, kdy už byl mimo dosah rychloběžných kamer. Je možné,že kus, který se odlepil při startu, byl pouze první z mnoha, které seodlepily z prostoru před levým křídlem raketoplánu. Bohužel pro raketoplán,při mnohem vyšších rychlostech - v T+80 letěla Columbie cca rychlostí Mach 2,dvakrát větší rychlostí než je rychlost zvuku, zhruba 1900 mil za hodinu.

Při letu STS-107 byla použita odlehčená vnější nádrž (ET), označovaná jakoLWT, dodaná na KSC na sklonku roku 2000. Superodlehčená externí nádrž, kteráváží o 7 tisíl liber (cca 4.5 tuny) méně a tudíž umožňuje dopravu většíhomnožství nákladu, nebyla použita.

Odtrhávaní izolační hmoty bylo pozorováno mnohokráte. Vzpomeňme předposlednístart raketoplánu. Zatím nejhorší potvrzené následky měla odtržená hmota prolet STS-87, jak je velmi dobře popsáno na http://quest.arc.nasa.gov/space/updates/sto32.html.Schodou okolností byla poškozeným orbitrem také Columbia.

Ve výše uvedeném článku se inženýr KSC zmiňuje o poškození tepelné ochranyColumbie, patrné ihned po přistání. Na Columbii bylo přes 300 destiček poškozeno,kolem stovky jich muselo být vyměněno. Za normální se přitom považuje 40poškozených destiček. Některé destičky byly poškozeny až do hloubky 1 a půlpalce, což při jejich tloušce 2 palce představuje 75 procent!

Poškození destiček potvzuje mnoho zdrojů, například oficiální zprávaLockheed-Martin, dostupná na www.lockheedmartin.com/michoud/et/shuttle_flight_info.pdf.

Vyšetřování NASA vedlo k závěru, že poškození způsobila hmota odlepená přistartu z vnější nádrže. Odlepení hmoty bylo patrné na záběrech kamer umístěných vprostoru šachet pro přívod paliva, a na záběrech kamer z prostoru posádky,pořízených při oddělování vnější nádrže od orbitru. Poškození při jiných fázíletu bylo vyloučeno.

Odlepení hmoty bylo zřejmě způsobeno použitím nové, ekologické technologienepoužívající freon. Použitá ET byla LWT, nikoliv SLWT, který se používá odroku 1998. Chyba byla řešena opětovnou změnou technologie nanášení izolačníhmoty.

Velmi zajímavá diskuze o tomto letu a problémech s izolační hmotou se odvíjí natéto adrese - http://www.freerepublic.com/focus/news/835773/posts.

Další odkazy si zajisté najdete na Internetu sami, jako vhodné klíčová slovase ukazují 87, STS, tiles, damage a ET.

Toť tedy odkazy, ukazující na smrtelnou kombinaci pěn s destičkami.

Na několika serverech se v poslední době objevila zpráva o fotografiíchColumbie, pořízené vysoce výkonými armádními dalekohledy pouhou minutu předjejím rozpadem, a ukazujících na závažný problém na rukávu levého křídla, to jestoblasti, kde se křídlo připojuje k trupu raketoplánu. Za všechny jmenujmetento - http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts107/030207avweek/.

Mimo to se objevila zpráva, že se podařilo nalézt fragment křídla,viz například http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts107/030207wingfound/.Zatím není jasné, jestli se jedná o pravé nebo o levé.

NASA se k těmto zprávám zatím nevyjadřuje, další tisková konference jeplánována na pátek 7.2.2003 16:30 EST. Určitě na ní padnou dotazy související sposledními zprávami, Uvidíme, co se dozvíme.

Nicméně z toho, co je k dispoci vše ukazuje na jedno - masivní poškozeníspodních, případně náběžných destiček na raketoplánu pěnou odpadnutou z vnějšínádrže při startu, jejich propálení při vstupu do atmosféry, následné odtrženílevého křídla a nenávratná destrukce celého raketoplánu.

Celý problém tedy vypadá na závažnou chybu v návrhu raketoplánu. Pokud ho NASAbude řešit, bude muset minimálně nechat vyrobit, případně znovu naizolovatvnější nádrže. Ironické je, že zrovna hmota na vnější nádrži byla částíSTS, na kterou byl vývoj NASA poměrně pyšný.

Doufejme pouze, že poslední tragédie raketoplánu nebyla posledním hřebíčkem dorakve pilotovaným letům, a že se přeci jenom dožijeme okamžiku, kdy lidskánoha vkročí na povrch jiné planety. Ztracených životů je škoda, z chyb je alenutné se poučit a pokračovat dále v načaté riskantí cestě, vedoucí nahranici možného a nemožného.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »