A. Feustel před znojemským hradem. Autor: P. SobotkaVe dnech 7.-8. 8. 2009 přijel do Znojma americký astronaut Andrew Feustel. Byla to poslední zastávka na jeho oficiální návštěvě České republiky, která se uskutečnila na pozvání Astronomického ústavu AV ČR. V pátek si A. Feustel prohlédl Znojmo a později odpoledne se nádvoří znojemského hradu před románskou Rotundou sv. Kateřiny zaplnilo veřejností, která přišla na besedu a autogramiádu s americkým astronautem. Zároveň mohli návštěvníci akce pozorovat Slunce a po setmění i noční oblohu, jako doprovodnou akci Znojemské astronomické společnosti.
A. Feustel u slunečního dalekohledu. Autor: P. SobotkaAndrew Feustel s manželkou Indirou, svými dvěma syny a doprovodem z Astronomického ústavu AV ČR vedeného Pavlem Suchanem, dorazil do Znojma před pátečním polednem. Na znojemské radnici byl přijat starostou města Znojma a ostatními zastupiteli. Následovala tisková konference a pak slavnostní oběd. Poté se vzácná návštěva odebrala do místního muzea starých automobilů, neboť p. Feustel je velký příznivec automobilových veteránů. V muzeu je čekalo milé překvapení v podobě fotografie pradědečka Indiry Feustelové, který měl v Znojmě taxi službu. A pak se již celá delegace přemístila na nádvoří znojemského hradu.
Přeplněný Sál předků znojemského hradu. Autor: P. SobotkaZde se již během odpoledne začali scházet znojemští občané, příznivci kosmonautiky ale i astronomie. Slunečný den využila i Znojemská astronomická společnost a jako doprovodnou akci k besedě s americkým astronautem, uspořádala pozorování Slunce. Před Rotundou sv. Kateřiny se objevily dalekohledy opatřené speciálními filtry a zájemci se mohli podívat na kotouč naší hvězdy. Bohužel se Slunce nachází v minimu svého 11tiletého cyklu a tak si sluneční skvrny mohli pozorovatelé prohlédnout jen na vystavených plakátech.
Krátce po 17. hodině dorazil A. Feustel s doprovodem na nádvoří znojemského hradu. Ještě před besedou stihl zapózovat fotografům a při té příležitosti nahlédl i do připravených dalekohledů a prohlédl si Slunce. Pak již zamířil do Sálu předků znojemského hradu, který veřejnost zaplnila do posledního místečka. Část zájemců o besedu musela stát i v přilehlých chodbách. Zájem byl opravdu veliký. Besedu zahájilo krátké přivítání a instruktážní video z průběhu letu raketoplánu Atlantis, servisní mise STS 125k Hubblově vesmírnému teleskopu, které se hlavní protagonista zúčastnil v květnu tohoto roku. Po té se na plátně promítaly fotografie a rozběhla se beseda v podobě dotazů posluchačů.
A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti. Autor: P. SobotkaBěhem besedy, která byla tlumočena do češtiny, se zájemci dozvěděli mnoho zajímavých detailů vesmírného letu, několik technických podrobností opravy vesmírného dalekohledu, astronautovi pocity a podrobnosti ze života a náročného výcviku astronauta.
Několik dotazů směřovalo i na astronautovu ženu Indiru a zvlášť publikum zajímala její rodinná vazba na město Znojmo. Maminka paní Indiry se totiž narodila ve Znojmě a tak zde mají Feustlovi i příbuzné. Manželka amerického astronauta zavzpomínala na dětství a dědečkovu zahradu. Také A. Feustel již několikrát Znojmo navštívil, letos ovšem poprvé jako slavný americký astronaut a složil historickému městu Znojmu velký kompliment. Dotazy na besedě nebraly konce a tak museli konferenciéři besedu ukončit slibem, že plánovaná autogramiáda uspokojí všechny žadatele o astronautův autogram. A. Feustel podepisoval připravené letáky tak dlouho, dokud byl zájem. Na odchodu ještě vyhověl prosbě Znojemské astronomické společnosti o společnou fotografii s několika členy tohoto sdružení, pro něž to bude pěkná památka a vzpomínka. Astronautova rodina se potom odebrala i se znojemskými příbuznými na společnou večeři a ochutnalo se i znojemské víno v Louckém klášteře.
A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti. Autor: P. SobotkaPro veřejnost tímto "astronomicko-kosmonutická" akce ještě neskončila. Dalekohledy zůstaly před znojemským hradem i po setmění a proběhlo pozorování noční oblohy, převážně planety Jupiter, Měsíce a několik otevřených hvězdokup, u kterých měla největší ohlas hvězdokupa NGC 457 s všeobecně známým slangovým názvem "tančící človíček". Krátce před 23. hodinou bylo pozorování a tím i celá zajímavá akce ukončena.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4