Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Z návštěvy astronauta A. Feustela ve Znojmě

Z návštěvy astronauta A. Feustela ve Znojmě

A. Feustel před znojemským hradem. Autor: P. Sobotka
A. Feustel před znojemským hradem.
Autor: P. Sobotka
Ve dnech 7.-8. 8. 2009 přijel do Znojma americký astronaut Andrew Feustel. Byla to poslední zastávka na jeho oficiální návštěvě České republiky, která se uskutečnila na pozvání Astronomického ústavu AV ČR. V pátek si A. Feustel prohlédl Znojmo a později odpoledne se nádvoří znojemského hradu před románskou Rotundou sv. Kateřiny zaplnilo veřejností, která přišla na besedu a autogramiádu s americkým astronautem. Zároveň mohli návštěvníci akce pozorovat Slunce a po setmění i noční oblohu, jako doprovodnou akci Znojemské astronomické společnosti.

A. Feustel u slunečního dalekohledu. Autor: P. Sobotka
A. Feustel u slunečního dalekohledu.
Autor: P. Sobotka
Andrew Feustel s manželkou Indirou, svými dvěma syny a doprovodem z Astronomického ústavu AV ČR vedeného Pavlem Suchanem, dorazil do Znojma před pátečním polednem. Na znojemské radnici byl přijat starostou města Znojma a ostatními zastupiteli. Následovala tisková konference a pak slavnostní oběd. Poté se vzácná návštěva odebrala do místního muzea starých automobilů, neboť p. Feustel je velký příznivec automobilových veteránů. V muzeu je čekalo milé překvapení v podobě fotografie pradědečka Indiry Feustelové, který měl v Znojmě taxi službu. A pak se již celá delegace přemístila na nádvoří znojemského hradu.

Přeplněný Sál předků znojemského hradu. Autor: P. Sobotka
Přeplněný Sál předků znojemského hradu.
Autor: P. Sobotka
Zde se již během odpoledne začali scházet znojemští občané, příznivci kosmonautiky ale i astronomie. Slunečný den využila i Znojemská astronomická společnost a jako doprovodnou akci k besedě s americkým astronautem, uspořádala pozorování Slunce. Před Rotundou sv. Kateřiny se objevily dalekohledy opatřené speciálními filtry a zájemci se mohli podívat na kotouč naší hvězdy. Bohužel se Slunce nachází v minimu svého 11tiletého cyklu a tak si sluneční skvrny mohli pozorovatelé prohlédnout jen na vystavených plakátech.

Krátce po 17. hodině dorazil A. Feustel s doprovodem na nádvoří znojemského hradu. Ještě před besedou stihl zapózovat fotografům a při té příležitosti nahlédl i do připravených dalekohledů a prohlédl si Slunce. Pak již zamířil do Sálu předků znojemského hradu, který veřejnost zaplnila do posledního místečka. Část zájemců o besedu musela stát i v přilehlých chodbách. Zájem byl opravdu veliký. Besedu zahájilo krátké přivítání a instruktážní video z průběhu letu raketoplánu Atlantis, servisní mise STS 125k Hubblově vesmírnému teleskopu, které se hlavní protagonista zúčastnil v květnu tohoto roku. Po té se na plátně promítaly fotografie a rozběhla se beseda v podobě dotazů posluchačů.

A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti. Autor: P. Sobotka
A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti.
Autor: P. Sobotka
Během besedy, která byla tlumočena do češtiny, se zájemci dozvěděli mnoho zajímavých detailů vesmírného letu, několik technických podrobností opravy vesmírného dalekohledu, astronautovi pocity a podrobnosti ze života a náročného výcviku astronauta.

Několik dotazů směřovalo i na astronautovu ženu Indiru a zvlášť publikum zajímala její rodinná vazba na město Znojmo. Maminka paní Indiry se totiž narodila ve Znojmě a tak zde mají Feustlovi i příbuzné. Manželka amerického astronauta zavzpomínala na dětství a dědečkovu zahradu. Také A. Feustel již několikrát Znojmo navštívil, letos ovšem poprvé jako slavný americký astronaut a složil historickému městu Znojmu velký kompliment. Dotazy na besedě nebraly konce a tak museli konferenciéři besedu ukončit slibem, že plánovaná autogramiáda uspokojí všechny žadatele o astronautův autogram. A. Feustel podepisoval připravené letáky tak dlouho, dokud byl zájem. Na odchodu ještě vyhověl prosbě Znojemské astronomické společnosti o společnou fotografii s několika členy tohoto sdružení, pro něž to bude pěkná památka a vzpomínka. Astronautova rodina se potom odebrala i se znojemskými příbuznými na společnou večeři a ochutnalo se i znojemské víno v Louckém klášteře.

A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti. Autor: P. Sobotka
A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti.
Autor: P. Sobotka
Pro veřejnost tímto "astronomicko-kosmonutická" akce ještě neskončila. Dalekohledy zůstaly před znojemským hradem i po setmění a proběhlo pozorování noční oblohy, převážně planety Jupiter, Měsíce a několik otevřených hvězdokup, u kterých měla největší ohlas hvězdokupa NGC 457 s všeobecně známým slangovým názvem "tančící človíček". Krátce před 23. hodinou bylo pozorování a tím i celá zajímavá akce ukončena.




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »