A. Feustel před znojemským hradem. Autor: P. SobotkaVe dnech 7.-8. 8. 2009 přijel do Znojma americký astronaut Andrew Feustel. Byla to poslední zastávka na jeho oficiální návštěvě České republiky, která se uskutečnila na pozvání Astronomického ústavu AV ČR. V pátek si A. Feustel prohlédl Znojmo a později odpoledne se nádvoří znojemského hradu před románskou Rotundou sv. Kateřiny zaplnilo veřejností, která přišla na besedu a autogramiádu s americkým astronautem. Zároveň mohli návštěvníci akce pozorovat Slunce a po setmění i noční oblohu, jako doprovodnou akci Znojemské astronomické společnosti.
A. Feustel u slunečního dalekohledu. Autor: P. SobotkaAndrew Feustel s manželkou Indirou, svými dvěma syny a doprovodem z Astronomického ústavu AV ČR vedeného Pavlem Suchanem, dorazil do Znojma před pátečním polednem. Na znojemské radnici byl přijat starostou města Znojma a ostatními zastupiteli. Následovala tisková konference a pak slavnostní oběd. Poté se vzácná návštěva odebrala do místního muzea starých automobilů, neboť p. Feustel je velký příznivec automobilových veteránů. V muzeu je čekalo milé překvapení v podobě fotografie pradědečka Indiry Feustelové, který měl v Znojmě taxi službu. A pak se již celá delegace přemístila na nádvoří znojemského hradu.
Přeplněný Sál předků znojemského hradu. Autor: P. SobotkaZde se již během odpoledne začali scházet znojemští občané, příznivci kosmonautiky ale i astronomie. Slunečný den využila i Znojemská astronomická společnost a jako doprovodnou akci k besedě s americkým astronautem, uspořádala pozorování Slunce. Před Rotundou sv. Kateřiny se objevily dalekohledy opatřené speciálními filtry a zájemci se mohli podívat na kotouč naší hvězdy. Bohužel se Slunce nachází v minimu svého 11tiletého cyklu a tak si sluneční skvrny mohli pozorovatelé prohlédnout jen na vystavených plakátech.
Krátce po 17. hodině dorazil A. Feustel s doprovodem na nádvoří znojemského hradu. Ještě před besedou stihl zapózovat fotografům a při té příležitosti nahlédl i do připravených dalekohledů a prohlédl si Slunce. Pak již zamířil do Sálu předků znojemského hradu, který veřejnost zaplnila do posledního místečka. Část zájemců o besedu musela stát i v přilehlých chodbách. Zájem byl opravdu veliký. Besedu zahájilo krátké přivítání a instruktážní video z průběhu letu raketoplánu Atlantis, servisní mise STS 125k Hubblově vesmírnému teleskopu, které se hlavní protagonista zúčastnil v květnu tohoto roku. Po té se na plátně promítaly fotografie a rozběhla se beseda v podobě dotazů posluchačů.
A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti. Autor: P. SobotkaBěhem besedy, která byla tlumočena do češtiny, se zájemci dozvěděli mnoho zajímavých detailů vesmírného letu, několik technických podrobností opravy vesmírného dalekohledu, astronautovi pocity a podrobnosti ze života a náročného výcviku astronauta.
Několik dotazů směřovalo i na astronautovu ženu Indiru a zvlášť publikum zajímala její rodinná vazba na město Znojmo. Maminka paní Indiry se totiž narodila ve Znojmě a tak zde mají Feustlovi i příbuzné. Manželka amerického astronauta zavzpomínala na dětství a dědečkovu zahradu. Také A. Feustel již několikrát Znojmo navštívil, letos ovšem poprvé jako slavný americký astronaut a složil historickému městu Znojmu velký kompliment. Dotazy na besedě nebraly konce a tak museli konferenciéři besedu ukončit slibem, že plánovaná autogramiáda uspokojí všechny žadatele o astronautův autogram. A. Feustel podepisoval připravené letáky tak dlouho, dokud byl zájem. Na odchodu ještě vyhověl prosbě Znojemské astronomické společnosti o společnou fotografii s několika členy tohoto sdružení, pro něž to bude pěkná památka a vzpomínka. Astronautova rodina se potom odebrala i se znojemskými příbuznými na společnou večeři a ochutnalo se i znojemské víno v Louckém klášteře.
A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti. Autor: P. SobotkaPro veřejnost tímto "astronomicko-kosmonutická" akce ještě neskončila. Dalekohledy zůstaly před znojemským hradem i po setmění a proběhlo pozorování noční oblohy, převážně planety Jupiter, Měsíce a několik otevřených hvězdokup, u kterých měla největší ohlas hvězdokupa NGC 457 s všeobecně známým slangovým názvem "tančící človíček". Krátce před 23. hodinou bylo pozorování a tím i celá zajímavá akce ukončena.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4