Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Z návštěvy astronauta A. Feustela ve Znojmě

Z návštěvy astronauta A. Feustela ve Znojmě

A. Feustel před znojemským hradem. Autor: P. Sobotka
A. Feustel před znojemským hradem.
Autor: P. Sobotka
Ve dnech 7.-8. 8. 2009 přijel do Znojma americký astronaut Andrew Feustel. Byla to poslední zastávka na jeho oficiální návštěvě České republiky, která se uskutečnila na pozvání Astronomického ústavu AV ČR. V pátek si A. Feustel prohlédl Znojmo a později odpoledne se nádvoří znojemského hradu před románskou Rotundou sv. Kateřiny zaplnilo veřejností, která přišla na besedu a autogramiádu s americkým astronautem. Zároveň mohli návštěvníci akce pozorovat Slunce a po setmění i noční oblohu, jako doprovodnou akci Znojemské astronomické společnosti.

A. Feustel u slunečního dalekohledu. Autor: P. Sobotka
A. Feustel u slunečního dalekohledu.
Autor: P. Sobotka
Andrew Feustel s manželkou Indirou, svými dvěma syny a doprovodem z Astronomického ústavu AV ČR vedeného Pavlem Suchanem, dorazil do Znojma před pátečním polednem. Na znojemské radnici byl přijat starostou města Znojma a ostatními zastupiteli. Následovala tisková konference a pak slavnostní oběd. Poté se vzácná návštěva odebrala do místního muzea starých automobilů, neboť p. Feustel je velký příznivec automobilových veteránů. V muzeu je čekalo milé překvapení v podobě fotografie pradědečka Indiry Feustelové, který měl v Znojmě taxi službu. A pak se již celá delegace přemístila na nádvoří znojemského hradu.

Přeplněný Sál předků znojemského hradu. Autor: P. Sobotka
Přeplněný Sál předků znojemského hradu.
Autor: P. Sobotka
Zde se již během odpoledne začali scházet znojemští občané, příznivci kosmonautiky ale i astronomie. Slunečný den využila i Znojemská astronomická společnost a jako doprovodnou akci k besedě s americkým astronautem, uspořádala pozorování Slunce. Před Rotundou sv. Kateřiny se objevily dalekohledy opatřené speciálními filtry a zájemci se mohli podívat na kotouč naší hvězdy. Bohužel se Slunce nachází v minimu svého 11tiletého cyklu a tak si sluneční skvrny mohli pozorovatelé prohlédnout jen na vystavených plakátech.

Krátce po 17. hodině dorazil A. Feustel s doprovodem na nádvoří znojemského hradu. Ještě před besedou stihl zapózovat fotografům a při té příležitosti nahlédl i do připravených dalekohledů a prohlédl si Slunce. Pak již zamířil do Sálu předků znojemského hradu, který veřejnost zaplnila do posledního místečka. Část zájemců o besedu musela stát i v přilehlých chodbách. Zájem byl opravdu veliký. Besedu zahájilo krátké přivítání a instruktážní video z průběhu letu raketoplánu Atlantis, servisní mise STS 125k Hubblově vesmírnému teleskopu, které se hlavní protagonista zúčastnil v květnu tohoto roku. Po té se na plátně promítaly fotografie a rozběhla se beseda v podobě dotazů posluchačů.

A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti. Autor: P. Sobotka
A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti.
Autor: P. Sobotka
Během besedy, která byla tlumočena do češtiny, se zájemci dozvěděli mnoho zajímavých detailů vesmírného letu, několik technických podrobností opravy vesmírného dalekohledu, astronautovi pocity a podrobnosti ze života a náročného výcviku astronauta.

Několik dotazů směřovalo i na astronautovu ženu Indiru a zvlášť publikum zajímala její rodinná vazba na město Znojmo. Maminka paní Indiry se totiž narodila ve Znojmě a tak zde mají Feustlovi i příbuzné. Manželka amerického astronauta zavzpomínala na dětství a dědečkovu zahradu. Také A. Feustel již několikrát Znojmo navštívil, letos ovšem poprvé jako slavný americký astronaut a složil historickému městu Znojmu velký kompliment. Dotazy na besedě nebraly konce a tak museli konferenciéři besedu ukončit slibem, že plánovaná autogramiáda uspokojí všechny žadatele o astronautův autogram. A. Feustel podepisoval připravené letáky tak dlouho, dokud byl zájem. Na odchodu ještě vyhověl prosbě Znojemské astronomické společnosti o společnou fotografii s několika členy tohoto sdružení, pro něž to bude pěkná památka a vzpomínka. Astronautova rodina se potom odebrala i se znojemskými příbuznými na společnou večeři a ochutnalo se i znojemské víno v Louckém klášteře.

A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti. Autor: P. Sobotka
A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti.
Autor: P. Sobotka
Pro veřejnost tímto "astronomicko-kosmonutická" akce ještě neskončila. Dalekohledy zůstaly před znojemským hradem i po setmění a proběhlo pozorování noční oblohy, převážně planety Jupiter, Měsíce a několik otevřených hvězdokup, u kterých měla největší ohlas hvězdokupa NGC 457 s všeobecně známým slangovým názvem "tančící človíček". Krátce před 23. hodinou bylo pozorování a tím i celá zajímavá akce ukončena.




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »