Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické a kosmonautické weby a návštěvníci s handicapem

Astronomické a kosmonautické weby a návštěvníci s handicapem

Logo: Astronomie a kosmonautika bez bariér
Autor: Petr Sobotka

V říjnu 2020 vznikla v rámci České astronomické společnosti Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku. Mám tu čest být jejím členem jako zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Tato pracovní skupina usiluje o bezbariérovou popularizaci astronomie a kosmonautiky i mezi lidmi, kteří mají kvůli zdravotnímu handicapu ztížený přístup k informacím. Jedním z cílů skupiny je i dobrá přístupnost webů a online informací, tedy jejich bezbariérovost a dobrá použitelnost i pro návštěvníky s handicapem. Níže najdete odpovědi na některé základní otázky k přístupnosti.

Proč by se tvůrci astronomických a kosmonautických webů měli zabývat jejich přístupností?

Dovolím si osobní příklad. Před více než třiceti lety jsem jako kluk, který velmi špatně viděl, se silnou lupou hltal knížky Jiřího Grygara, Karla Pacnera, Stephena Hawkinga či Stevena Weinberga a z kazeťáku jsem poslouchal sci-fi příběhy A. C. Clarka načtené speciálně pro zrakově postižené.

V současnosti jsem již prakticky nevidomý, papírové knihy tedy nečtu a knihy z kazet samozřejmě také neposlouchám, ale díky počítači a chytrému mobilu se čtecím a zvětšovacím softwarem mohu plnohodnotně pracovat na internetu. Novinky z astronomie a kosmonautiky mě stále zajímají a primárním zdrojem informací z této oblasti je pro mě právě internet. S rodinou chci čas od času také vyrazit na nějakou akci pořádanou pražským planetáriem či jinou institucí a informace samozřejmě opět čerpám z internetu.

Abych se ale prostřednictvím odečítacího programu dostal ke všem informacím, které na webu jsou, nesmí mi daný web klást do cesty zbytečné překážky. Právě odstraňováním těchto překážek se obor přístupnosti zabývá.

Bude-li tedy váš astronomický či kosmonautický web přístupný, umožníte tak jeho využívání mnoha novým návštěvníkům, kteří by jinak neměli šanci se na něj dostat.

Kolika lidem dobrá přístupnost webu pomůže?

Lidí s těžkým zrakovým postižením, jako jsem já, je u nás cca 80 tisíc. Dobrou přístupnost webu ocení ale i další skupiny uživatelů. Dostatečně kontrastní a dobře čitelný design je důležitý pro mnoho lidí v seniorském věku se slabším zrakem, přiměřená velikost ovládacích prvků a možnost obsluhy myší i klávesnicí může být důležitá pro návštěvníky s motorickými problémy, přehledné a konzistentní prostředí ocení lidé s kognitivními poruchami nebo méně technicky zdatní uživatelé, a tak by se dalo pokračovat dalšími pozitivními přínosy dobré přístupnosti.

Přístupný web má přímý přínos pro řádově stovky tisíc lidí v ČR a nepřímé benefity i pro všechny ostatní návštěvníky.

Jaké důležité zásady pro dobrou přístupnost je třeba dodržovat?

Body níže nejsou vyčerpávajícím výčtem zásad pro dobrou přístupnost, patří ale k tomu, co se v souvislosti s přístupností řeší nejčastěji.

  • Konzistentní ovládání a navigace: Web by měl mít na všech svých stránkách jednotné rozložení a jednotný způsob navigace a ovládání (stále stejné navigační prvky na stále stejných místech).
  • Dostatečná velikost: Odkazy, tlačítka a další prvky webu by měly být dostatečně velké a s dostatečnou vzdáleností od sebe. To pomůže hůře vidícím a též lidem s horší motorikou zvlášť při práci na malém displeji v rozpoznání a používání takových prvků. Měla by být volena též dostatečná výchozí velikost textu a web by měl respektovat velikost zobrazení nastavenou uživatelem v prohlížeči.
  • Dostatečný kontrast: Barvy webu by měly být voleny s ohledem na dostatečný kontrast textu vůči pozadí, aby vše bylo dobře čitelné nejen pro slabozraké, ale třeba i pro ty, kteří zrovna mají méně kvalitní displej přesvícený sluncem atp.
  • Responsivita: Web by se měl přizpůsobovat velikosti displeje, aby se předešlo nutnosti neustálého horizontálního rolování na menších zařízeních.
  • Dobré sémantické značení: Zejména pro zrakově postižené uživatele pracující s odečítači je důležité, aby v HTML kódu byly dobře vyznačeny nadpisy, oblasti stránek, popisky formulářových prvků atd.
  • Ovladatelnost z klávesnice: Všechny funkční prvky webu by měly být dostupné a ovladatelné z klávesnice. U standardních HTML prvků je toto zajištěno na straně prohlížeče, ale při vývoji vlastních interaktivních prvků je třeba na obsluhu z klávesnice myslet.
  • Textové alternativy grafických prvků: Grafické prvky, které mají nějakou funkci nebo nesou nějakou informaci (nikoli dekorativní grafika), by v HTML kódu měly mít definované textové popisky. To pomůže nejen nevidomým, kterým čte textové popisky grafiky jejich hlasová čtečka, ale např. i vyhledávačům indexujícím obrázky.

Jak se v praxi může projevit nedodržení nějaké z těchto zásad?

Opět si dovolím jeden osobní příklad. Často mě upoutá anotace nějaké z epizod jednoho video seriálu o dění okolo Elona Muska a Space X. Grafické tlačítko Play ve video přehrávači na daném webu není ale v kódu stránky vyznačeno příslušnou HTML značkou pro tlačítko a nemá definovaný příslušný atribut s textovým popiskem. Proto mám vždycky velké potíže tlačítko s hlasovou čtečkou najít a stisknout je, abych si mohl video poslechnout. Problém s takovým prvkem mohou mít třeba i lidé, kteří kvůli motorickým problémům nemohou pracovat s myší a tlačítko pro přehrávání by potřebovali aktivovat z klávesnice.

Všechna videa na serveru s tímto přehrávačem tak přicházejí o určitou část potenciálních diváků a oni diváci přicházejí o informace z kosmonautiky, které by je zajímaly.  Z hlediska vývojáře přehrávače by řešení takového problému mohlo představovat jen drobnou úpravu kódu.

Existují nějaká doporučení a metodiky pro tvorbu přístupného webu?

  • WCAG 2.1 (Web Content Accessibility Guidelines): Jde o mezinárodní standard vytvoření konsorciem W3C. Obsahuje soubor zásad pro zajištění přístupnosti, které jsou rozděleny do tří úrovní podle jejich důležitosti. Doporučení WCAG jsou poměrně rozsáhlá a obecná, existuje k nim ale mnoho doprovodných materiálů, které vysvětlují jejich uplatnění přímo v praxi.
  • Understanding accessibility requirements – gov.uk: Informace o přístupnosti britského veřejného sektoru jsou přehledné a srozumitelně formulované. Zákonný rámec pro přístupnost veřejného sektoru a též příspěvkových organizací je u nás velmi podobný, z britských informačních zdrojů tedy můžeme čerpat i my.

Kam se obrátit o radu či další informace při řešení přístupnosti?

  • Nesmir.cz: Pokud byste chtěli zajistit přístupnost vašeho webu a nevíte úplně kudy do toho nebo máte nějaké konkrétní otázky či témata k řešení, můžete se obrátit na naši odbornou skupinu prostřednictvím kontaktu na webu Nesmir.cz.
  • Tyflokabinet.cz: Ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých se přístupností systematicky zabývá oddělení Tyflokabinet. Mě a moje kolegy z Tyflokabinetu můžete kontaktovat prostřednictvím webu Tyflokabinet.cz.

 

 




O autorovi

Jan Šnyrych

SONS ČR, z. s., Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku při ČAS

Štítky: Bez bariér


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »