Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické a kosmonautické weby a návštěvníci s handicapem

Astronomické a kosmonautické weby a návštěvníci s handicapem

Logo: Astronomie a kosmonautika bez bariér
Autor: Petr Sobotka

V říjnu 2020 vznikla v rámci České astronomické společnosti Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku. Mám tu čest být jejím členem jako zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Tato pracovní skupina usiluje o bezbariérovou popularizaci astronomie a kosmonautiky i mezi lidmi, kteří mají kvůli zdravotnímu handicapu ztížený přístup k informacím. Jedním z cílů skupiny je i dobrá přístupnost webů a online informací, tedy jejich bezbariérovost a dobrá použitelnost i pro návštěvníky s handicapem. Níže najdete odpovědi na některé základní otázky k přístupnosti.

Proč by se tvůrci astronomických a kosmonautických webů měli zabývat jejich přístupností?

Dovolím si osobní příklad. Před více než třiceti lety jsem jako kluk, který velmi špatně viděl, se silnou lupou hltal knížky Jiřího Grygara, Karla Pacnera, Stephena Hawkinga či Stevena Weinberga a z kazeťáku jsem poslouchal sci-fi příběhy A. C. Clarka načtené speciálně pro zrakově postižené.

V současnosti jsem již prakticky nevidomý, papírové knihy tedy nečtu a knihy z kazet samozřejmě také neposlouchám, ale díky počítači a chytrému mobilu se čtecím a zvětšovacím softwarem mohu plnohodnotně pracovat na internetu. Novinky z astronomie a kosmonautiky mě stále zajímají a primárním zdrojem informací z této oblasti je pro mě právě internet. S rodinou chci čas od času také vyrazit na nějakou akci pořádanou pražským planetáriem či jinou institucí a informace samozřejmě opět čerpám z internetu.

Abych se ale prostřednictvím odečítacího programu dostal ke všem informacím, které na webu jsou, nesmí mi daný web klást do cesty zbytečné překážky. Právě odstraňováním těchto překážek se obor přístupnosti zabývá.

Bude-li tedy váš astronomický či kosmonautický web přístupný, umožníte tak jeho využívání mnoha novým návštěvníkům, kteří by jinak neměli šanci se na něj dostat.

Kolika lidem dobrá přístupnost webu pomůže?

Lidí s těžkým zrakovým postižením, jako jsem já, je u nás cca 80 tisíc. Dobrou přístupnost webu ocení ale i další skupiny uživatelů. Dostatečně kontrastní a dobře čitelný design je důležitý pro mnoho lidí v seniorském věku se slabším zrakem, přiměřená velikost ovládacích prvků a možnost obsluhy myší i klávesnicí může být důležitá pro návštěvníky s motorickými problémy, přehledné a konzistentní prostředí ocení lidé s kognitivními poruchami nebo méně technicky zdatní uživatelé, a tak by se dalo pokračovat dalšími pozitivními přínosy dobré přístupnosti.

Přístupný web má přímý přínos pro řádově stovky tisíc lidí v ČR a nepřímé benefity i pro všechny ostatní návštěvníky.

Jaké důležité zásady pro dobrou přístupnost je třeba dodržovat?

Body níže nejsou vyčerpávajícím výčtem zásad pro dobrou přístupnost, patří ale k tomu, co se v souvislosti s přístupností řeší nejčastěji.

  • Konzistentní ovládání a navigace: Web by měl mít na všech svých stránkách jednotné rozložení a jednotný způsob navigace a ovládání (stále stejné navigační prvky na stále stejných místech).
  • Dostatečná velikost: Odkazy, tlačítka a další prvky webu by měly být dostatečně velké a s dostatečnou vzdáleností od sebe. To pomůže hůře vidícím a též lidem s horší motorikou zvlášť při práci na malém displeji v rozpoznání a používání takových prvků. Měla by být volena též dostatečná výchozí velikost textu a web by měl respektovat velikost zobrazení nastavenou uživatelem v prohlížeči.
  • Dostatečný kontrast: Barvy webu by měly být voleny s ohledem na dostatečný kontrast textu vůči pozadí, aby vše bylo dobře čitelné nejen pro slabozraké, ale třeba i pro ty, kteří zrovna mají méně kvalitní displej přesvícený sluncem atp.
  • Responsivita: Web by se měl přizpůsobovat velikosti displeje, aby se předešlo nutnosti neustálého horizontálního rolování na menších zařízeních.
  • Dobré sémantické značení: Zejména pro zrakově postižené uživatele pracující s odečítači je důležité, aby v HTML kódu byly dobře vyznačeny nadpisy, oblasti stránek, popisky formulářových prvků atd.
  • Ovladatelnost z klávesnice: Všechny funkční prvky webu by měly být dostupné a ovladatelné z klávesnice. U standardních HTML prvků je toto zajištěno na straně prohlížeče, ale při vývoji vlastních interaktivních prvků je třeba na obsluhu z klávesnice myslet.
  • Textové alternativy grafických prvků: Grafické prvky, které mají nějakou funkci nebo nesou nějakou informaci (nikoli dekorativní grafika), by v HTML kódu měly mít definované textové popisky. To pomůže nejen nevidomým, kterým čte textové popisky grafiky jejich hlasová čtečka, ale např. i vyhledávačům indexujícím obrázky.

Jak se v praxi může projevit nedodržení nějaké z těchto zásad?

Opět si dovolím jeden osobní příklad. Často mě upoutá anotace nějaké z epizod jednoho video seriálu o dění okolo Elona Muska a Space X. Grafické tlačítko Play ve video přehrávači na daném webu není ale v kódu stránky vyznačeno příslušnou HTML značkou pro tlačítko a nemá definovaný příslušný atribut s textovým popiskem. Proto mám vždycky velké potíže tlačítko s hlasovou čtečkou najít a stisknout je, abych si mohl video poslechnout. Problém s takovým prvkem mohou mít třeba i lidé, kteří kvůli motorickým problémům nemohou pracovat s myší a tlačítko pro přehrávání by potřebovali aktivovat z klávesnice.

Všechna videa na serveru s tímto přehrávačem tak přicházejí o určitou část potenciálních diváků a oni diváci přicházejí o informace z kosmonautiky, které by je zajímaly.  Z hlediska vývojáře přehrávače by řešení takového problému mohlo představovat jen drobnou úpravu kódu.

Existují nějaká doporučení a metodiky pro tvorbu přístupného webu?

  • WCAG 2.1 (Web Content Accessibility Guidelines): Jde o mezinárodní standard vytvoření konsorciem W3C. Obsahuje soubor zásad pro zajištění přístupnosti, které jsou rozděleny do tří úrovní podle jejich důležitosti. Doporučení WCAG jsou poměrně rozsáhlá a obecná, existuje k nim ale mnoho doprovodných materiálů, které vysvětlují jejich uplatnění přímo v praxi.
  • Understanding accessibility requirements – gov.uk: Informace o přístupnosti britského veřejného sektoru jsou přehledné a srozumitelně formulované. Zákonný rámec pro přístupnost veřejného sektoru a též příspěvkových organizací je u nás velmi podobný, z britských informačních zdrojů tedy můžeme čerpat i my.

Kam se obrátit o radu či další informace při řešení přístupnosti?

  • Nesmir.cz: Pokud byste chtěli zajistit přístupnost vašeho webu a nevíte úplně kudy do toho nebo máte nějaké konkrétní otázky či témata k řešení, můžete se obrátit na naši odbornou skupinu prostřednictvím kontaktu na webu Nesmir.cz.
  • Tyflokabinet.cz: Ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých se přístupností systematicky zabývá oddělení Tyflokabinet. Mě a moje kolegy z Tyflokabinetu můžete kontaktovat prostřednictvím webu Tyflokabinet.cz.

 

 




O autorovi

Jan Šnyrych

SONS ČR, z. s., Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku při ČAS

Štítky: Bez bariér


20. vesmírný týden 2021

20. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »