Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.04 - M106

ČAM 2010.04 - M106

ČAM 2010.04: M106 (icon)
ČAM 2010.04: M106 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2010 obdržel snímek "M 106", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.

Velmi nádherná. Jasné jádro se slabými mléčnými rameny, severním předcházejícím a jižním následujícím. 15' dlouhá a k jihu přecházející ve velmi slabé mlhavé prodloužení. Jádro není kruhové (William Herschel). Velmi brilantní, velmi velká, velmi výrazně protažena v pozičním úhlu 0 stupňů, náhle se velmi zjasňující směrem ke středu, kde je jádro (John Louis Emil Dreyer). Velmi jasná, velmi velká, velmi náhle se prudce zjasňující směrem ke středu k oválnému jádru (John Herschel).

Tak toto jsou zápisky pozorovatelů slavných jmen, kteří si takto do svých deníků poznamenali zjev jasné mlhoviny, kterou pozorovali v souhvězdí Honících psů. Ten nejslavnější, protože byl první objevový, pochází od Pierra Méchaina. Praví se v něm: "V červenci 1781 jsem nalezl další mlhovinu poblíž Velké Medvědice nedaleko hvězdy č. 3 Honících psů a 1 stupeň jižněji. Odhaduji rektascenzi 181 stupňů a 40 minut a severní deklinaci okolo 49 stupňů. Brzy zjistím přesnější souřadnice".

Dnes již naštěstí nejsme odkázáni na podobné popisy ani na více či méně subjektivní kresby byť zdatných kreslířů a pozorovatelů. Tuto spirální galaxii s příčkou, kterou Charles Messier zařadil do svého slavného katalogu pod číslem 106, fotografují astronomové po celém světě. Její jasné jádro, které upoutalo všechny pozorovatele, je tak pod trvalým dohledem.

A právem si tuto pozornost zaslouží. Galaxie patří totiž do skupiny Seyfertových galaxií, vyznačujících se pádem obrovského množství zářícího plynu do masivní černé díry v jejím středu. Není pak divu, že září nejen ve viditelném světle, ale velmi silně se projevuje i ve světle rentgenovém i na radiových vlnách. Kromě spirálních ramen obklopujících jádro nalézáme na detailních snímcích i tenké a dlouhé výtrysky. Ve spirálních ramenech svítí namodralé uzlíky mladých hvězdokup masivních hvězd, stejně jako načervenalé pracho-plynné hvězdné porodnice.

Galaxie M 106, nebo také NGC 4258, je jednou z nejbližších Seyfertových galaxií, nacházející se ve vzdálenosti necelých 25 miliónů světelných let. Její průměr se odhaduje na 30 tisíc světelných let a na obloze ji spatříme jako objekt 8. hvězdné velikosti s úhlovým průměrem dosahujícím necelé poloviny průměru Měsíce. Je tak spatřitelná i menším dalekohledem. Její krásu však nejlépe vystihne fotografie.

Na jednu z nich se můžeme nyní podívat díky českému astrofotografovi Martinu Myslivcovi, který na ni zaměřil svůj dalekohled a získaný snímek poslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce pořádané Českou astronomickou společností. Jeho snímek zaujal nejen množstvím detailů, přesným zaostřením a dokonalou expozicí, ale i pečlivým zpracováním, které dalo vyniknout nejenom galaxii M 106, ale jsou zde vidět i další slabší galaxie. Doufáme, že podobně zaujme i ostatní obdivovatele krás noční oblohy, odborníky a laiky. K snímku a vítězství nám tak zbývá již jen autorovi pogratulovat.

Autor snímku

Ing. Martin Myslivec, Hradec Králové, 37 let

Technické údaje a postup

Optika: Newton 185/610, Televue Paracorr
Montáž: Modifikovaná EQ6
Kamera: prototyp CCD kamery G2-8300, Moravské přístroje
Pointace: TVGuider na refraktoru Borg 77ED
Místo: Zubří, sraz "9. MHV jaro 2010"
Datum: 16. 4. 2010, začátek ve 23:28 SELČ
Postup: Snímáno pomocí SW Maxim DL. Luminance 11x10min bez binningu. R,G a B kanály 9x10min, bin 2x2 přes sadu filtrů Astronomik. V témže SW provedena kalibrace (DF pro L i RGB, Flatfield pro každý kanál, korekce FF o jeho DF). Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální složení výsledného snímku z LRGB složek a doladění barevného podání snímku v Adobe Photoshopu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »