Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM březen 2015: Jupiter se třemi měsíci

ČAM březen 2015: Jupiter se třemi měsíci

Jupiter se třemi měsíci.
Autor: Karel Sandler.

... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.

A právě na tuto planetu zaměřil svůj fotografický dalekohled vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Karel Sandler. Obří planeta však nebyla jeho úplně hlavním cílem. I když na svém snímku vykreslil bouřlivou atmosféru královské planety i s pověstnou bouří zvanou Rudá skvrna, my zaměříme pozornost mimo vlastní planetu.

… Záletný nejvyšší bůh Zeus se zamiloval do kněžky Íó a před svou žárlivou manželkou Hérou ji skryl v podobě krávy. Ovšem Héra zjistila, jak se věci mají a Dia přemluvila, aby jí krávu daroval … Tak se také jmenuje jeden ze zobrazených měsíců planety – Íó. Je vulkanicky velmi aktivní. Je na něm řada neustále aktivních sopek. Vybuchují a vyvrhují magma do vesmíru do vzdálenosti více než 300 kilometrů.

… Dcera týrského krále Agénora byla tak krásná, že se do ní zahleděl sám Zeus. Aby oklamal jak svou manželku Héru, tak krásnou Európu, proměnil se v býka a svou lásku přes moře unesl … Nám nyní měsíc Európa připadá jak z pohádky o ledovém království. Astronomové zde pak doufají pod ledovým příkrovem v hlubinném oceánu slané vody nalézt stopy mimozemského života.

… Callistó, dcera arkadského krále Lykáóna, nejkrásnější dívka v království, byla členkou družiny bohyně lovu Artemis. Počala s hromovládným Diem dítě, za což ji Héra za trest proměnila v medvědici … Ano, i třetí ze zobrazených měsíců představuje Diovu, či Jupiterovu milenku. Spolu s ostatní více než šedesátkou dnes pojmenovaných souputníků okolo této planety, snad i proto, aby měsíce potěšily oči astronomů.

Nás však potěšil i autor snímku, neboť nám přinesl pohled na tři ze čtyř nejznámějších, Galileovských měsíců Jupiterových, jak je obyčejně v dalekohledech hvězdáren nevidíme. Ukázal nám totiž nejen jejich polohu, ale hlavně i některé útvary na jejich povrchu. I když nám vulkány na Íó či praskliny na Európě na snímku pořízeném ze Země zůstávají skryty, představuje tato fotografie velmi krásný pohled do obrovské Jupiterovy rodiny. Zároveň je snímek krásnou ukázkou umění českých a slovenských amatérských astrofotografů, směle konkurujících snímkům zahraničním. Nejen za porotu soutěže, ale jistě i za Českou astronomickou společnost, která soutěž provozuje, děkujeme Karlu Sandlerovi za zaslání snímku a přejeme mnoho podobných astronomických úlovků.

Technické údaje a postup

Místo pořízení: Praha
Datum pořízení: 27. 2. 2015
Optika: Celestron C11, Baader VIP Barlow
Montáž: AZEQ6-GT
Snímač: ASI120MM-S
Zpracování: Snímek je složen z vybraných expozic dvanácti videí 6000x10 msec, čtyři pro každou barvu. Po výběru a složení programem AutoStakkert následovala derotace Jupiterova povrchu a složení na barvený snímek programem WinJupos. Pro konečnou úpravu jsem použil PhotoShop. Registraci, složení a doostření měsíců umožnil program Iris.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce, Galileovy měsíce, ČAM, Jupiter


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »