Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM červen 2015: Hlava Štíra

ČAM červen 2015: Hlava Štíra

Hlava Štíra (M4, Antares, Rho Ophiuchi, IC4592)
Autor: Evžen Brunner

Tématem červnové vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, je Štír. Ne ovšem ten pozemský, pobíhající třeba v kamenitých pouštích Maroka. Jedná se o Štíra s velkým „Š“, kterého nalezneme zejména nyní na počátku léta nad obzorem po západu Slunce.

Toto souhvězdí představuje legendárního představitele těchto klepítkatců, tedy štíra, kterého poslala bohyně Artemis na bájného lovce Oriona poté, co na ni zaútočil. Jiná pověst praví, že je to štír, kterého poslala matka Země na Oriona poté, co prohlásil, že vybije všechna nadpřirozená zvířata. Kde je pravda nevíme, ovšem faktem je, že ve chvíli, kdy se Orion sklání k západu, objevuje se na druhé straně oblohy Štír v sisyfovské snaze jej dohnat.

Evžen Brunner, autor vítězné fotografie, pořídil portrét jedné z nejzajímavějších oblastí souhvězdí, jeho hlavy. Snímku téměř rovným dílem vévodí několik astronomicky úchvatných objektů. Nejjasnější hvězda souhvězdí s krásným jménem Antares se ztrácí v mlhovině vytvořené jejím vlastním vyvrženým materiálem. Načervenalá barva této hvězdě dala dokonce i jméno, připomínající podobně zbarveného Arese, jak říkali staří Řekové Marsu. Antares se již pozvolna blíží ke konci svého aktivního života. Během několika stovek tisíc let vybuchne jako supernova. Již nyní je ve fázi červeného obra a jeho rozměr je vskutku úctyhodný. Umístěn na pozici našeho Slunce by se i planeta Mars pohybovala poměrně hluboko v jeho řídkém tělese.

Nedaleko spatříme i dvě kulové hvězdokupy. Jasnější z nich, označena katalogovým číslem M4, je na hranici viditelnosti pouhým okem. Jedná se o druhou zatím známou nejbližší kulovou hvězdokupu od naší Země. Leží ve vzdálenosti asi 7000 světelných roků. To ji však nemusí mrzet, neboť její sokyně byla objevena až v roce 2007. Má označení BR 1767 a je velmi drobná, chudá na hvězdy a ve viditelném světle prakticky nepozorovatelná. Na hvězdokupu samotnou se díváme skrze jedno ze spirálních ramen naší Galaxie. V blízkosti M4 se nachází další, ovšem mnohem slabší kulová hvězdokupa - NGC 6144. I tu na snímku spatříme.

Obrázek nás však jakoby zázrakem přenese i do sousedního souhvězdí Hadonoše. Vícenásobnou hvězdu Rho Hadonoše nalezneme v namodralém pláštíku ukrytu v obřím komplexu mlhovin. Nachází se asi 400 světelných roků od Země a je složena ze čtyř hvězd. Ty nejjasnější z nich jsou od sebe vzdáleny asi 400 astronomických jednotek a obíhají kolem společného těžiště jednou za 2000 let.

Ještě něco však dodává barevnému komplexu mlhovin další, skoro umělecký rozměr. Mohutné pásy temných mlhovin sice téměř dokonale ukrývají svět za nimi, vyvolávají však tajemnou představu o světech, které jako Alenka musíme objevit na své cestě do „říše divů“.

Děkujeme tak tvůrci vítězné fotografie Evženu Brunnerovi za překrásnou exkurzi do tajemného světa dokonce i nepříliš vzdáleného vesmíru naší Galaxie. Snad již jen přání více jasných temných nocí a více podobných fotografií.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Blesfontein, Jižní Afrika

Datum pořízení: 12. 5. 2015, 22:45

Optika: Zeiss APO Sonnar 135/2, F/2@135 mm

Montáž: Skywatcher Star Adventurer

Snímač: Canon EOS 5D mod.

Zpracování: 30x1 min. při světelnosti F/2 v době, kdy objekt je vysoko, dokáže posbírat docela dost fotonů. Kompletní výbava zapůjčena Pavlem Vabrouškem a Markem Streicherem. Zpracováno v PixInSight.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »