Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Prosinec 2012: NGC 7497 a MBM 54

ČAM Prosinec 2012: NGC 7497 a MBM 54

ČAM 2012.12 Autor: Libor Richter
ČAM 2012.12
Autor: Libor Richter
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2012 obdržel snímek „NGC 7497 a MBM 54“, jehož autorem je Libor Richter

Již si pomalu začínáme zvykat na záplavu barevných snímků, které na nás skrze internet chrlí obří teleskopy, ať již se nacházejí na oběžné dráze, vysokohorských observatořích či na ostrovech ztracených uprostřed oceánu.

O to více nás však zaujme snímek vesmírných dálek, pořízený malým teleskopem kdesi v Čechách či na Slovensku. Takovým, který se vejde do kufru osobního automobilu, takovým, jakým pořídil v listopadu 2012 český astrofotograf Libor Richter snímek galaxie NGC 7497.

Galaxie, nesoucí pořadové číslo 7497 v katalogu NGC, byť leží v úctyhodné vzdálenosti 60 miliónů světelných let, není však ústředním motivem obrazu. Tím hlavním jsou takzvané „galaktické cirry vysokých šířek“. Za tímto tajemným názvem se skrývají difúzní molekulová a prachová mračna ozařovaná ultrafialovým světlem velmi horkých hvězd. Vzdálená méně než 1000 světelných let, nacházejí se v naší domovské Galaxii, ovšem poněkud výše nad galaktickou rovinou, než je pro klasické mračno typické. Ovšem i takovéto, téměř duchové objekty, mají své jméno, či alespoň označení v příslušném katalogu. Mlhovina, kterou zobrazuje snímek Libora Richtera, se jmenuje MBM 54.

Spirální galaxii NGC 7497 nalezneme v souhvězdí Pegase. Na její spatření se však budeme muset vybavit dalekohledem většího průměru. Její jasnost totiž dosahuje 12,3 magnitudy. Objevil ji 15. října 1784 William Herschel. Právě jeho pozorování galaxií a mlhovin, spolu s katalogy jeho syna Jiřího, se staly základem pro již zmiňovaný katalog NGC (New General Catalogue), vydaný J. E. Dreyerem v roce 1888.

Ani to ovšem není vše, co můžeme na snímku spatřit. Při pozorném pohledu zjistíme, že některé „hvězdy“ jsou poněkud „rozmazané“. Při pohledu ještě důkladnějším zpozorujeme, že ve skutečnosti nehledíme na hvězdy naší Galaxie, ale na vesmírné ostrovy – vzdálené galaxie, nacházející se stovky miliónů světelných let od nás.

Celé pole snímku, zachycující oblast nebe, kterou by pokryly 3 měsíční úplňky, se nalézá v oblasti chudé na jasné objekty. Pozorovatelé oblohy Pegase většinou odbudou mezi zuby pronesenou poznámkou o nezajímavém souhvězdí, aby rychle otočili dalekohledem k jasným galaxiím v Andromedě či Trojúhelníku. Mají pravdu, běžný dalekohled zde nemá mnoho šancí, ovšem moderní fotografický teleskop v rukou zkušeného astrofotografa ukáže i v těchto místech nebes skutečné zázraky přírody. A jedním z takových je i astronom Libor Richter. Jeho snímek jistě právem zvítězil v prosincovém kole „České astrofotografie měsíce“, soutěže pod patronací České astronomické společnosti. A zaslouženě se mu dostává nejen tohoto ocenění, ale i poděkování poroty ČAM a jistě i poděkování a obdivu všech příznivců astronomie.

Autor snímku

Libor Richter

Technické údaje a postup:

Místo: Tuchořice
Datum: listopad 2012
Přístroj: Newton 200/800, NEQ 6, Canon 40 Da
Postup: Kalibrace Image plus, složení v Registaru, finální doladění Image plus a Photoshop. Za měsíc listopad bylo nasnímáno 7,5 hodin dat.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: NGC 7497, ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »