Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Prosinec 2012: NGC 7497 a MBM 54

ČAM Prosinec 2012: NGC 7497 a MBM 54

ČAM 2012.12 Autor: Libor Richter
ČAM 2012.12
Autor: Libor Richter
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2012 obdržel snímek „NGC 7497 a MBM 54“, jehož autorem je Libor Richter

Již si pomalu začínáme zvykat na záplavu barevných snímků, které na nás skrze internet chrlí obří teleskopy, ať již se nacházejí na oběžné dráze, vysokohorských observatořích či na ostrovech ztracených uprostřed oceánu.

O to více nás však zaujme snímek vesmírných dálek, pořízený malým teleskopem kdesi v Čechách či na Slovensku. Takovým, který se vejde do kufru osobního automobilu, takovým, jakým pořídil v listopadu 2012 český astrofotograf Libor Richter snímek galaxie NGC 7497.

Galaxie, nesoucí pořadové číslo 7497 v katalogu NGC, byť leží v úctyhodné vzdálenosti 60 miliónů světelných let, není však ústředním motivem obrazu. Tím hlavním jsou takzvané „galaktické cirry vysokých šířek“. Za tímto tajemným názvem se skrývají difúzní molekulová a prachová mračna ozařovaná ultrafialovým světlem velmi horkých hvězd. Vzdálená méně než 1000 světelných let, nacházejí se v naší domovské Galaxii, ovšem poněkud výše nad galaktickou rovinou, než je pro klasické mračno typické. Ovšem i takovéto, téměř duchové objekty, mají své jméno, či alespoň označení v příslušném katalogu. Mlhovina, kterou zobrazuje snímek Libora Richtera, se jmenuje MBM 54.

Spirální galaxii NGC 7497 nalezneme v souhvězdí Pegase. Na její spatření se však budeme muset vybavit dalekohledem většího průměru. Její jasnost totiž dosahuje 12,3 magnitudy. Objevil ji 15. října 1784 William Herschel. Právě jeho pozorování galaxií a mlhovin, spolu s katalogy jeho syna Jiřího, se staly základem pro již zmiňovaný katalog NGC (New General Catalogue), vydaný J. E. Dreyerem v roce 1888.

Ani to ovšem není vše, co můžeme na snímku spatřit. Při pozorném pohledu zjistíme, že některé „hvězdy“ jsou poněkud „rozmazané“. Při pohledu ještě důkladnějším zpozorujeme, že ve skutečnosti nehledíme na hvězdy naší Galaxie, ale na vesmírné ostrovy – vzdálené galaxie, nacházející se stovky miliónů světelných let od nás.

Celé pole snímku, zachycující oblast nebe, kterou by pokryly 3 měsíční úplňky, se nalézá v oblasti chudé na jasné objekty. Pozorovatelé oblohy Pegase většinou odbudou mezi zuby pronesenou poznámkou o nezajímavém souhvězdí, aby rychle otočili dalekohledem k jasným galaxiím v Andromedě či Trojúhelníku. Mají pravdu, běžný dalekohled zde nemá mnoho šancí, ovšem moderní fotografický teleskop v rukou zkušeného astrofotografa ukáže i v těchto místech nebes skutečné zázraky přírody. A jedním z takových je i astronom Libor Richter. Jeho snímek jistě právem zvítězil v prosincovém kole „České astrofotografie měsíce“, soutěže pod patronací České astronomické společnosti. A zaslouženě se mu dostává nejen tohoto ocenění, ale i poděkování poroty ČAM a jistě i poděkování a obdivu všech příznivců astronomie.

Autor snímku

Libor Richter

Technické údaje a postup:

Místo: Tuchořice
Datum: listopad 2012
Přístroj: Newton 200/800, NEQ 6, Canon 40 Da
Postup: Kalibrace Image plus, složení v Registaru, finální doladění Image plus a Photoshop. Za měsíc listopad bylo nasnímáno 7,5 hodin dat.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: NGC 7497, ČAM


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »