Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Únor 2015: Mars, Venuše a Měsíc nad kopulí Městské hvězdárny ve Slaném

ČAM Únor 2015: Mars, Venuše a Měsíc nad kopulí Městské hvězdárny ve Slaném

Mars, Venuše a Měsíc nad kopulí Městské hvězdárny ve Slaném
Autor: Jaroslav Trnka

 Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2015 získal snímek Jaroslava Trnky „Planetární rendez-vous nad hvězdárnou“. Bloudivé hvězdy vždy dráždily mysl našich předků. Aby také ne. Vždyť se jim ztrácela ta úžasná jistota neměnného. Každý to vyřešil po svém. 

Někdo začal z pohybů planet, těch bludných tuláků, předpovídat budoucnost, někdo začal jejich cesty předpovídat. Jiný se na ně jen díval a někdo je začal fotografovat. Další k nim poslal sondu a ještě další studovali získané snímky. Každý něco, podle svého. A co na to bloudivé hvězdy?

Bloudivé hvězdy, které my známe jako planety, na to asi nic. Možná je jim to jedno, možná je to nezajímá anebo … Vždyť nás stále svými nebeskými scenériemi uvádějí v úžas a probouzí v nás stále stejnou otázku – je to vůbec možné?

Planeta Venuše, pojmenována Římany po jejich bohyni krásy a lásky, se nám ukazuje ve svém velkém jasu poměrně často. To ostatně bohyně, navíc krásné, asi dělají a dělat budou. Venuše má však až mnoho výsad. Je to jediná planeta, která je pojmenována po ženě, byť bohyni. Ze všech Slunce obíhajících známých planet má nejmenší excentricitu, pouze 0,007. Obíhá tedy Slunce téměř přesně po kružnici. Po Slunci a Měsíci bývá nejjasnějším objektem na obloze, který můžeme pozorovat. Aby toho snad nebylo málo - rotuje  kolem  své  osy  ze  všech  planet  Sluneční soustavy nejpomaleji a to v intervalu jednou za 243,16 dne. Má navíc pomalou zpětnou rotaci, což znamená, že rotuje od východu k západu, namísto od západu k východu jako většina ostatních planet. Důvod toho, proč je tomu tak, není znám. Předpokládá se však, že se jedná o následek slapového působení její velmi hmotné atmosféry. No a navíc je rotace Venuše na její oběžné dráze synchronizovaná tak, že v době nejbližšího přiblížení k Zemi se k ní otáčí stále stejnou stranou. Tak to by už asi stačilo. Proč ale tolik pozornosti věnujeme této planetě, kterou též známe jako Jitřenku či naopak Večernici?

Důvod, proč je tomu tak, je v tomto případě velmi jednoduchý. Po Měsíci a svitu z nitra kopule je to ten nejjasnější objekt na snímku Jaroslava Trnky ze Slaného, který zachytil nejen těsné přiblížení večernice s planetou Mars, ale i „popelavým svitem“ ozdobený Měsíc. Na snímku, který zvítězil v únorovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce pořádané Českou astronomickou společností, se objevuje i tajemné zákulisí hlavní kopule Městské hvězdárny ve Slaném.

Pomiňme nyní slaběji viditelnou, byť důležitou planetu Mars, nacházející se poněkud výše nad obrazem jasné Venuše, ale ocitujme si slova průkopníka astronomických pozorování nebes, renesančního vědce Galilea Galilei, které napsal ve svém spisku Hvězdný posel: „Když je Luna krátce před nebo po novoluní, nedaleko od Slunce, předvádí se našim pohledům nejen část zdobená svítícími růžky, ale i slabounké a přesto viditelné okraje tmavé části odvrácené od Slunce, které se vydělují od tmavšího pozadí samotného etéru.“ Pravou podstatu tohoto zvláštního a neobyčejně půvabného jevu, který vidíme i na našem snímku, odhalil až známý renesanční všeuměl Leonardo da Vinci počátkem šestnáctého století. Správně se domníval, že se jedná o sluneční světlo odražené Zemí. K jeho škodě však bylo toto vysvětlení publikováno v rukopisech, které vyšly o téměř tři století později, v roce 1797. Často je proto jako první učenec, který rozluštil tajemství popelavého svitu, uváděn astronom Johannes Kepler, jenž stejnou teorii publikoval v roce 1604.

Nic z toho však již nezmění fakt, že tuto kouzelnou scenérii zachytil astrofotograf Jaroslav Trnka, že ji zachytil  poměrně  jednoduchým  fotoaparátem,  že svou fotografii poslal do soutěže ČAM,  že vyhrál a hlavně, že nejen nás tímto snímkem potěšil. Děkujeme za zážitek a k vítězství gratulujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »