Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2020: Velká kometa roku 2020

ČAM za červenec 2020: Velká kometa roku 2020

Velká kometa roku 2020
Autor: Václav Paveza

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na kterékoliv straně válečného pole či královského jednacího stolu. Ovšem není to tak dávno, dokonce tehdy již jezdily po Zemi automobily, poplašil Evropu návrat Halleyovy komety a vyděšení novináři, kteří varovali před udušením plyny jejího ohonu, kterým tenkrát Země procházela. Psal se rok 1910.

 

V roce 2020, po jasných kometách Hale-Bopp a Hyakutake z konce minulého století, nám příroda poslala další kometu, kterou jsme mohli pohodlně pozorovat i zvečera. Nebyla sice až tak úplně jasná, jak slibovali optimisté, nebyla však ani tak slabá, jak slibovali pesimisté. Byla tak akorát, abychom ji mimo město i s dlouhým ohonem mohli vidět pouhým okem a o mnoho lépe ještě dalekohledem. A dokonce jsme nemuseli dlouho ponocovat.

Ovšem svou žeň měli hlavně astrofotografové. Ti ji nejenže noc co noc fotografovali, ať již ráno či večer, ale hlavně její snímky též zasílali do soutěže Česká astrofotografie měsíce. A to nejen z českých či slovenských zemí, ale došly k nám i snímky od Čechů z ciziny. Z mnoha fotografií vybrala porota obrázek komety Václava Pavezy nad vrcholem hory Praděd, promítající se vedle místní rozhledny a vysílače. Pomineme-li pro tentokráte zajímavou architekturu stavby, zajímavé je, že její vrchol je nejvýše položeným pevným, byť uměle vytvořeným místem v Čechách, ležícím tedy výše než Sněžka. Ta je odsud ostatně vidět, stejně jako sice vzácněji, ale přeci jen i slovenské Tatry.

Kometa NEOWISE C/2020 F3 byla objevena 27. března 2020 kosmickým teleskopem WISE (Wide-field infrared Survey Explorer). Okolo Slunce se pohybuje retrográdně, tedy v opačném směru než například planety. Přiblížení ke Slunci, s perihelem 3. července 2020, změnilo výrazně parametry její dráhy a prodloužilo její oběžnou dobu ze 4500 let na 6700. Průměr jejího jádra je odhadován na 5 kilometrů.

Jako každá správná kometa se i NEOWISE pyšní nejen jasnou komou, tedy plynným obalem zahalujícím vlastní kometární pracho-kameno-ledové jádro, ale i pověstným kometárním ohonem. A jako správná jasná kometa má nejen jeden, ale dokonce dva. Ten viditelnější a mohutnější je ohon prachový a je zakřiven vlivem gravitačních efektů. Je tvořen, jak ostatně již jeho název napovídá, převážně prachem, uvolněným z povrchu komety. To se děje díky narušování struktury materiálu komety při uvolňování plynů v ní uzavřených, které se vypařují, nahřáty slunečním zářením. Slabší, tenčí a strukturovanější ohon, je ohon iontový. Ten je tvořen ionty plynů uvolňovaných z komety. Jeho tvar i směr je ovlivňován zejména tlakem slunečního záření, a tak vždy směřuje od Slunce. A to i v případě, kdy se kometa od Slunce vzdaluje a tento ohon si vlastně „tlačí“ před sebou. Oba ohony se liší i barvou, iontový je namodralý až nazelenalý díky záření přítomných chemických prvků a molekul, prachový je bělavé barvy. Struktura obou ohonů je velmi vděčným ukazatelem zejména aktivity kometárního jádra. Jejich podrobným studiem můžeme odhadovat strukturální změny neviditelného jádra i s časovou informací. Zejména iontový ohon nám však přináší mnohdy i zajímavé informace z oboru úplně odlišného od kometárního. Ze změn jeho struktury můžeme totiž usuzovat na dopady sluneční aktivity, kdy rázové vlny vznikající například při slunečních erupcích tuto strukturu porušují. A sluneční astronomové tak mají úžasnou možnost sledovat šíření odezev sluneční činnosti ve velkých vzdálenostech od Slunce.

Kromě komety a vysílače vidíme na snímku i barevné zabarvení oblohy, které u obzoru, dokonce i v oblasti méně obydlených Jeseníků, je zabarveno do oranžova rozptýleným světlem pozemských zdrojů. To je bohužel drsná a bohužel asi trvalá realita našich nocí a budeme doufat, že se alespoň nebude příliš rychle zhoršovat.

Komety byly historicky posly špatných zpráv a událostí na Zemi. Ovšem autorovi této fotografie Václavu Pavezovi přinesla kromě radosti z krásné fotografie i vítězství v červencovém kole soutěže ČAM, která je zaštítěna Českou astronomickou společností. A nám již nezbývá nejen za porotu i Českou astronomickou společnost, ale jistě i za všechny krásymilovné lidí poděkovat za krásný zážitek a popřát hodně dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vysoká hole, Hrubý Jeseník

Datum pořízení: 14.07.2020

Optika: Samyang 135 mm f/2.0 ED UMC

Montáž: Motorizovaný paralaktický stolek vlastní konstrukce

Snímač: Sony ILCE-7M2, nemodifikovaný

Popis:

Každému, kdo alespoň občas zavítá na sociální sítě, jistě neunikly fotografie komety, které se začaly objevovat v průběhu července. Především díky panu Prof. Druckmüllerovi a jeho snímku komety z raného období pozorování, oceněného samotnou agenturou NASA, se v České republice stala kometa prakticky přes noc slavnou. Zájem široké veřejnosti byl velmi vysoký. Téměř nikdo si nechtěl nechat tak vzácnou událost ujít. Každý den nastala epidemie v podobě záplavy stovek nových fotografií.
Vůbec první možnost spatřit kometu se z našich končin naskýtala v průběhu ranních úsvitů. Kometa byla tou dobou ještě poměrně ztracena v jasu vycházejícího Slunce a na pozorování bylo vhodné použít alespoň triedr. Nejednou dokonce nastala situace, že se kometa ztrácela při svítání v záplavě nočních svítících oblak, nádherná podívaná. Jak kometa pomalu putovala po obloze, stala se cirkumpolárním objektem, a podmínky na pozorování se stále lepšily. Naskytla se možnost pořídit její snímky na tmavší obloze a spatřit i pověstný iontový ohon. Již první pozorování za těchto podmínek daly zapravdu předpovědím. C/2020 F3 se stala vskutku další velkou kometou.
Nikomu jistě neunikne, že snímek komety byl pořízen z oblasti Jeseníků. Na mrazivých svazích Vysoké hole byla snaha dostat do záběru komety ikonu Jeseníků – horský vrchol Praděd s nepřehlédnutelnou televizní věží, jejíž nejvyšší část je zároveň i nejvyšším pevným České republiky.
Tímto vám představuji kometu C/2020 F3 v její plné kráse. Kometu, kterou si jistě všichni budou pamatovat pouze pod jménem NEOWISE.

 

Zpracování:

Celkově bylo pořízeno 65 snímků trackovaných na kometu a deset statických snímků na popředí Pradědu. Trackované snímky byly zpracovány pomocí Deep Sky Stackeru do finálního stacknutého snímku. Následně byl tento snímek spolu se statickými snímky popředí zpracován pomocí Adobe Photoshopu a modulu CameraRaw.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: NEOWISE, 2020 F3 NEOWISE, ČAM


40. vesmírný týden 2020

40. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden přinesl jen jediný, ale úspěšný, start čínské rakety. V tomto týdnu by mohla přijít startovací nálož až se třemi nebo dvěma starty denně. Před 100 lety se narodil italský inženýr Bepi Colombo, který navrhl gravitační manévry u planet (cesta k Merkuru kolem Venuše) a jmenuje se po něm evropská sonda k nejmenší planetě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Foceno v primárním ohnisku Canon eos dalekohled Bresser AR 152/760 mm

Další informace »