Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2024: Okolí hvězdy WR134 v Labuti

ČAM za červenec 2024: Okolí hvězdy WR134 v Labuti


Autor: Václav Kubeš Okolí hvězdy WR134 v Labuti

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2024 obdržel snímek „Okolí hvězdy WR 134 v Labuti“, jehož autorem je Václav Kubeš. V červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, jsme se opět podívali na letní oblohu. Dalekohled astrofotografa Václava Kubeše se zaměřil do hustých oblastí Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě, a to do oblasti, která je zajímavá nejen fotograficky a esteticky, ale též z vědeckého hlediska. Zejména pak z historie poznávání hvězd v pozdních fázích svého „životního“ vývoje. Autor zachytil plyny a prachem zaplněnou oblast okolí hvězd WR 134, 135 a 137.

 

Samotná hvězda WR 134 patří mezi poměrně vzácné horké hvězdy v pozdním stádiu vývoje. Dle silných emisních dusíkových čar ji řadíme mezi takzvané hvězdy dusíkového typu. Patří mezi tři „podezřelé“ hvězdy v Labuti (WR 134, 135 a 137), pozorované v roce 1867, které vykazovaly intenzivní emisní čáry místo obvyklého kontinua a čar absorpčních a staly se prvními představiteli hvězd Wolf - Rayetova typu.

WR 134 je navíc klasifikována jako zákrytová proměnná hvězda typu Algol s označením V1769 Cygni. Její proměnnost však není úplně periodická. Jasnost kolísá v hodinových až denních intervalech. Zdá se, že se zde projevuje kombinace efektu zákrytu průvodcem a rotační modulace změn jasnosti. Navíc hvězda vyzařuje neobvyklé a zatím nepříliš objasněné emise tvrdého a měkkého záření X.

WR 134 leží ve vzdálenosti asi 6 000 světelných let od Slunce uvnitř hvězdné asociace OB3 v Labuti, spolu s hvězdou WR 135 ve vodíkové slupce, která byla vymetena z mezihvězdného prostředí v době, kdy jedna nebo dokonce obě hvězdy byly na hlavní posloupnosti svého hvězdného vývoje. Tato bublina má průměr asi 40 parseků a obsahuje vodík o hmotnosti přes 1800 hmotností Slunce. Dosud ani není objasněno, která z těchto dvou hvězd je zodpovědná za vytvoření této bubliny.

Plocha celého snímku na obloze pokrývá oblast více než 12 úplňků Měsíce, samotná centrální oblast rámovaná modrými „záclonami“ zabírá oblast o něco menší než úplněk. Modravá barva je způsobena zářením ionizovaného kyslíku O-III v materiálu odvátém hvězdným větrem z Wolf-Rayetovy hvězdy WR 134. Ta je zachycena jako nejjasnější hvězda ve středu modré obálky. Tato hvězda spaluje velkou rychlostí své palivo a díky silnému hvězdnému větru odhazuje své vnější obálky, které se srážejí s okolním materiálem a vytvářejí takovéto úžasné tvary a barvy. Konec života těchto hvězd je ještě dramatičtější, neboť jej končí výbuchem supernovy. Ty pak obohacují mezihvězdný materiál o těžké prvky, které se jednak stávají materiálem obsaženým v dalších generacích hvězd, jednak jsou samozřejmě i stavebním materiálem veškerého života na Zemi, včetně samotné naší planety. Rázové vlny, které tyto výbuchy produkují, bývají mnohdy i spouštěčem vzniku nových hvězd stlačováním pracho-plynových mezihvězdných mračen.

Autor snímku Václav Kubeš nás tentokrát pozval do hlubin vesmíru „běžnému“ pozorovateli skrytých. Ovšem jak jsme viděli, ani astronomové zaměření na tuto oblast hvězdné fyziky si mnohdy neví rady s děním, které se nad jejich hlavami odehrává. Popřejme tedy astronomům úspěchy ve výzkumu a astrofotografovi Václavu Kubešovi mnoho dalších podobně zajímavých snímků tajů hvězdného nebe. A za snímek samozřejmě snad za všechny milovníky tajemna a krásna děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Strakonice

Datum pořízení: 20.12.2023

Optika: TS130/910

Montáž: Sky Watcher EQ-R

Snímač: ZWO ASI 294MM

Popis:

Snímáno od 28.6. do 10.7.24 ze Strakonic po 4 noci
 

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »