Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2021: planéty počas roku 2020

ČAM za leden 2021: planéty počas roku 2020

planéty počas roku 2020
Autor: Tadeáš Valent

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a dokonce i skvrny na něm se začaly objevovat ve větší míře. Hvězdárny však byly většinu roku uzavřeny a s nimi i dalekohledy v kopulích, kterými by návštěvníci mohli obdivovat krásu pohledu třeba právě na planety. Ti pak zůstali odkázáni na dalekohledy, které se tu a tam objevují i v domácnostech a možná je ani nenapadlo otočit je k obloze, aby se na tyto oběžnice podívali, byť přístrojem menším.

Ano, i dalekohled menších rozměrů mnohdy ukáže na nebi věci nevídané. A protože není vůbec jasné, kdy se budeme moci velkým dalekohledem opět podívat, přináší nám ještě ne osmnáctiletý astrofotograf Tadeáš Valent astronomickou kompozici ukazující, jak by asi vypadal pohled do menšího dalekohledu na planety Sluneční soustavy. Jejich obrazy nejsou záměrně cizelovány do ultra jemných detailů komplikovanými matematickými postupy zpracování. Mnohdy naopak ukazují i problémy zobrazení skrze nepřízeň počasí či nepříjemné mihotání obrazu v dalekohledu způsobené chvěním vzduchu. Ale nejen to.

Vzhledem k tomu, že data ke snímku vznikala po celý rok 2020, můžeme z něho vyčíst mnoho zajímavých informací.

Tak například obří planety Jupiter a Saturn nám mění na obloze svou úhlovou velikost tak, jak se měnila jejich skutečná vzdálenost od Země na jejich společné pouti kolem Slunce. Spolu s tím vidíme  i změnu v pozorovatelnosti detailů. Ty jsou nejzřetelnější v letním období opozice, kdy se obě planety nacházely na opačné straně naší oblohy než Slunce a byly také Zemi nejblíže. Zároveň také vystupovaly během noci nejvýše nad obzor a tak jejich obraz procházel  menší vrstvou zemské atmosféry. Ta naopak ničila pohled na nízko nad obzorem pozorovatelné planety v době podzimu a zimy, kdy byly také obě od Země dále a tudíž menšího úhlového rozměru.

A co Mars  I u toho platí, že v době své opozice byl na obloze úhlově největší a i detaily při jeho zobrazení nějaké najdeme. Mars je ovšem planetou mnohem menší, její pozorování a fotografování je tedy mnohem komplikovanější. Právě opozice, a zejména ty tzv. „velké“, jsou k pozorování detailů na planetě příznivé. Jedny z největších velkých opozic nastaly v roce 2003 a 2018 a na další opravdu velkou si budeme muset počkat až do roku 2035.

I planeta Venuše nám ukazuje proměny svého tvaru a velikosti. U ní však opozici nenalezneme, neboť se od Slunce úhlově vzdaluje maximálně o 47,8o. Obíhá totiž uvnitř dráhy Země. Právě proto ji vídáme pouze jako Jitřenku či Večernici a nikdy ji nemůžeme pozorovat po celou noc. Ovšem změny úhlové velikosti na obloze a změny tvaru jsou u ní velmi výrazné. Na počátku roku byla díky vzájemné geometrii drah Země i Venuše kolem Slunce až „za Sluncem“, které ji tak osvětlovalo „zepředu“ a my ji na snímku vidíme jako malý objekt téměř kulového tvaru. Naopak, v podobě uzounkého srpku ji nalezneme ve chvíli, kdy je mezi Zemí a Sluncem, které ji osvětluje nejdříve z boku a posléze téměř „zezadu“. Podobně to ostatně známe i u našeho Měsíce.

A nesmíme zapomenout na obraz Slunce, pyšnící se skvrnami nového cyklu sluneční aktivity. Tyto oblasti skvrn získaly označení AR 2785 a AR 2786 a dle záznamů astronomických přístrojů byly poměrně aktivní, zejména v době, kdy byly na odvrácené straně Slunce.

Na závěr můžeme Tadeáši Valentovi poděkovat za snímek zaslaný do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. Zároveň s tím přichází i gratulace k vítězství v lednovém kole této soutěže. Doufáme, že snímek bude inspirovat majitele menších dalekohledů k novým a krásným pohledům do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Domadice

Datum pořízení: 02.12.2020

Optika: Celestron 114/900

Montáž: EQ1

Snímač: ASI 120mc

Popis:

Fotkou som sa snažil ukázať meniace sa uhlové rozmery a fázy planét počas celého roku tak ako sme ich mohli vidieť v malom ďalekohľade.

 

Zpracování:

Registax, Windows photo , 3D skicár

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Zašlete svůj snímek do České astrofotografie měsíce



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »