Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

VdB141LRGB
Autor: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik. Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.

Přestože je legenda velmi působivá, nedá se totéž říci o souhvězdí Cefea samotném. Jasných hvězd se v něm mnoho nenachází a ve městě jej téměř neuvidíme. Ovšem i v oblastech s temnou oblohou budeme mít možná trochu problém souhvězdí najít. Vodítkem nám může být jeho tvar domečku se špičatou střechou, jejíž špička míří do oblasti nedaleko severního pólu.

Vzhledem k poloze daleko od roviny naší Galaxie, která je bohatá na různé astronomické objekty, jich zde také mnoho nenalezneme. Ovšem …

Nacházejí se zde obrovská molekulární mračna, vzdálená asi 1200 světelných let od nás. A na okraji tohoto mračna nalezneme objekt zvaný „Ghost nebula“, tedy „mlhovina duch, či duchová mlhovina“. Objekt je to slabý, ale na fotografii opravdu krásný a nese označení VdB141 či Sh2-136. Zajímavá je i historie jejího objevu, spíše tedy objevů. Když americký astronom Stewart Sharpless prohledával fotografické desky přehlídky oblohy „Palomar Observatory Sky Survey“ ze 48“ Schmidtova teleskopu, objevil zde emisní mlhovinu, kterou označil Sh 2-136 a v roce 1959 ji publikoval v katalogu. V roce 1962 publikovala Beverly T. Lynds „Katalog temných mlhovin“, kam zanesla i mlhovinku, kterou našla na fotografických deskách „National Geographic Palomar Observatory Sky Atlas“. Tato mlhovina je zde uvedena s označením LDN 1177. A v roce 1966 Sidney van den Bergh hledal na fotografických deskách „Palomar Sky Survey“ reflexní mlhoviny. Jednu z nich nacházející se kolem hvězdy BD+67 1300 označil vdB 141 a zařadil ji do svého „Katalogu reflexních mlhovin“.

Předpokládá se, že mlhovina představuje tzv. globuli o průměru 2 světelné roky v průměru. Jedná se vlastně o hvězdný zárodek, který nese označení CB 230. Žlutohnědou barvu mlhoviny způsobuje odražené světlo uvnitř schovaných hvězd. Hvězda spojená s reflexní mlhovinou vdB 141 je BD+67 1300 a je spektrálního typu G8. Měření sondy Gaia ukázala, že je vzdálená 1120 světelných let a pohybuje se směrem k nám rychlostí 32 km/s. Uvnitř tohoto molekulárního mračna jsou ovšem i další hvězdy, jedná se totiž o hvězdotvornou oblast. Mlhovina je součástí molekulárního mračna LDN 1177, které je zase částí velkého komplexu molekulárních mračen nazývaných „Cepheus Flare Region“.

Autor vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce“ v lednu 2025, slovenský astrofotograf Pavol Kollarik, nám přinesl úžasný pohled do tajemných hlubin tajemného vesmíru. Jistě nejen za porotu, ale i za všechny milovníky vesmíru či pouze tajemných a  krásných obrazů, můžeme autorovi poděkovat a popřát mu mnoho dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice2023, 2024

Datum pořízení: 21.01.2025

Optika: ASA N300 MM500, 4 @ 1918mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600 FLI 16803, LRGB

Popis:

L: 479x300 ASI , 274x300FLI bin1x1, 146x200sFLI bin2x2, RGB22x300FLI.

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »